Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Komédia
  • Dobrodružný

Recenzie (60)

plagát

Země kartelů (2015) 

Kvalitní dokument o problematice mexických drogových kartelů a jejich zhoubného dopadu na běžné lidi. Rozhodně to chtělo pořádnou dávku odvahy jej natočit, za což patří tvůrcům uznání. Jedná se spíše o investigativní než naučný dokument. Celé to vlastně působí více jako hraný film, než dokument. Proto se tak dozvíte mnohé o dvou mužích, kteří vedou civilní odboj proti kartelům (jeden v USA a druhý v Mexiku), ale o samotné Drogové válce a kartelech téměř nic. Navíc mi zde trochu chyběla větší objektivita. Chybí zde například jakákoliv vyjádření oficiálních orgánů a názorů běžných lidí je tu taky poskrovnu, takže vlastně ani nevím, jaký si mám na téma domobrany proti kartelům vytvořit názor. Jinak je to ale efektivně natočený dokument, který stojí za vidění.

plagát

Bonnie a Clyde (1967) 

Chápu, že ve své době to byla v rámci krimi žánru docela senzace. Z mého pohledu, jakožto dnešního diváka, je to už ovšem víceméně tuctová záležitost. Scénář je dost děravý a historická přesnost taky není zrovna doménou tohoto filmu. I tak je to ale celkem dobrý snímek. Navíc v něm září moje oblíbená Faye Dunaway a Gene Hackman ve vedlejší roli taky neurazí.

plagát

Sněžné ticho (2011) 

Tohle se španělským tvůrcům opravdu moc nepovedlo. Úsměvná je už samotná jejich snaha nacpat do filmu, co nejvíc chytlavých témat - 2. světová válka, sériový vrah, Svobodní zednáří, sovětští špióni, homosexualita a samozřejmě nesmí chybět ani milostná zápletka. Výsledkem je pak absurdní paskvil bez jakéhokoliv náznaku logiky a smysluplnosti. Značnou část filmu je rovněž problém se vůbec orientovat v postavách, jelikož všechny vypadají skoro totožně. Pobavilo mě taky, jak Španělé nezapomněli do filmu přidat scénu, kde vykreslují příslušníky Modré divize, jako čestné ochránce civilního obyvatelstva před německými zloduchy, aby náhodou někoho nenapadlo spojovat španělské vojáky s nacismem. Jedna hvězdička je za pár povedenějších scén (např. scéna s ruskou ruletou), jinak je to ale brak.

plagát

Pamiatkári (2014) 

Není to špatný film. Nicméně tohle téma by se dalo natočit mnohem lépe a zajímavěji. Dokonce si to dokážu představit spíš jako seriál než jako celovečerňák. Takhle to působí trochu tuctovým a komerčním dojmem. Znatelná historická nepřesnost a zkreslenost na výsledném dojmu taky zvlášť nepřidá. Ovšem jako oddechovka je to dobrý.

plagát

Montevideo, vidimo se! (2014) 

Valnou většinu filmu jsem se skvěle bavil. Druhý díl pokračuje ve stejném duchu jako ten první - fotbalová dobrodružství srbských fotbalistů zahalená do komediálního a romantického hávu. Rád bych vyzdvihl krásnou hudbu a velmi povedenou výpravu. Stejně jako u prvního dílu pochvalu zaslouží i šikovní herci a krásné herečky. Nicméně celkový dojem mi bohužel dost zkazilo ztvárnění semifinálového zápasu Jugoslávie - Uruguay. Tady se tvůrci poněkud nechali unést patriotismem, zapojili fantazii a úplně přepsali historii. Přestože samozřejmě chápu, že přesné vylíčení historických událostí není smyslem tohoto filmu, tak mě jako člověku, který se o historii fotbalu intenzivně zajímá (což je taky důvod, proč jsem si tento film pouštěl) takové zkreslování faktů dost vadí. Je sice pravda, že Jugoslávcům nebyl uznán jeden gól pro dost sporný ofsajd, ale rozhodně to nebyla taková fraška, aby se do hry zapojoval policista apod., i když věřím, že srbští pamětníci by za to dali ruku do ohně stejně jako třeba náš Pepi Bican, který vždycky vyprávěl, že jim Italové dali v roce 1934 gól tak, že jejich gólmana i s míčem vzali a odnesli za brankovou čáru. Zkrátka Uruguay byla v té době jedním z nejlepších týmů světa a vyčnívala o několik tříd nad provizorním týmem amatérů z Jugoslávie. Na závěr ale musím dodat, že divákovi, který tolik nedbá na historická fakta jako já, tento film můžu jenom doporučit, protože po kvalitativní stránce je opravdu skvělý.

