Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Krimi
  • Krátkometrážny

Recenzie (583)

plagát

Pappa pia (2017) 

Doteď přesně nevím, zda jsem viděl něco geniálního anebo naopak naprosto příšerného. "Přehorlivý muzikálový superkýč na vlnách Dunaje a rockové nostalgie, za miliardu forintů (pozn. v přepočtu cca 80 mil. Kč) z Maďarského filmového fondu." (Jaromír Blažejovský, Cinepur č. 115, s. 19). Hodnocení zřejmě stojí a padá s tím, nakolik má divák za to, zda a jak moc je ten film myšlen vážně. Přikláním se k tomu, že ani trochu, a výborně jsem se bavil. Hranice mezi 5* a odpadem bývá někdy velmi tenká.

plagát

Polda - Poslední tramp (2017) (epizóda) 

Za celou 2. sérii. Kvalitativně stejná úroveň jako první. Onen detektivní příběh vlastně není důležitý, ten tvoří jen pozadí či základ onoho tzv. buddy movie.

plagát

Špecialisti (2017) (seriál) 

Postupně se z tohoto seriálu čím dál více stává moje guilty pleasure, jinak bych šel s hodnocením rapidně níž.

plagát

Špecialisti - Dobrí susedia (2017) (epizóda) 

Za celou 2. sérii. Ta šla kvalitativně ještě níž než ta první. Některé díly měly svou úroveň, proto celou sérii zvedly na dvě hvězdičky. Ovšem zvláště ty případy založené na tom, že se do nich jako obět či přímý aktér přimotal někdo z vyšetřovacího týmu, byly k pos*ání v kleče. Tento pokus o "Okno do dvora" v závěrečné části tomu dal korunu.

plagát

Tenkrát v listopadu (2017) 

Čím jiným přesvědčivěji ukázat, jak nebezpečné je hrát na strunu nacionalismu (ač je to hrdě a velmi zavádějícím způsobem nazýváno "Pochod nezávislosti") a jaká nálada se pak šíří společností, než autentickými záběry zmíněné akce, na které je zcela elegantní formou navázán příběh hlavních hrdinů. Ti nejsou typickými sociálními případy, mají v podstatě jen jedno (přirozené) přání - mít kde spát. Jinak nikam nechodí s nataženou dlaní, nikoho citově nevydírají. Jde o něco, co se u sociálně laděných filmů jen tak nevidí, a Andrzej Jakimowski dokázal obě roviny propojit tak geniálně, že se tomu snad ani nechce věřit. Nelze pominout nádhernou formální stránku - kameru a hudbu, která dává celému filmu ještě silnější atmosféru. Po třetím zhlédnutí filmu neměním názor a dojem, který na mě film udělal hned napoprvé.

plagát

Těsnota (2017) odpad!

Zde popisované okolnosti mimo text samotného filmu jsou nesmírně zajímavé, hodnotím však film jako takový (scénář, režii, formální stránku) a ptám se, kdy si taky mohu natočit své domácí video a nechat ho promítnout v Cannes?

plagát

Vojaci. Príbeh z Ferentari (2017) 

Zatím největší bomba celého Febiofestu 2018, těžko říct, zda lze něco takového ještě vidět:-) Pochválit lze mj. také skvělý titulkový překlad do češtiny.

plagát

Café Society (2016) 

Strašná selanka, ale závěr celkem zajímavý.

plagát

Nezákonný (2016) 

Do předposlední scény a klasického rumunského novovlného ostrého střihu (doslova švihu) do tmy geniální. Ovšem ta poslední scéna naprosto bez opodstatnění, jediné motivace a logického smyslu, celý film zkundila do bahna - nemluvím sprostě, předpokládám, že tvary s tímto základem během Milošova mandátu již vstoupily do Slovníku spisovné češtiny. Připomíná mi to třeba pořady o vaření, kdy to do poslední minuty vypadá jako jídlo roku, a pak do toho dotyčná/ý navalí kýbl zeleniny a zavaří, aby tím ten zbytek nasál a nešel dát bokem. Ani jedno se prostě nedělá.