WANDRWALL

Jeden z mých nejoblíbenějších povídkář Guya de Maupassant a jeho novela "Miláček" v novém zpracování. Víc se mi líbí to z padesátých a šedesátcýh let. Tohle je až příliš poplatné současným stylizacích, bez nichž by prý "nový" divák nekoukal. Ono se těm novým verzím mnohdy těžko něco vyčítá po stránce filmového řemesla, ale přijde mi to často studené, přesně vykalkulované, a proč nad tím ztrácet čas, když je tolik jiných nabídek?

Jiří Svoboda své základní názory na život nemění. Snad i proto je mi díky tomu sympatiícký. Vybral si sice prostředí a příběh z počátku Československa, tedy po rozpadu mocnářství, ale zjevně s ním chce oslovit současnou dobu, která má některé prvky s tamnějšími časy nápadně společné. Jedinou výhodou dneška je, že společnost je materiálně bohatší, běžný člověk má víc šancí se vzdělávat a vydělat prachy, ale současně v každé době bojují lidi za své radosti, za náplň svých životů atd. A k tomu jim žádný režim nepomůže, to si musí vybojovávat sami.

Každý je polepšitelný. I nepolepšitelný. Od čeho máme polepšovny? Už název sděluje, že od toho, aby se lidi polepšili. Ale je v tom přece jen malý háček. Ty polepšovny muí vést lidi, co jsou polepšení, mají v sobě dostatek mravní síly a touhy vést k polepšení i ty, co potřebují polepšit. A to je kámen úrazu. Často totiž nadřízený nepolepšený nemůže polepšit člověka, který mu byl k polepšení svěřený.

Nesmrtelnost zase a jinak? Ne, nesmrtelnost zase a projedeme vše co k ní váže? Taky ne. Proč tedy sledovat tenhle seriál? Tyhle pokusy, klasiku, která vycházela ze své doby, tak trensplantovat na dobu zdejší, tak už proběhly jak v USA tak ve Francii mockrát, ale výsledek byl vždy trapný a ubohý. Ale mladý divák to nezná, neví, takže vydrží to sledovat. Některý.

Dokument se tváří, že vybírá kousky z něžných dnů, ale moc se mu to nedaří. Václav Havel je smutnou figurkou zdejších dějin, který měl dělat prezidenta ze dva roky a pak se věnovat něčemu jinému, jenomže když ono se mu to zalíbilo a vše ostatní už pro něho nebylo tak přitažlivé. Kde jsou jeho mnohahodinové kecy z Hrádečku? Škoda, nevěděl, že je zneužíván, anebo ano, ale přesto hrál svoji postavu dál, asi proto, že se mu líbila.

Je dobré, že nám taky někdo vysvětlí co to byli vlastně komunisté, a ještě je na tom bizarnější, když to čtou a hrají herci, co brzy po změně režimu zase hrají proti komunismu, a říkají, že tehdy museli hrát. Nemuseli, ale chtěli. A to je rozdíl. Nikdo nemusí nikdy nic, jen pokud chce. A ostatní jsou jen osobní výmluvy.

Tak a zase totéž, a zase proto, že se nějaký divák vždy chytí. Ohleděné, omrskané, prevítské tváře a jejich mimika a gesta a hlas, a nic nového názorového, tak to ocení jen nováčci a mladí diváci.

Informační pořad o filmových novinkách, které má skoro každá větší televize.

Další příležitost, aby v TV vznikl levný pořad, proti kterému se nedá bránit. Sedm dnů proběhlo a tak kdo udělá inventuru?

Co tu svého času nebylo? HIT století! A tak už tu je.