_ksilt

Pro natáčení byly využity některé stejné lokace jako ve filmu Ve stínu (2012) režiséra Davida Ondříčka který se též podílel na produkci Anthropoidu. Vybrány byly lokace Na Zvonařce, Invalidovna a samozřejmě okolí chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. V barrandovských ateliérech byla postavena replika interiéru chrámu v měřítku 1:1.

Mel Gibson (Max) ve filmu nepromluví až do jedenácté minuty. V celém filmu má celkem 16 řádků dialogů.

Při automobilových honičkách bylo zničeno celkem 14 vozů. Všechny bouračky byly natočeny na první záběr.

Patolog z 19. století baron Carl von Rokitansky (česky Karel Rokytanský) byl inspirací pro jméno hlavního hrdiny "Mad" Maxe Rockatanskyho (Mel Gibson). Baron Rokitansky se proslavil objevem tzv. Rokitanského metody spočívající v odebírání orgánů z těl zemřelých.

Část peněz na film si režisér George Miller vydělal prací jako lékař na pohotovosti. Rozpočet byl kolem 350 000 australských dolarů. Film byl natočen za 12 týdnů.

V době vzniku šlo údajně o nejnákladnější projekt v historii nizozemské kinematografie.

Matthew McConaughey (detektiv Rust Cohle), který byl obsazen do titulní role jako první, poradil tvůrcům, aby do druhé hlavní role obsadili Woodyho Harrelsona (detektiv Marty Hart).

Ota Hofman psal všechny scénáře na rodiné chalupě v Říčanech u Prahy. Při jejichž psaní měl již v hlavě vybrané konkrétní herce, tudíž jim psal role na tělo.

Do role Emilie Fernandez (Dagmar Patrasová) byla původně také zvažována Zora Jandová.

Role lékaře výpravy byla původně psana na tělo Jaromíru Hanzlíkovi, jenže ten v té době měl novou partnerku, bývalou ženu Vlastimila Brodského, Janu Brejchovou. Scenárista Ota Hofman se obával třenic na place, ale také se nechtěl za žádnou cenu vzdát Vlastimila Brodského pro roli Velkého učitele Drchlíka, proto postava nakonec připadla neznámému Jíří Datlovi Novotnému.

Západoněmecká televize WDR, v jejíž koprodukci seriál vznikl, si dala za podmínku, že seriál musí být výsostně "český", nemá se snažit konkurovat západním produkcím, kterých v SRN bylo více než dost.

Film byl dokončován v době vypouštění první umělé družice Sputnik 1, kvůli kterému režisér filmu narychlo dotočil sekvenci, která tento počin zobrazovala. O měsíc později si pak snímek odbyl mezinárodní premiéru.

Technický poradce filmu byl průkopník designu vesmírných plavidel Michal Klavdievič Tikhonravov, který v té době tajně pro tehdejší Sovětský svaz, vyvíjel první takové plavidlo řízené lidskou posádkou.

Pavel Klušancev počal práce na barevném filmu v Lenigradě v roce 1954. Jeho cílem bylo vysvětlit a realisticky zobrazit počátky dobývání kosmu člověkem.

V roce 1958 natočil Pavel Klušancev v tehdejším Sovětském svazu naučný dokumentární film Doroga k zvezdam (1958), který velmi realistickým způsobem zobrazuje budoucnost dobývání kosmu člověkem. V tomto dokumentu použil speciální efekty a postupy, které Stanley Kubrick o více než desetiletí později zkopíroval právě v tomto filmu. Některé záběry se zdají být doslovnými kopiemi původních scén z dokumentu.

Terénní vozidla, která se ve filmu objevují, byla vytvořena na podvozcích ze šestnáctitunových transportérů Tatra, které má ve výbavě také česká armáda. Podvozky 10 metrů dlouhé a 3 metry široké i vysoké byly zakoupeny a přepraveny do Spojeného království pro jejich vynikající vlastnosti při pohybu v členitém terénu.

Natáčení filmu probíhalo v Bulharsku. Úvodní záběry, které mají zobrazovat město Nome, je ve skutečnosti Squamish v Kanadě.

Skutečné město Nome na Aljašce je k nerozeznání od města filmového. Ředitel obchodní komory skutečného města po shlédnutí filmu prohlásil: "Fiktivní Nome je pěkné místo, přál bych si, aby jsme tu měli takové stromy."

Tento je film je televizním filmovým debutem v kariéře Sigourney Weaver.

Film se kvůli daňovým úlevám natáčel ve státě Michigan a byl hotov za 20 dní.