Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Dobrodružný

Recenzie (533)

plagát

Old Shatterhand (1964) 

Narvalo se evidentně víc peněz na stavbu všech těch pevností, osad, měst, domů, obchodů, narvalo se víc peněz do výpravy (více míst), narvalo se více do hudby, více peněz do kostýmů, do herců (daleko víc postav než dřív), a bohužel efekt to mělo uplně opačný. Májovky jsou nejlepší v té jednoduché, lehce čitelné formě, s jednoduchým příběhem, s jedním padouchem, a s dvěma hudebními motivy. Jednoduchý příběh plyne daleko přirozeněji a dynamičtěji než tento paskvil, který se jakoby nemůže rozhodnout, co chce vlastně vyprávět. Mnoho scén film spíš brzdí, než aby ho posouvaly dál. Teď koukám do zajímavostí a zjistil jsem, že film se začal točit aniž by existoval nějaký scénář. Tak to hovoří asi za vše. Těžké je to vůbec dokoukat.

plagát

Ona (2013) 

Dnes jsem slyšel rozhovor Lucii Výborné s nějakým odborníkem na umělou inteligenci a hned jsem si vzpomněl na tento film. Je neuvěřitelný jak předběhl dobu, 10 let po jeho vzniku tady máme chatovací umělou inteligenci, a těmi otázkami, kterými se film Her zabývá, se dnes zaobírají někteří vědci. Zajímavé taky je, jak bez povšimnutí tento film proplul veřejností. Některé klenoty prostě zůstanou neobjeveny a nedoceněny. /////////////EDIT 2015 ::: Pořád jsem nemohl pochopit proč tolik mých známých, kamarádů a kolegů neustále čučí do smartphonu (co tam mají, co já ne??). Zezačátku jejich prodeje jsem si myslel že jde jen o pózu a získávání společenského statusu. Teď po tolika letech už v tom musí být něco jiného. A už vim. Randěj se svým OS! Pámbů vám pomáhej! Vynikající jemné romantické scifi, které jsem už delší dobu potřeboval a měl na něj ukrutnou chuť. Trefa přímo do kernelu. Časem se snad odhodlám k hlubší analýze, tento vícevrstvý film, který na mne zapůsobil podobně převratně jako kdysi americká krása, si to zaslouží. Říká toho strašně moc, třeba už jenom tím jak vypadá výtah :D No počkám až se mi to trochu rozleží.

plagát

Operácia Anthropoid (2016) 

První půlka filmu se moc nepovedla. Stačil by obyčejně zpracovaný úvod - seznámení s postavama, s prostředím, nějaký ten lead-in k příběhu, aby nás aspoň trochu zajímalo jak to dopadne.. chybí mi pozadí z anglie, výcvik, jak už v anglii plánovali, že zaútočí na jedoucí auto, k čemuž potřebovali speciálně upravený granát atd atd. ale nic z toho tam není. Přemejšlel jsem, jestli to vůbec dokoukám. S výbuchem granátu se to pak uplně změní a stane se z toho příšerná depkárna a psycho. Tak depresivní a brutální film jsem dlouho neviděl. Scéna v kostele působí hodně autenticky, skoro až dokumentárně jako live-cam. Ale ta angličtina, ta těm českým postavám do huby opravdu moc nesedí :/ Co ta německá angličtina u gestapáků...Toto bude patrně jediný film, u kterého bude lepší dabing než originál zvuk.

plagát

Oppenheimer (2023) 

