hovadko.bozi

Postavy z Perks of Being a Wallflower ve scénáři ke Crazy Stupid Love a kupodivu to velmi dobře fungovalo. Jasně, byla to slaďárna se vším patosem, který k tomu patří, ale stejně mě to nepustilo. Možná tedy proto, že jsem měla kocovinu jak brno a konkurovalo to jen nějaký hrůze na Primě. A taky jsem celou dobu přemejšlela, jak je možný, že Lily Collins opravdu vypadá jako (mírně prdelatější) kopie Jennifer Connelly. A není to jen tím obočím... A Veronika Mars mě navýsost pobavila!

Vůbec jsem nepochopila, proč se to tolika ženskejm líbí. Příběh nevyrovnaný hysterky, která se nedokáže sama rozhodnout, ani jaký pyžamo si má koupit, natož jestli si s tím chlapem má začít nebo ne, pokud jí to někdo polopaticky nevysvětlí, je vážně na nervy. A navíc jí ani na konci nedojde, že by měla zkusit radši používat mozek, než podléhat všelijakým trendům a radám alkoholiků a bezzubejch šamanů, co léčí klubající se zuby vyháněním ďábla. Za dobu celýho filmu zvládla jenom přestat řvát pod postelí. A taky ten scénář nějak přeskočil tu Lizzinu výchozí pozici - působilo to tak, že se rozhodla opustit manžela, protože dostal ten skandální nápad dostudovat a nerad cestoval... Celý film stál pouze na těch lokacích a za ty dávam tu hvězdičku. A taky by těm Amíkum měl někdo vysvětlit, že spaghetti carbonara nejsou s červenou omáčkou...:)

Jako parodie s paralelama k náckům a komunistům zajímavý, dokonce jsem si říkala, jestli scénárista někdy slyšel o mandelince bramborový, ale pro běžnou holku je to jinak zdlouhavá nuda, zpestřená jen úvahama o tom, jak to ten Barney dělá, že ve čtyřiceti vypadá furt stejně jako ve třiadvaceti. Doufám, že odpovídá na fanouškovské mejly ohledně pleťové kosmetiky...

Holky pod patnáct toho asi furt nemaj dost a tak se točej pořád ty samý filmy podle těch samejch slaboduchejch scénářů dokola. Akorát je to furt horší a horší. I když já v patnácti přečetla x-krát Harry Pottera, takže koho můžu soudit? Tenhle počin ale nedisponuje hezounama, kteří by se vyjímali na stránkách Brava, ani si nedovedu představit, že by nějaká puberťačka toužila být na místě té holky, Aidan Quinn nikdy nebyl klasický lamač dívčích sdrcí a příběh je naprosto stupidní, bez pointy a plochý jako prsa japonské ženy. Z tohodle kouká akorát pondělní film na nově v devět ráno.

Byl to takovej průměrnej, dvouhvězdičkovej slaďák, na kterej se holka koukne, když je další alternativou buď učení se na státnice nebo remake Barbara Conana na primě. Nic víc ani míň jsem do chvíle před závěrečnejma titulkama nečekala, ovšem těsně před nima přišla třešnička na dortu, který osobně přezdívám "TO SI SNAD DĚLAJ PRDEL!". Hallströmovi asi šplouchá na maják, nebo nemá z čeho platit nájem, takže ta jedna hvězdička je jen za Duhamela bez trička...

Byl by to velmi dobrý muzikál, kdyby Valjeana nehrál Hugh Jackman. Nejdřív jsem si říkala, že ten chlap snad neumí vůbec zpívat, pak mi teda došlo, že umí, ale absolutně to není muzikálový herec. Jako sborista v pražský Státní opeře by si pár šupů možná vydělal, ale zpívat rovnou hlavní roli v muzikálu tímhle stylem? Trpěla jsem, jak kdyby ty kovový drápy lezly z koubů mně. Pokud ale nebyl na scéně, tak děj plynul jak nekončící proud videoklipů, které se velmi dobře poslouchaly a nenudily, takže ty tři hvězdičky jsou za stopáž bez Jackmana. Obzvlášť sborové písně byly skvělé. Příště by to ale měli natočit Francouzi, páč koukat na něco tak hluboce francouzského v angličtině je vážně ironie (a to říkám, i když jsem viděla originál i v Londýně na divadle) :)

Vypadalo to slibně, ale po chvíli to byla nuda, nuda a nuda. Ryan Gosling kuňká jako Vítek Bártů, Brolin něco pindá o odznacích, kdykoli se rvou, tak člověk počítá, kolik ještě zbývá do konce, a nebýt promenující se Emmy a jako vždy skvělýho Giovanniho, tak usnu mnohem dřív. Hrát Mafii bylo mnohem zábavnější, než se na ni dívat...

Nebylo to tak příšerný, prostě klasickej, předvídatelnej slaďák pro fanynky Zaca, ale proč ten sok musí být vždycky vyděračskej násilník a proč se vždycky všechno jednoduše vyřeší tím, že zaklepe bačkorama, když přejde na světlou stranu síly? Neuměj ty scénáristi vymyslet jinej konec, než naškrábat heroický finále pro hezouna, při kterým nechtěně natáhne brka ten druhej chlápek, aby mohli odplout i s harantem do západu slunce?

Kdyby mě to tak HROZNĚ nesralo, tak by to mohla být slušná parodie.

Vyměnit studenou a nudnou protivu za pěknou dvacítku je celkem pochopitelný a praxí poměrně ověřený, ale co krásný a milý dvacítce nabízí poklidný vztah s nudným čtyřicátníkem se zálibou v rybách oproti vášnivýmu vztahu se sexy klukem, do kterýho byla zjevně paf a jenž je adept na novodobého rytíře na bílým koni, je pro mě naprostou záhadou. Netuším sice, kde se tak zčista jasna vzala ta slabost pro nesmělého vědce, a šejk by taky nemusel tolik filozofovat, ale jinak to byl velmi milý a odpočinkový film...