uodevr

Na poli telenovel jednoznačný bavorák. Jinými slovy hodně slušně koukatelná blbost, u které se dobře učí španělsky. Koukatelné je to díky postavám, které nejsou tak černobílé, jak tomu ve většině případech bývá; scénáři, který není napsán tak imbecilně, jak je zvykem; a v prvé řadě upřímně zajímavému a chytlavému ději, ve kterém hraje romantika teprve až druhé housle (za dobrých 60 dílů si hlavní protagonisté tak třikrát čtyřikrát dají hubičku), zatímco v popředí sledujeme vývoj existence divnýho řádu, který se zabývá příchodem jakéhosi poutníka, co má spasit svět, nevysvětlených vražd, a podobných rozkošností. Nelogičností je v tom hafo a akční scény jsou přinejlepším úsměvné, ale sere pes. Vypíná se u toho dobře a zcela vážně mě zajímá, co se stane v dalším díle. A unikátní setting venkovského městečka v padesátých letech taky notně přidává na přitažlivosti. Poznámka od boku: Pro španělský humor asi začínám mít slabost.

Po shlédnutí všech dosavadních dílů (a kvalitním pobrečení u toho posledního) je nejvyšší čas, abych zas sesmolil pár slov. Tohle je opravdu zatím nejméně Gervaisovický Gervaisovic výtvor, ale zároveň je to ten nejvíce Gervaisovický. Není to britcom, ve kterém by vtipnost vycházela ze situačního humoru. Je to komedie v té nejlidštější formě, jakou si vůbec umím představit, kde vtipnost, ale zároveň i hořkost, vychází ze samotného života. Ricky vždycky psal výhradně o tom, co sám důvěrně znal, ale teprve s Derekem se do svého díla opravdu obtiskl naplno. Doposud ve své tvorbě především prosazoval své názory, kvůli čemuž člověk jeho tvorbu buď miloval nebo nenáviděl a to bez ohledu na to, že úžasně vtipné to bylo vždycky. V Derekovi ale neprosazuje ani tak svoje názory, jako všeobecně známé pravdy, na které dnes a denně všichni až příliš snadno zapomínáme. Derek je naprosto univerzální dílo, které prostě musí oslnit každého. Ať už pozitivně nebo negativně nechám na vás, ale oslněni budete. A Ricky si za tohle zaslouží neskonalou pochvalu a obdiv i z čistě technického hlediska - Napsané je to bravurně, za těch šest krátkých episod se mu povedlo dát naprosto každé postavě třetí rozměr a patřičně je prokreslit, a soudě podle reakcí samotných herců (včetně Karla, prosím pěkně) je to i vynikající režisér. A to je vidět v plné kráse. Ricky společně s jeho ansámblem doufají, že Derek osloví dostatečně široké publikum na to, aby byly další série. Já v to budu taky tiše doufat, ale už v téhle sotva dvouhodinové podobě to pro mě představuje jeden z nejvýznamnějších seriálových zážitků.

Upřímně a naprosto jednoduše řečeno jeden z nejlepších fantasy filmů, jaké jsem kdy viděl. A je mi úplně ukradený, jak moc z lásky a jak moc kvůli penězům to tentokrát ze strany tvůrců bylo, tohleto jsem si užil nesrovnatelně víc, než všechny pány a jejich prsteny dohromady. Dokonalá, dokonale epická výprava, dokonalé masky, opět dokonalý hudební doprovod. Hluché místo ani jedno. Dokonalé ve všech směrech, na kterých opravdu záleží.

Český pokus o důkladnou kopii britského WILTY, přičemž to nejdůležitější se zapomnělo - geniální kapitáni s úžasnými slovními přestřelkami a zajímaví, zábavní a kolikrát neméně geniální hosté. Místo toho tu je chlap, kterýho každý zná jen díky jeho hlasu, a neskutečně otravná a tupá Pogodka, kterou v tom lepším případě nezná nikdo kvůli ničemu. O hostech nemluvě. Nehledě na to, že hezky na úrovni si tu tyto megastár celebrity dělají srandu ze vzhledu naprosto cizích lidí. Nicméně Barešova imitace Slavíkové je dokonalá.

Poněkud přehypované, v žádném případě to není revoluční, zážitek mi v sále kazil prachatý dement a jeho zlatokopka a jejich společné moudra, ale kurva - něco tak silného, chytrého a navzdory délce konstantně zábavného bez jediného hluchého místa jsem neviděl ani nepamatuju. Rozhodně film na vícero shlédnutí a tipuju, že každé další bude jen a jen lepší.

Měly to být silnější čtyři hvězdy, ale za vtip s oholenou alpacou musím zvednout na maximum. Pobavil jsem se královsky a nic víc jsem od toho ani nečekal.

Svéráznost a jedinečnou atmosféru (podobnou si z žádného jiného filmu upřímně nepamatuju) originálu tu nahrazuje šílená přemíra sloumou záběrů, wuzooom zvukových efektů a těch nejohranějších akčních klišé. Krom všech možných filmů to pak vykrádá i nejednu hru. A proč, když už to tak prachsprostě vykrádá, si to nebere vůbec nic z původního filmu (ale vůbec nic), mi hlava opravdu nebere. Na druhou stranu jsem se nijak zvlášť nenudil a z technického hlediska se tomu dá vyčíst jen málo. A jakoukoliv roli Cranstona beru všemi deseti, ačkoliv se mu tu dostalo trestuhodně málo prostoru a musel tu pracovat s trestuhodně tupě napsanou postavou. Slabší hattrick.

Parádní plivanec do tváře třiáčkových her, které sice umí být awesome, ale zpravidla značně postrádají osobnost a kus srdce svého tvůrce. A ještě líp to plive do tváře těm, kteří na herní médium ještě furt hází špínu. Indie scéna roste čím dál víc a po tomhle dokumentu odhaduju, že ještě ani zdaleka její růst nekončí. V dohledné době by indie scéna taky mohla být to jediné, což ještě bude nabízet HRY, vzhledem k tomu úžasnému modernímu trendu dělat z každé hry interaktivní film. >_>

Vskutku moudré, scénáristicky chytré, dějově relativně nepředvídatelné a místy šokující, ale...čekal jsem těch rozhřezlých hrdel a utrhlých končetin přece jen daleko víc. Jaksi taksi se to nepříjemně táhlo a hluchých míst tam bylo tolik, že by si s nima mohli otevřít stánek.

Vizuálně naprosto NÁDHERNÉ v čele s báječně navrženou mimozemskou lodí, ale hergot - zas a jednou to prostě muselo vyvolat tři prdele otázek a neobtěžovat se odpovědět na JEDINOU z nich. Náboženské motivy jsou silné, řecká mytologie je veskrze fajn, v globálním měřítku měl ten příběh našlápnuto k neskutečné epičnosti, ale...prd. Postav jak v létě pampelišek, z nichž možná tak jedna dvě jsou jakkoliv prokreslené a ještě k tomu se se víceméně všechny chovají jak your average banda náctiletých v průměrné vyvražďovačce; čekal jsem, že po odchodu z kina budu mít konečně jasno, jestli je xenomorph výsledek přirozené evoluce, nebo nějakých nejepaných laboratorních experimentů; doufal jsem, že se dovím trochu víc o nátuře té roztomilé černé tekutiny...a vono nic. Zase na druhou stranu je fakt, že ani v prvním vetřelci se nikdo neobtěžoval na cokoliv odpovídat, ale u vetřelce jsem ani neměl nutkání tápat se po odpovědích. A postavy tehdá myslely hlavou. Aw well, možná se dočkám v té o půl hodiny delší bluray verzi...