Další zabitý letošní film. Prostě uvědomme si, že toto téma se otevírá po strašně dlouhý době, a zase na něj nikdo 15 let nešáhne. Je potřeba ho revidovat, nové pohledy, dávno zapomenutá fakta, mladší generaci ne příliš známý manažer projektu Oppenheimer, máme tu hrdinu ale taky antihrdinu celosvětového významu, pochopí diváci jeho motivace??.. Těch nábojů tady maj tvůrci na podnose jako nikde jinde. Tohle má tak obrovský filmový potenciál, že si můžete vybrat asi tak 15 způsobů jak to zfilmovat, na co se zaměřit, a oni si vyberou tu nejmíň zajímavou část z toho všeho a podřídí tomu strukturu celého filmu. Většina režisérů si přeje do filmu bombu, a přidávají ji tam často uplně nesmyslně, jen aby film měl nějakou rozbušku. Kurva hoši, tady mají bombu ze všech bomb nejbombovatější přímo v epicentru reálnýho příběhu a vykašlou se na ni, radši se rozhodnou řešit komunisty. Nějaká soudní tahanice mezi Opím a Strauusem po válce je fakt to poslední.. Díky tomu, že se prostřihy do tohoto vyslýchání prolínají prakticky do celého filmu, je zbytek obsahu značně naředěný, a ve všech důležitých tématech které jsou naprosto nosné a zásadní, klouže po povrchu. Kromě toho je díky tomuhle prostříhávání mezi rovinami celý film dvakrát delší než by bylo potřeba, protože aby se v tom divák uplně neztratil, je celá řada situací a záběrů přehrána ve filmu dvakrát, třikrát, dokonce asi čtyřikrát (scénka u jezírka?) aby si divák vzpomněl, že toto se už před dvěma hodinami filmu odehrálo, a tak nám Nolan připomíná, a připomíná, a připomíná. Mimochodem ta scénka u jezírka je naprosto nepodstatná pro vyznění filmu, ať už si ti dva řekli cokoliv, a tady je z toho vytvořen twist pomalu jako v Dokonalém triku. Další film, který je díky ambicím režiséra pouhým zmetkem, zlomkem toho co z toho mohlo být. On prostě nemůže upustit od těch svých zálib v sedmi časových rovinách ani v tak základním příběhu, který absolutně nepotřebuje tento styl vyprávění, jelikož nepřináší nějaký jiný filmový zážitek, ani nějaké nečekané objevení, nebo rozuzlení, když se to nakonci všechno složí do jednoho. Ne, opravdu nepřínáší. Prostě uplně zbytečná forma, která zvítězila nad daleko zajímavějším obsahem. Film zcela trestuhodně nerozvíjí zajímavá témata okolo manhattan projektu, ani filozofická, ani faktografická, a že jich je, ale poskytuje pouze nejnutnější, základní informace, a uplně ten nejzákladnější filozofický pohled "aha otevřeli jsme pandořinu skříňku, co jsme to udělali". Film zcela povrchně řeší motivaci použít jadernou pumu na japonsko, a to jak motivaci prezidenta, generálů, politiků, tak vlastní Oppenheimerovu touhu použít to, na čem tak dlouho pracoval a egoisticky se tak pochlubit světu, že byl první, nejlepší, nejúspěšnější. Ale je to tam tak slaboulince naznačený, že ti dávno usnulí diváci to propásnou a ničeho si nevšimnou. Tvl to je hlavní téma filmu! Dále film zcela utajuje, že do japonska se už hrnuly divize rudé armády přeskupené z evropského konfliktu, což pro rozhodování zda pumu použít či ne, mělo jistě podstatný vliv a přináší další dílek do skládačky, ale ne v tomto filmu. Kde je pak pohled ze strany japonců? Tváří v tvář zničení? Kde je technologický vývoj bomby?? Dozvíme se jen pár drobností, uplný minimum jak to funguje, jaké překážky museli překonat? Jak získávali ten jaderný materiál? Ve filmu jen dávají kuličky do nějaký nádoby. I Z wiki se dozvíte víc. Testovací výbuch Trinity měl stejnou sílu jako ten z Nagasaki, 20kilotun, čili to byla obrovská exploze včetně toho hřibu. Ve filmu má ten výbuch sotva 50 metrů!! Je to směšně malý! USA si sami zasvinili radioaktivním spadem území velký 500 km čtverečných, od Roswellu až po Santa Fe, kde žilo až půl milionu lidí. Kde je nějaká sebereflexe toho? Dál - téma národní bezpečnosti a utajení takového projektu, je tak strašně povrchně popisované, jako soubor vzájemných pomluv mezi vědci, ktečí si vyřizují účty, ale důkazy žádný. Ono to skoro ve filmu vypadá tak, že bezpečnost a utajení během projektu manhattan nikdo moc nehrotil, a zabývali se tím až po válce, což je samozřejmě strašná kravina. Jediný co jsem se z filmu dozvěděl, že Oppenheimer měl blízko ke komunismu, a byl podezřelý z vynášení dat rusům, což mi uniklo i když jsem o manhattanu četl pěknou knížku, a že v usa bylo mezi vědci komunistické smýšlení "celkem rozšířené". Ovšem k tomuhle filmu se nemá cenu vracet, není tam nic objevnýho ani kulervoucího, ani celý ten příběh nedokáže zabalit, zrevidovat do stravitelného balíčku, který je přijímám ať už příležitostným divákem, anebo znalcem manhattan projektu. Kde je nějaký souboj dobra se zlem, kde je nějaký souboj Jekkyla a Hyda, kde je nějaká tradiční tragedie vzestup a pád hrdiny. Komunistická minulost Oppenheimera jako nosný téma fakt na 3 hodinový film nestačí, ještě navíc když je to téma tak nejednoznačně ukončený, a film je myšlenkově naprosto rozplizlý, nekonkrétní. Hlavní pointa filmu? Nebyla mu obnovena bezpečnostní prověrka. Sorry za spoiler! Jednou stačilo a dost.

