Nerhinn

Všudypřítomné pozpěvování za každou cenu je místy dost křečovité, ale vynahrazuje to opravdu krásný vizuální zážitek.

Vata.

Hodnotit nemůžu. Přijde mi, že tvůrci se snaží, herci nejsou úplně k zahození, ale k čemu to je, když děj je plytké zhovadilé romantizované násilí. Nepřijde mi fér dávat tomu odpad, ale stejně tak mi přijde nehorázné dát tomu byť i jednu hvězdičku. Meh.

Ne, prostě ne. Angel fungoval jako vedlejší postava velice dobře - jeho koncept je celkem jednoduchý a ničemu to nepřekáží. Na hlavní postavu je ale příliš nezáživný a David Boreanaz není tak dobrý/charismatický herec, aby doplnil to, čeho se nedostává konceptu postavy. Obzvlášť první tři sezóny pro mě byly nefalšovaným utrpením a shlédla jsem je jednom proto, že jsou součástí univerza Buffy. Od čtvrté sezóny už to celkem ujde, minimálně děj je trochu zajímavý (už to není monster of the week + poslední tři díly si uděláme výlet do alternativního středověku), vše jde ale do kytek, když se na scéně objeví Spike. I když chápu, proč došlo k retconu jedné z mých oblíbených postav (je tisíckrát zajímavější a sympatičtější než hlavní stár), způsob, jakým se scénáristi snaží udržet ho na místě, je směšný. Chápu, proč ve finále není Buffy - všechny díly, kde hostují slayerky, jsou vynikající a je bolestivě očividné, proč - postavy jsou zajímavější a mají nějaký cíl, herečky jsou lepší. Je zajímavé sledovat vývoj některých postav - Doyle, Wesley a Fred jsou skvělé charaktery. Bohužel Cordelii jsem její vývoj nějak nevěřila a Spike v tomhle seriálu zařadil zpátečku. A Angel... eh. Sledovat ho v rádobyvtipných scénách, kde šišlá na dítě... brr. Škoda mluvit.

Shlédnout víckrát nedoporučuji.

Bylo tam pár poselství, která dávají smysl (naděje vs. strach, občas je potřeba nad někým zlomit hůl), ale mně v hlavě nejvíc utkvělo "Je dobré jíst ryby, ovce jsou na hraní". A pak taky to, že jediný černoch ve filmu je padouch. To je tak líné...

Navzdory tomu, že moje oblíbené pasáže jsou ty, kdy padouch vítězí nad hrdinou, Goldeneye mám moc ráda.

Můj první seriál, který se k postavám choval ošklivě. Seriál, kvůli kterému jsem se naučila anglicky. Srdcová záležitost, která mi to mé pravidelně lámala na kusy. Ale taky asi první seriál, kde jsem nahlas aplaudovala smrti hlavního hrdiny. Co už.

Ruku na srdce. Kdo si rád nepobrečí u stavby kanálu.

"Nenávidět můžeš jenom to, co aspoň trochu miluješ, takže ta lesba není opravdová lesba a ve skrytu duše toužila po těch chlapech." Takže když oběť znásilnění nenávidí svého útočníka, tak po něm zároveň taky trochu touží? Je to stejná logika. A tuhle kokotinu vysílají na veřejnoprávním kanále. Ugh... Možná jsem měla prostě smůlu, když jsem přišla k nejhošímu (doufejme) dílu. Tolik bullshitu jsem ale od opěvovaného 1.oddělení vážně nečekala. Zbytek epizod byl fajn, tak na 4*.