Moud

8/10

9/10

6/10

7/10

7/10

9/10

8/10

7/10

Ale jóó, Valíkovi se rozhodně nedá upřít jistá podoba se samotným velkým Jimbem. Dost přesně simuluje Jimovu uvolněnou, bezstarostnou chůzi, jeho držení těla, gesta a pochopitelně vizáž. Jako ne úplně vydařená se naopak jeví Kilmerova (marná) snaha o temně hypnotizující pohled rockového boha, který v jeho podání tak občas působí spíš směšně než zlověstně. To, že se Stone rozhodl dát hodně prostoru hudbě The Doors do té míry, že mnohé "songy" nechává dohrát až do konce, skutečnost, že si Kilmer troufl jednotlivé písně odzpívat sám, sugestivní atmosféra divokých koncertních představení 60. let a koneckonců i poměrně vhodný výběr herců do vedlejších rolí (umírněný Manzarek, věčně nasranej Densmore, indiferentní Krieger, Pamela Courson mnohokráte na pěst, jindy k zulíbání) je jednoznačným pozitivem. Problém nastává (aspoň tedy pro mě - samozvaného fanouška The Doors) s vyobrazením nejdůležitější postavy celého toho spektáklu - Jima Morrisona. Stone bohužel nenašel, respektive se nesnažil ukázat tu správnou hranici, na které se stírají všechny povahové rysy hlavního hrdiny(?), které by se měli vyznačovat nejasnou distinkcí mezi šílenstvím a genialitou, pozérstvím, nevyužitým potenciálem, provokací a hlubším záměrem, vysokou inteligencí, buranstvím, šaškovstvím, cynismem, ale i vnímavostí. Naopak se evidentně přiklonil k variantě prezentovat sexuální symbol éry hippies jako nezvladatelné zvíře, monstrum bez jakékoliv příčiny či konceptu, co se utápí v alkoholu, drogách a zběsilých sexuálních dobrodružstvích zřejmě jen z nudy, což se mě docela dotýká, jelikož je Jim v mým představách, které jsem si vytvořil prostřednictvím jeho textů, pročtením několika knih a nakoukáním několika dokumentů, někým naprosto jiným - víc člověkem než rockovou karikaturou. Tenhle fakt je pro mě nicméně určujícím faktorem pro hodnocení, a jelikož se nedokážu smířit s tím, že tento snímek, co podle mě víc než je zdrávo dezinterpretuje chování a některé úseky života Jima Morrisona, má "neuvěřitelných" 86% a svádí tak potencionální zájemce o The Doors a jejich vůdčí postavu na špatnou cestu, nezbývá mi než dát "jen" tři hvězdy. 6/10

Už jen kvůli scéně -zombie vs. žralok- (sakra, jak?), nad kterou se mi pravidelně zvedá...knír, jsem nucen zvýšit hodnocení z obligátních 3 na 4. 7/10