plagát

Kráľovstvo (2007) 

To jsem zase jednou šáhl vedle. Po slibném a nekompromisním začátku se Království zvrhne v šílený festival absolutních nesmyslů a absurdit (je vidět, že tvůrci filmu nevědí o problematice terorismu zhola nic), který je navíc podaný v popkornové a zkratkovité formě plné trapných klišé. Už vpolovině filmu jsem měl chuť ho vypnout, ale to nejhorší teprve příjde. SPOILER: Vše totiž vyvrcholí tím, že čtveřice FBI analytiků, kteří v reálném životě těžko někdy použijí zbraně, vezme útočné pušky (zazní kalsické: "Na posily není čas"), zlikviduje celou větev Al-Kaidy včetně jejího velitele vlastníma rukama a jede domů (nechápu proč v Americe vedou nějaký Navy SEALs nebo Delta Force, když mají u FBI sexy soudní patoložky, které bez velkých emocí zneškodní asi 20 teroristů během pěti minut nebo proč chytali Bin Ládina 20 let, když tady je hotovo za 5 dnů). Závěrečný patos už je opravdu zmar. KONEC SPOILERU. Ani nevím za co dávám 1*, protože ani obvykle skvělí Jamie Foxx a Chris Cooper nepředvádějí žádný herecký konzert, a hudba, výprava nebo kamera ve mě taky nenechaly žádný dojem. Snad jenom akční scény jsou dobře natočené, když si odmyslíte to všechno kolem.

plagát

Zdrojový kód (2011) 

Není to špatný film. Mohl to být dokonce vynikající film, kdyby byl více propracovanější, napínavější a kdyby skončil scénou, ve které se zastaví čas. Takhle to trochu působí dojmem laciné popcornové zábavy. I tak to byl ale od tvůrců celkem zajímavý a zručně natočený námět, který stojí za zhlédnutí.

plagát

Kedysi dávno (1980) 

Příjemný nostalgický romantický film s opravdu krásnou hudbou od Johna Barryho (a také od Sergeje Rachmaninova) a výborným hereckým obsazením (vidět Christophera Plummera nebo Jiřího Voskovce mě vždycky potěší). Líbil se mi i fantaskní, ale přesto s citem zpracovaný námět cestování v čase. Není to snímek s velkými ambicemi, přesto zanechá dojem (alespoň u romantických duší). PS: Je neuvěřitelné, že Jane Seymour je i po více jak třiceti letech od natočení "Somewhere in Time" stále ohromě sexy..:)

plagát

Cobb (1994) 

Trochu netradičně pojatý životopisný film, který se zabývá mnohem více osobnosti Ty Cobba než jeho sportovní kariérou a úspěchy. Tommy Lee Jones v něm dokazuje, že je opravdu kvalitní herec a Wuhl mu slušně sekunduje. Je taky třeba ocenit, že se Shelton nebál vykreslit Cobba, jakožto amerického hrdinu, bez jakýchkoliv příkras. Na druhou stranu ale vychází z knihy Ala Stumpa, jejíž věrohodnost je, pokud vím, přinejmenším dost spekulativní, což mi nepřijde zrovna košér, jako předloha životopisného filmu. Buď jak buď, film je to celkem kvalitní i zábavný a fanoušek baseballu by ho měl určitě vidět.

plagát

Posledný Mohykán (1992) 

Nebýt z mého pohledu nepovedeného, naivního konce a až příliš velkého počtu klišé a absurdit, byl by to vskutku výborný film. Takhle z toho mám poněkud smíšené pocity, čekal jsem víc. Na druhou stranu výprava, kostýmy, bojové scény a především hudba jsou skutečně úchvatné. Vidět Daniela Day-Lewise a Wese Studiho taky potěší, i když od herce kalibru DDL jsem taky čekal o něco víc. Poslední Mohykán je ale výjimečný především již zmíněnou hudbou a taky tím, že se jedná o prakticky jediný pořádný film ze Sedmileté války, což je téma mně blízké (nepočítám Barryho Lyndona, kde je válka spíše okrajovým tématem). Hlavně proto dávám 4*. PS: Nechápu, jak může mít film odehrávající se v polovině 18. století označení western, ale budiž...