plagát

Osem hrozných (2015) 

Stejnej problém jako u Djanga. Třičtvrtě filmu naprosto skvělý, pak poslední kapitola průser, a naprosto zkaženej dojem z velice nadějnýho filmu. Škoda. On to snad dělá naschvál

plagát

Osmy (2014) (TV film) 

To bylo jak jeden díl nějakýho seriálu, kterej obvykle mívá 40 minut, ale tentokrát to bylo natažený na 80. Obsahem čistý průměr. Akurát si Epstein vzpomněl ještě na pár věcí, na které nebylo doposud ve filmech o socíku vzpomenuto. No tak fajn, vzpomněli jsme si na ucpaný trubky a černou vytékající sračku ze sifonu. Mimochodem sračky jsou furt stejný, stalo se mi uplně to samý v roce 2004 v podnájmu v centru města, celá kuchyň zatopená černou sračkou. Zcela jistě nemohlo jít o Chartu 77, jelikož ta se podepisovala na konci roku 76 a ne v roce 1980 a už vůbec ne způsobem ukázaným na začátku filmu.

plagát

Osobný strážca (1992) 

Kdysi to patřilo k tomu lepšímu co se dalo v kině, a potom i v televizi vidět (v rámci žánru). Dnes je většina scén a dialogů přinejmenším úsměvná. Ale co, napoprvé to zamakalo, takže krásný tři hvězdy.

plagát

Pacifik (2010) (seriál) 

