haWranka

Na jednu stranu by to mohlo (a rozhodně chtělo) být perfektní. Ale právě ta okatá vyumělkovanost, kdy si film chce sáhnout na Oscary, mi trochu vadila. Všechno bylo tak perfektně perfektní, všechny postavy se chovaly přesně tak, jak divák očekával a děj se ubíral přesně tak, jak si každý domýšlí. Proto budu hodnotit jen průměrně. Možná si dám někdy repete a hodnocení zvednu. Teď ale ne.

Nedokážu tohle dílko plně docenit, já vím. Ale když mě to tááák nebavilo! :) Co ocenit dokážu, to je nádherná výtvarná stránka filmu. To kolorování muselo dát neskutečně moc práce.

A mně se to nelíbilo! A víte proč? Protože jsem předtím četla naprosto brilantní knihu a tenhle film to všechno postavil na hlavu...

Při každém dalším shlédnutí se mi tohle dílko líbí víc a víc. Asi proto, že si všímám nových věcí a hlavně dostatečně vnímám hudbu - ta je přímo kouzelná! A chci draka!

Po perfektní jedničce obrovské zklamání. Ale spíš jen proto, že jednička byla takřka dokonalá, po grafické, dějové i hudební stránce. Tady zůstala - a ještě vygradovala - grafika, hudba se držela starých motivů, ovšem děj, škoda mluvit. Ani by mi ta neoriginalita tolik nevadila, kdyby se scénář vyvaroval těch klišoidních a citově vyděračských výlevů.

Napoprvé je to opravdu zábava. Jenže postupem času je to spíš otrava. Možná i proto, jak nás všechna média neustále zasypávají hvězdným hollywoodským párem...

Tu dobu jsem nezažila, jsem za to neskutečně ráda a doufám, že už to nikdy nepřijde. Během filmu jsem několikrát cítila pocit zoufalství a beznaděje. A je mi jasný, že to byl jen zlomeček toho, co cítili lidé v té době. Občanský průkaz dokázal (alespoň podle mě) dost dobře nastínit atmosféru tehdejší doby, hlavní představitelé odvedli skvělé výkony (hlavně Martin Myšička a Aňa Geislerová mě dostali - čímž nechci znevážit výkony hlavní mladické čtveřice) a soundtrack si jdu poslechnout hned teď.

To bylo... Bizarní... Nenapadá mě žádné jiné slovo. Hlavní hrdinka neustále řvala, hlavní hrdina se divně a tak nějak toporně tvářil, indiáni měli paruky a v jednom kuse výskali a křičeli. Opravdu, zvláštní...

No, rozhodně mě to pobavilo, o tom žádná. Řekla bych, že je to něco jako přemostění mezi historickou skutečností, starými pověstmi o Drákulovi a Stmíváním. Vizuálně to byla řežba, hudba všechno pěkně podtrhávala. Jen jsem si chvílemi říkala, že by bylo lepší, kdyby se jednalo o němý film, protože to, co herci dokázali vypustit z pusy, to se jen tak nevidí.

Neskutečná pohoďárna. Takhle by měla vypadat vztahovka, co má hlavu a patu. Žádný kýč, žádná trapná scéna, herci sympaťáci. A taky jsem hned dostala chuť si jít zatancovat :)