kwietitze

Aljoša Popovič je syn kněze a navíc velký ruský bohatýr. Je pravda sice trochu rychlejší a chápavější než ostatní v jeho vesnici, ale to by se mu mělo hodit až nastanou zlé doby a tatarská vojska se přivalí pošlapat velkou ruskou zem a vzít lid do otroctví. Místo aby tedy pokorně zaplatili nehoráznou daň ve zlatě, upečou vesničané menší lest. Jenže kdyby vyšla, patrně by nebylo o čem v téhle pohádce vyprávět. Dřív než Aljošovo jméno bude zvěčněno na pergamenu knížek, bude se ještě muset vypořádat s tatarským obrem Tugarinem, svou milou, jejím oslem, její babičkou, přítelem Tichonem a nebezpečně užvaněným bohatýrským koněm.

Druhý díl úspěšného akčního filmu Bratr volně navazuje na první - Danila Bagrov přijíždí z Petrohradu do Moskvy, kde potkává své staré přátele, s nimiž bojoval v armádě za války v Čečně. Jedním z nich je Konstantin Gromov, který mezi řečí prozradí Danilovi, že má dvojče Dmitriho, profesionálního hráče hokeje v Chicagu. Nicméně majitel hokejového klubu se snaží po tajné dohodě s ruskými partnery (a mafií) mladou hokejovou hvězdu oškubat o většinu výdělku na základě zničující smlouvy. Pár dní po rozhovoru nalezne Danila Konstantina zavražděného… aby to samé neudělala mafie s ním, odjíždí do Ameriky s jediným cílem - pomstít přítele a napravit křivdy.

Queer Duck je animovaný homosexuální kačer, který spí s animovaným homosexuálním aligátorem. Jejich přáteli jsou animovaný bisexuální lední medvěd a elegantně animovaný homosexuální kocour Oscar Wildcat. A celý jejich život se v silně parodickém tónu točí kolem jejich - světu přiznané i nepřiznané - sexuální orientace.

Rusty James (Matt Dillon) je vůdce malého, bezvýznamného gangu na předměstí metropole. Žije ve stínu vzpomínek na svého zmizelého staršího bratra Motorcycle Boye (Mickey Rourke), který byl šéfem gangu v dobách jeho největší slávy. Předtím, než Motorcycle Boy zmizel, však zakázal jakékoliv pouliční šarvátky mezi gangy. Rusty James neváhá porušit dohodu a dochází k boji s šéfem další bandy otrapů Biffem Wilcoxem (Glenn Withrow), při níž je James díky své horké hlavě málem zabit, nebýt nečekaného návratu bratra. Ten, se však už nezdá být oním pověstným hrdinou – zmatený a deziluzovaný tráví více času v obchodě se zvířaty, než oprašováním zašlé slávy. Tam pozoruje dravé ryby v akváriu (jediné kolorované objekty v černobílém filmu) a střeží tajemství minulosti. Během následujících pár dnů bude nejen Jamesův život balancovat na ostří nože.

Sugestivní válečný film na motivy stejnojmenné novely klasika ruské literatury Michaila Šolochova začíná v poválečném létě 1946, kdy na břehu řeky v Kaškarské oblasti potkává spisovatel muže s malým chlapcem. Šolochov se zprvu dává s pocestnými do řeči pouze skrze mokrý tabák, ale mezi vznášejícími se cigaretovými spirálami se pomalu začíná rýsovat celý příběh. Oním neznámým mužem je Andrej Sokolov, prostý člověk, jenž neměl příliš šťastny život. Sokolov byl řidičem ve Voroněži, kde se také oženil, měl syna a později i dvě dcery. Žil by dále spokojeným životem obyčejného člověka, kdyby nepřišla druhá světová válka a on nemusel narukovat... Andrej vypráví o otřesných podmínkách života za války, o utrpení ve vojenských lágrech a ztrátě lidské důstojnosti i nadějí, přitom ale vychází najevo jeho nezdolnost a odvaha čelit svému osudu, jenž pro něj, přes všechny hrůzy co prožil, neztratil smysl.

