branchillon

Velmi dojemné. Velmi smutné. V kině jsem takhle asi ještě nikdy nebrečela (leda snad u Medvěda). Ještě že už byla tma, když to skončilo, jinak by si kolemjdoucí mysleli, že mi právě vymřela polovina rodiny.

Moje velké dětské trauma! Dodnes jsem nezapomněla na ten děsný zážitek v kině, kdy mi byly snad tři roky (i když podle data vydání mi snad byly dva...) a já musela koukat jak mámu medvědici zavaluje kámen a medvíďátko smutní a smutní a smutní a mručí a brečí... A myslím, že jsem v tom kině začala hystericky brečet... Hm, špatný tah rodičů. Od té doby jsem nebyla schopna se na ten film podívat... možná časem, ve třiceti... Toto hodnocení je tedy velmi nenápomocné a značně neobjektivní. Mohlo by se hodit snad jen jako doporučení nesledovat film s malými dětmi (tak do čtrnácti).

Někdo mu pochcal teppich a to je teda velkej problém... Celkem vtipné, ale nejspíš jako žena v rané dvacítce nepatřím mezi diváky, kterým je film určen, takže mě to neuchvátilo a film nepovažuji za kultovní. Film plyne klidně a pomalu, sem tam se nečekaně stane něco drsnějšího, sem tam někdo umře... prostě typický film Coenů. Postavy jsou zábavné, sympatické a neobyčejné. Pro mě ale nic úžasného.

Nuda. Naleštěná, s kopou speciálních efektů, pěkných lidí, ale velká nuda, kdy jsem doufala, že už brzy dorazí kůň a všichni se povraždí a já budu moct opustit kino (nejsem ten typ, co by odešel z kina v polovině...). Podezírám hlavního stylistu filmu, že je gay, protože chlapci jsou všichni tak krásní, ale velice zženštilí... a ona Trojská Helena my nijak krásná nepřišla, ale to jako holka nemůžu úplně ocenit... Škoda, takovou hrůzu způsobit jinak velice atrativnímu Bradu Pittovi a udělat z něj lesknoucího se, plavovlasého, unile hledicího panáka... brr. Již vícekrát zmíněný souboj Achilla s Hectorem je skutečně nejlepší chvílí filmu... aspoň něco.

Jeden z nejhorších filmů, jaké jsem v poslední době viděla. Zasmála jsem se dvakrát a před přítelem mi bylo trapně, že jsem pro společný večer vybrala něco takového. Dala bych hvězdičku jednu, ale hodnocení vytahuje už celkem snesitelných posledních cca 15 minut. Ani jedna z postav není sympatická, což by nebylo zas tak strašné, ale chování jednotlivých postav je pro mě úplně nesrozumitelné. OK mladý chlápek se fláká, holka a onen kluk se ožerou a vyspí se spolu, ale dál už je to jen fakt zvláštní film a divila jsem se, že oné slečně to trvalo tak dlouho než nemakačenka ze svého života vyrazila. Mezi hlavními hrdiny není absolutně žádná chemie a ženské postavy jsou vlastně jen semetriky, co pořád jen něco po těch "neschopných" chlapech chtějí, přičemž neschopný je jen ten jeden, druhý, otec rodiny, je téměř ideální a nechápu, že mohl být oběmi ženami považován za špatného partnera... Ach jo. Vtipný byl imaginární baseball, na nic jiného zábavného si po 24 hodinách bohužel nevzpomínám. Kamarádi jsou většinu času nechutní (až moc) a vedou nudné řeči.

Zatím jsem neviděla celou první sérii, ale z původně tří hvězdiček, které jsem měla na mysli, když jsem na to začla koukat, se to postupem času zvedlo na čtyři. Má to švih, blondýnka milující Teda je sympaticky lehce zoufalá, ne úplně pracovitá, trochu nevyrovnaná, přijatelně otravná postava a celkově velmi uvěřitelná a milá. Veronika je v podstatě stejná postava dané herečky jako v Ally McBealové, ale do seriálu dobře zapadá a zatím neměla výrazně slabší díl. Úplně nejvíc se mi zatím líbil díl s čidly, které neregistrují pracovníky tmavé pleti (uvíznutí v laboratoři, ve výtahu...) a řešením, že za každým černochem bude tedy chodit jeden běloch... a další problémy, které se v prostředí politické korektnosti, z této situace vyvnuly. Ted je trochu suchar, ale občas frajer a o svém sucharství ví, což je vždy sympatické. Velmi sympatické je rovněž strefování se do typických pr prezentací velkých společností a jejich fungování.

