Slunik

Podprůměrný film, zvláště druhá polovina působí spíše jako parodie, kdy nám snímek předkládá jeden nesmysl za druhým, např.: Pokud se budou snažit přistát, mají nulovou šanci na přežití." Načež raketoplán, který padá skoro volným pádem k zemi a málem shoří v atmosféře, přistane na ploše stejně hladce jako linka s turisty z Malorky. Úplný závěr pak tvoří jedno obrovské klišé, kterému chybí jen americká hymna, ohňostroj a z nebe padající okvětní plátky růží.

Nejkrásnější česká pohádka, nestárnoucí klasika, na kterou se podívám znovu každé Vánoce. "Ale ... To jsou svatební!"

Nádherná, úžasná klasika, kterou teď po letech v některých chvílích lehce kazí až příliš komunistické ideály.

Krásná pohádka, jejíž úspěch tkví v úžasných písničkách, které si zpívám ještě týden po sledování televize. Sice mi vadí typicky nezaměnitelný hlas, který Zlatovlásce propůjčila Jitka Molavcová, o to jsou ale písně vtíravější.

Příliš snové a dějově "o ničem". Tenhle film jsem viděla 2x a to hlavně z toho důvodu, že jsem si prostě nepamatovala, o čem to bylo a nikdo mi to ani nebyl schopen říct. Aby se divákovi tenhle film zalíbil, musí si hlavně uvědomit, že celý film se odehrává v paralelní časové linii, která je jako obraz zasazena do rámu autonehody. Postava Atheny (Elizabeth Reaser) mi přišla naprosto nadbytečná.

Příběh neuvěřitelně naivní Claire a nafoukané rozmazlené Elizabeth. Divím se, že Claire na konci došlo, že nemá zapotřebí se ponižovat, jelikož to celý film vypadalo, že i když má vlastní myšlenky, jak uvidí svou paničku, běží za ní jako cvičený pejsek.

Pěkný romantický film, dobrý nápad, ale žádný zázrak.

Oproti jedničce naprosté fiasko. Chybí náboj, myšlenka. Dle mého názoru neměla dvojka nikdy existovat, protože se prostě neměli podruhé setkat. A když, tak neměli mít oba pokažené životy, protože nad čím je pak potřeba přemýšlet? Mám se vrátit do NY za ženou, kterou jsem nikdy nemiloval a se kterou mě život nebaví? Stejně tak beznaděj v jejích vztazích. Jediná komplikace, která nám byla dopřána je 4-letý syn, jinak opravdu není nad čím váhat. I když být jím, tak nevím, jestli bych jí dokázala odpustit, že se na mě tenkrát ve Vídni vykašlala a nepřijela. Taky mi vadí, že i když postavy zestárly, jsou pořád stejně naivní, mají stejné idealistické řeči, jediný rozdíl je v tom, že místo romantiky zaujal sex, dokážete si představit, že se po 9 letech setkáte se svým zidealizovaným protějškem a začnete se bavit o sexu? Navíc nepřestanou ani na chvilku mluvit, podle mě by měli zavřít pusu a jen se do sebe nenasytně vpíjet očima, užívat si tu chvíli opětovného setkání. Je zvláštní, že za celý film (kromě úvodního neemotivního polibku na tvář) nedojde k žádnému fyzickému kontaktu, tím myslím, že by se třeba mohli vzít za ruku nebo by jí mohl odhrnout vlasy z čela. Napadá mě, jestli se ještě vůbec mají rádi, nebo si jen chtějí nezávazně zavzpomínat.

Na to, že je to teprve 1. půlka knihy, kde se přece jenom nic moc neděje, je podívaná napínavá. Tvůrci dokázali krásně podchytit dějové linie příběhu a rozpracovat zajímavější a akčnější části. Trošku by se dalo přidat na psychologickém propracování postav, hlavně při odchodu Rona od Harryho a Hermiony a jeho opětovný návrat.

Věrné zachycení socialistické republiky. Film se dostává do obrátek při nepovedené emigraci rodiny jednoho z hlavních hrdinů nebo při sjezdu na tajný koncert The Plastics. Zbytek je spíše rozvláčný, nechybí ani totálně hluchá místa. Dokonce ani to životně důležité získání modré knížky nelze pořádně s hrdiny prožít.