lucy.lu

Zdařilý spin-off, který se pomalu dotahuje na Grey’s Anatomy. Dlouho jsem se tomuto seriálu vyhýbala, protože přece nic nedokáže překonat GA! Ale rukopis Shondy Rhimes se nezapře a po několika dílech jsem Oceanside Wellness propadla stejně jako Seattle Grace Hospital. Nutno uznat, že PP je oproti GA na jednotlivé díly mnohem méně vyvážený. Navíc místy se zdá svět PP až příliš dokonalý, ale co, pořád je to jen seriál. :)

Výborný námět s originálním pojetím, avšak tentokrát mě humor Rickyho Gervaise nijak nenadchnul a film ani trochu nepohltil. Škoda.

Jelikož jsem tento film (navzdory dřívějšímu datu vydání) viděla nedlouho po No Strings Attached, věděla jsem dobře, do čeho jdu, ale pořád jsem v hloubi duše doufala, že mě tento snímek přeci jen příjemně překvapí. Bohužel, překvapení se nekonalo. Chemie mezi Anne Hathaway a Jakem Gyllenhaalem fungovala do té doby, dokud každý zůstal své straně postele. Přesto výkony obou protagonistů byly na „obyčejnou“ oddychovku celkem obstojné.

Ačkoliv místy více či méně prkenný Ashton Kutcher nepatří mezi mé oblíbence, s Natalie Portmann vytvořil (překvapivě) ucházející duo. Zápletka filmu je v dnešní době (zcela pochopitelně) předvídatelná, to však neubírá na celkovém pocitu „pohodovky“ na nedělní odpoledne. Neurazí ani nenadchne.

Zápletka se na první pohled nápadně podobná Ostrovu Michaela Baye, zdání však klame – ačkoliv jsou oba snímky zaměřeny na identické osudy lidských dárců, každý později směřuje k jinému poselství. Kde jeden řeší útěk a snahu o přežití, druhý se koncentruje na otázky samotného (ne)bytí. Never Let Me Go se vyznačuje pomalým tempem, emotivně prokreslenou poetikou a v neposlední řadě výbornými hereckými výkony, které podtrhuje podmanivá hudba. Nemusí sednout každému, ale každopádně stojí za zhlédnutí.