Děj se odehrává uprostřed viktoriánské éry. Karolina Ruthynová žije se svým otcem Austinem, nemocným starým muže, který hluboce věří v nápravu svého zkaženého bratra Silase až do té míry, že mu v závěti svěří do péče Karolinu. Ostatní nejsou stejného mínění, zvláště Dr. Bryerly, přítel a lékař rodiny, jenž dobře ví, že na strýci Silasovi nelpí jen dluhy, ale také skandály, cizoložství a dokonce i vražda…

V odlehlém australském městečku Mara Mara začínají na škole vánoční prázdniny. Děti farmáře Thompsona – Helena, John a „Snow“ s malým Michaelem, který k nim byl evakuován z Anglie a s domorodým hochem Nezou - odjíždějí na svých ponících domů. Přes Heleninu nechuť a Nezovy námitky se rozhodnou jet odlehlou cestou, na které potkají dva cizince. Těm se pochlubí mladí Tompsonovi novými koňmi svého otce. A téže noci se po návratu domů koně ztratí. Krádež je objevena právě ve chvíli, kdy se Mr. Thompson chystá odjet s dětmi na vánoční trh - místo toho odchází vše ohlásit na policii. Mezitím si děti uvědomí, že nepřímou příčinou krádeže je jejich prostořekost, a proto by se měly vypravit po stopě zlodějů koní samy… Film byl posledním australským filmem v československé distribuci před rokem 1948.

V prostém lidském příběhu, formovaném záměrně na úzkém úseku dramaticky vystupňovaného dějového pásma se zrcadlí mohutnost světodějného zápolení obleženého Leningradu, jehož muži odešli bojovat do prvních pozic a ženy, pracující na opevnění, strádají a umírají. V tomto městě žilo a trpělo malé děvčátko. Čekalo a bojovalo o svůj život. Prožilo všechny hrůzy náletů, ztratilo matku, domov, ale ne naději.

Píše se červen roku 1940. Francie je zachvácena válečným požárem. Rouen je obětí prvního hrozného bombardování. Paní Fleury a její dvě děti, malý Petr a Marie Luisa přihlížejí smutnému průvodu odcházejících obyvatel. Uplynou dva válečné roky. Otec Marie Luisy je válečným zajatcem v Německu, její matka pracuje jako tovární dělnice a dívka vychovává svého malého bratra. Pobyt ve městě se stává stále svízelnější a nálety na Rouen jsou stále četnější a nebezpečnější. Naštěstí přichází zpráva, že neutrální Švýcarsko přijme určitý počet dětí, které tam najdou klidný nový domov. Marie Luisa odjíždí a příliš si zvyká na Švýcarsko. Pozná pak po návratu do vlasti, kde je její pravý domov?

Dva kamarádi, poručík Kudrjašev a Děmidov otevírají zásilky, které obdrželi na frontu. Píší jim děti z dětského domova o tetě Varje, která jim často vypráví o frontových bojovnících. Přiložily fotografii, na které jsou s tetou Varjou vyfotografovány. Oba důstojníci se do ní zamilují a při své nejbližší návštěvě Mosky ji vyhledají. Varja se ale zamiluje jen do Kudrjaševa a zasnoubí se s ním. Před jeho odchodem zpět do války si slíbí, že se sejdou po skončení války na moskevském mostě v Kremlu v 6 hodin večer. Kudrjašev je brzy nato těžce raněn, přijde o nohu a jako invalida se stydí Varju vyhledat, neboť má zato, že byl jej, zmrzačeného invalidu, nemohla milovat...

Válečné drama o životě kosomolky a její víře. Zoja Kosmodemjanská byla mladou, teprve sedmnáctiletou partyzánkou za druhé světové války. Byla členkou Komsomolu a po útoku na Sovětský svaz odešla dobrovolně do bojů. O jejím životě byly napsány v SSSR mnohé básně i povídky, které oslavovaly její statečnost. „Nemohu být jiná – toto je moje volba!“ Říkala své matce při odchodu. A ta volba spočívala v utrpení, mučení ze strany německých vojáku při jejím zajetí, ale ona se nikdy nepodvolila. „Jste směšní, jak marný je váš vztek – my zvítězíme.“

„Nehni se od ní ani na krok. Drž se jí jako klíště! Pozítří se vrátím!“ S těmi slovy se loučí Robert Deinhart se svým přítelem Peterem Trostem, nastupuje do rychlíku se svou fešnou sekretářkou, aby se už nikdy víckrát nevrátil. Na nástupišti stojí zdrcený Peter a vedle něho mladá temperamentní Robertova ženuška Ellinor. Je-li Peter ještě v nejistotě, ví Ellinor přesně, že její manžel se řítí rychlíkovou rychlostí do milostného dobrodružství – a rázem je odhodlána, že se krutě pomstí nevěrníkovi…

Petrohrad v zimě roku 1937 - společenská sezona je v plném proudu. Na plese hraběte Benckendorffa tančí mladý jezdecký poručík Michail Lermontov se svou láskou, půvabnou Ninou, a očekává netrpělivě příchod Puškina, neboť mu má být představen. Náhle se sálem rozšíří tragická zpráva, že velký básník byl smrtelně raněn v souboji, v němž hájil čest své ženy. Lermontov – hluboce zarmoucený Puškinovou smrtí – vznáší trpkou obžalobu na dvorní kruhy, které mají velkou část viny na Puškinově smrti. Zato jej dá car “služebně“ přeložit na Kavkaz... A právě zde napíše Lermontov svá největší díla.