Čekal jsem víc, tohle je spíš telenovela. Bojové scény jsou sice velmi kvalitní, ale je jich strašně málo.## Druhý díl mě celkem zaujal a těšil jsem se na další díly, kvalitní syrová řežba. Ovšem hned ## třetí díl mne uplně odehnal a spráskal jak psa. Takovou změnu stylu z válečného filmu do přeslazeně romantické červené knihovny snad nemysleli vážně! Ještě je to celý jen v austrálii. Ani jeden výstřel. Vypnul jsem to v půlce ## Pátý díl průměr- nejdřív plno vaty a keců o ničem (alespoň však ve vojenském prostředí, v Pacifiku!), a potom zčistajasna velmi povedené vylodění!!! Jedna z nejhezčích válečných scén, které kdy vznikly. Dlouhá a souvislá akce, velmi realistická ## Osmý díl hrůza. Třičtvrtě času vztahová telenovela, kde jeden italský rambo nahání jednu chladnou nepřístupnou italskou bitch. Nakonec ji dostane na rande (no to je výhra fakt) a najednou střih do probíhající svatby. Když už konečně došlo na vylodění na Iwo Jima, tak to bez jakýhokoliv úvodu skočilo přímo do probíhající bitvy. Nevíte základní dispozice kde, kdo, kdy, jak, kolik, aby ta akční scéna dávala jakýkoliv smysl. Jen se okolo střílí, lidi přes sebe chaoticky padají, kamera se klepe, aby nebylo radši nic vidět. Z té roztřesené kamery mě za 2 minuty tak brutálně bolely oči i hlava, že jsem zatoužil po reklamě, aha to je čt1... Sledoval jsem to na velké plazmě v HD rozlišení, tak jsem se těšil na pěknou válečnou realistickou akci, ale strašně to přehnali s roztřesenou kamerou a nepřehlednou, nesouvislou, one person rambo akcí. Strašně odfláklý, to vylodění natáčeli snad jedno dopoledne od desíti do jedenácti, a měli tam maximálně 15 herců. Ať mi nikdo netvrdí, že tomu dali víc! Nedalo se na to koukat prostě! Tento díl nikdy více! ## Zkrátka kvalitu to má extrémně kolísavou. Hodnocení místy 1 hvězda, jindy zase za 5.

plagát

Pád legendy (2015) 

Asi do půlky docela dobrý, ale pak začne film honit moc zajíců najednou a začne to díky častým skokům vypadat spíš jako soubor reklam, takových několikasekundových štěků, a každý vyzní do prázdna. Po skončení jsem fakt marně přemejšlel o čem to vlastně chtělo být. V tom filmu se zkratkovitě objeví prakticky všechno co jste v souvislosti s LA kdy syšeli nebo četli nebo viděli na ytb. Je to škoda, protože takhle dobrých a podobných herců pro ztvárnění LA moc nebude.. Nevyužitá šance podat ucelený obraz o jednom z největších pádů legendy. Asi se měli vykašlat na tu úvodní hodinu, páč stejně všichni vědí že měl nejdřív rakovinu, že vyhrál 7x TdF, a měli se věnovat už jen tomu pádu. Ale pořádně

plagát

Pád Tretej ríše (2004) 

Vynikající psychologický film. Nevím proč v žánru chybí toto označení, protože v prvé řadě je to film psychologický, a až potom drama, historický, válečný atd. Říkám to hlavně proto, že mezi válečnými (historickými) filmy mnoho těch ryze psychologických nenajdeme, a tím je vyjímečný. Většinou se jedná o akční, agitační "hrdinovky" viz Vojín Ryan. Tolik k úvodu. Jak si pročítám zdejší diskuzi a komentáře, jsem překvapen, kolik lidí je dodnes poděláno z Hitlera, a prakticky ani na tento film se neumí podívat s nadhledem a "nechat se jím poučit". Myslím, že je to způsobeno brutálním nedostatkem informací, ale chápu, že ne každý měl na střední čas číst si knížky o ádovi. No vám se zase nejvíc líbí šílenec Goebbels, který je asi nejméně realisticky ztvárněn. Podívejte se na dobové záběry (dokonce ozvučené!!) Goebbels byl usměvavý a velice společenský člověk, žádný monstrum s uhrančivýma očima ďábla! Ale nakonec, nejsme na tom ještě tak špatně, jako v jůeséj, kde někteří studenti ani nevedí kdo to byl Hitler, nebo si dokonce myslí, že byl na straně spojenců. Lidi, kteří nevědí co vlastně Hitler (a celé jeho politické hnutí) dokázal, z jakých kanálů vyhrabal Německo na ty nejvyšší místa kultury, techniky, inženýrství, a vědy, si nedokážou uvědomit a pochopit, proč ho lidi tak slepě následovali a proč mu tak věřili. Většina věcí, které němci za války vymysleli, se používají dodnes, jen se trochu modernizovaly. Film jsem viděl už několikrát a pokaždé mě nechává v úžasu, a po skončení filmu mívám dost dlouhé chvíle mlčení. Na to prostě nejde nic říct. MASTERPIECE