Roumen

Ztratilo to koule.

Očekávání filmu ve stylu dnes už klasického Pineapple Expressu je po deseti minutách úplně zazděno nedostakem originálních nápadů a absolutně hříšným nevyužitím města samotného jinak než jako klišoidní nálepky. Uff.

Čtyří kvůli dýchavičnému závěru, jinak ale solidní hodina a půl family-friendly zábavy s nádhernými záběry Novozélandské přírody.

Eisenbergovi jsem to "nesežral", jeho pohled každou scénu přesahuje a hercovo autentické vystupování ve filmech mi prostě do Allenovky nesedí. Woody asi navždycky bude jediným režisérem, který umí najít ten správný úhel kamery a pohled ústřední herečky tak, aby se do ní divák alespoň na dvě hoďky zamiloval. Scénář je poněkud plytký.

Těší mě že jsem nebyl v kině, s největší pravděpodobností bych jej musel předčasně opustit.

Uf, nemít s sebou v sále druhou polovičku slušného rande, asi bych šel ještě níž. Naprosto plytký příběh o páru, který by se dnes koukal na porno, rozšířený o paničku závislou na lentilkách. A to jsem se chtěl ušetřit děsu v podobě nových Hunger Games.

Aneb jak zabít nadějný seriál klasickou americkou love story a hlavnim hrdinou s daddy issues. Technicky přijatelnější než všechny CSI dohromady, ale i tak se tam pro zainteresované najdou naprosté technické přešlapy a od půlky série se stává z pomezí čtyř a pěti hvězdiček trojka za pilot.

Vůbec mi nevadí nadhodnotit Allenův film, zvlášť když přihlédnu k tomu, že mi ještě minimálně několikrát obohatí večer.

Nolan se vysmívá divákům do ksychtu za to, že jim dokáže prodat i absolutní nesmysl.

Pro mě největší a nejlepší filmová událost posledního desetiletí.