Absolutně nic mi na tomto seriálu (zatím) nevadí, proto moje nadšené "plné" hodnocení. Postava Earla je sympatická i přes jeho karmickou výpravu, tvůrci si hrají s dějem (např. díl, kde se vystřídají všechny hlavní postavy se svým "Jmenuju se xy"). I když jde o seriál z prostředí americké bílé špíny (mají pro tuhle skupinu lidí pojem "white trash"), tak to na mě nepůsobí nijak nepříjemně, možná i pro to, že si scénáristi rozhodně neberou servítky. A přes hlavní nit a motivaci hlavního hrdiny to vůbec nepůsobí nepříjemně moralisticky... což je pro mě hlavní plus a největší důvod velmi nadprůměrného hodnocení. Postavy jsou fajn a dokonce i nevěrnice, flákačka, kriminálnice, lhářka a sem tam agresivní Joy je mi sympatická. Earl je prostě něco jako Superman, Ježíš nebo Batman.

Myslím si, že jsem asi jediná, kdo tady tento seriál dlouhodoběji a pravidelně sleduje. Tak jsem tím pádem jedna z mála, která jej může objektivně ohodnotit. Je mi 23 a měla jsem ráda Přátele (i když ty poslední série už spíš jen vařily z vody), Městečko Twin Peaks (první sérii), Červeného trpaslíka, je pro mě svátek, když narazím na Frasiera, a zbožňuju IT Crowd... Tak bych neřekla, že jsem úplně bez vkusu a citu. (naopak nejsem zarytý fanoušek HIMYM a TBBT-obsah těch pár dílů, co jsem viděla, se mi zdál jako příliš jásavý a tlačící na pilu, v případě HIMYM až moc moralistický). V porovnání s ostatními seriály z domácí produkce, co aktuálně běží na našich stanicích, je Ulice nadprůměr, proto ode mě taky dostala nadprůměrné hodnocení. Neodvažuji se hodnotit díla jako Ordinace nebo Pojišťovna, na to nekoukám a nemám tedy na hodnocení právo (i když se mi takhle zběžně zdají jako podprůměrná červená knihovna). Příběhy v Ulici jsou uvěřitelné, scénáristi z nás zbatečně netahají emoce. Jsou to normální události. A přestože to bude znít jako klišé, tak takové věci asi opravdu zažívají normální lidi, jací jsme já nebo vy... Nejde o žádné akce a neustálé střídání partnerů, aby si divačky mohli pobrečet. Spektrum postav je široké, což byl jistě účel-seriál pro každého a celou rodinu. (i když původně byl koncipován pro lidi mezi 25 a 35, mám dojem) a každý, kdo seriál sleduje, má asi postavy, které ho zajímají víc než jiné. Stručně řečeno: dějí se tu normální věci, které se můžou stát i vám, nebo se vám už stali a ne zřídka je to vtipné, postavy se chovají uvěřitelně, umírněně a realisticky a celkově to dává zajímavou mozaiku příběhů; např. puberťáci nestřídají partnery jako ponožky a vydrží singl i několik let a když se zrovna s někým rozejdou, tak srdceryvně nebrečí a neuvažují o sebevraždě.-jeden z příkladů, že nejde o prvoplánově "zajímavé" děje. Přestože jde o každodenní seriál, tvůrci si udržují stále dobrou úroveň a herci jsou většinou dobře vybraní a podávají z drtivé většiny více než pouze přijatelné výkony. Seriálu bych akorát vytkla občasnou snahu diváky vzdělávat a šířit v ČR toleranci (akvabela lesbička, stalking a jak to mají oběti těžké, spolužačka cukrovkářka) a idilické vykreslování některých prostředí a situací-dětský domov má za ředitelku mladičkou Matku Terezu, drtivá většina postav ráno poklidně a pospolu v rodině snídá, učitelka výtvarky vybrána v konkurzu za ředilku gymplu.