Za deštivé, nevlídné listopadové noci pomalu usíná malé jihofrancouzské město. Všude už je tma, jen v domě advokáta Loursata probleskuje okenicemi světlo. Loursat však nepracuje. Už 18 let. Ode dne, kdy mu uprchala žena s milencem jen pije. Alkohol a knihy jsou mu vším a pro ně zanedbává i svou mladou dceru Nicolu. Právě, když se chce opět ponořit do alkoholového deliria zaslechne výstřel a v podkroví domu se pak záhy najde mrtvola mladého muže s prostřelenou lebkou. Kdo je tento mladý muž? Kdo ho zabil? A jak je do případu zapleten on sám a jeho dcera?

Jonny Davis a jeho bratr pracují jako zahraniční dopisovatelé a přinášejí čerstvé zprávy svému nakladateli v deníku New York Daily Chronicle. Jejich článek je naplněn varováním před možným nebezpečím války s Japonskem, nakladatel jej však rozhodně odmítá, neboť tvrdí, že Amerika do války nevstoupí. Lstí se jim podaří dostat článek do příštího čísla a jsou za to okamžitě propuštěni...

Náhodné setkání seznámí Alberta Serraniho s Marinou a Clarou, dcerami slavného chirurga. Časté schůzky tuto známost ještě utužují a Marina se do Alberta zamiluje. Ten má oči jen pro Claru a nabízí jí svojí ruku. Marina, otřesená bolestí, ukrývá své zklamání. Ještě před svatbou ale Clara svého nastávajícího zradí a odchází s jiným mužem. To však Alberto netuší a v nevědomí odchází uvést v chod těžbu ve svých dolech. Při návratu volá Claru, ale vztáhne ruce po Marině. Jeho oči jsou slepé. Oslepl při důlním neštěstí. A nyní považuje Marinu za svoji nastávající…

Žil byl hrozný car Afron. V jeho carských komnatách bývalo ticho a smutno. Schoulen do klubíčka, dřímal car na svém trůně a poslouchal vyprávění starého pěvce Guslara. Starý muž zpíval o překrásné panně, princezně Jitřence, která žije na samém konci světa, tam, kde se nebe se zemí snoubí. Nad carství se snesla hrozivá a tichá noc. Mladý pastýř Ivan bezstarostně zatím snil o rychlém oři, kterého by nedohnal ani sám vládce živlů – Vítr. Když mu sám Pán Měsíce sešle takového koně, přikáže mu car, aby mu přivedl Jitřenku na jeho zámek...

Tam na jihu uprostřed divokých pamp v San Fernandu se netěší lidský život a jeho vlastnictví velké úcty. Nože jsou vždy připraveny, kolty stále odjištěny. Králem zdejších širých plání je zločinec Pedro – falešný hráč, fešně falešný milovník a pravý mistr vrhání nožů mezi protihráčova žebra, když pocítí, že mu nevychází karta. Pedrovi se stane osudným, že při jedné takové rvačce zajde příliš daleko a je odsouzen za vraždu k trestu smrti provazem. PEDRO MÁ VISET byl prvním distribuovaným nehořlavým černobílým filmem ve formátu 35 mm.

Josef II. působí své matce, císařovně Marii, vážné starosti. Stále se věnuje jenom státním záležitostem, o ženách však nechce ani slyšet. A přece z ohledu na potomstvo by císařovna ráda syna co nejdříve oženila. Poněvadž to není možné po dobrém, odhodlá se císařovna k úskoku. Pozve ke dvoru cizí princeznu, kterou si vyhlédla za snachu a myslí, že takto přiměje Josefa II. k nějakému rozhodnutí…

V malé přístavní hospůdce poblíž Rio de Janeira je rušno. Hudba vyhrává typické jihoamerické melodie a mladá tanečnice Concha tančí populární tanec maxixe. Náladu rozproudí návrat jejího snoubence Vincenta, který se vrací z dalekých hor s bohatou kořistí diamantů, z nichž jeden má jedinečné rozměry. Když je zábava v nejlepším, přijede policie a odveze Vincenta s podezřením, že diamant ukradl ze soukromých pozemků. Nikdo v té době ještě netuší, že se Vincent zapletl do dalekosáhlého podvodu mezinárodních rozměrů…