Napp

Z počátku jsem měl obavy - co si budeme povídat, knížka je prostě klasika, co se sice tváří jako pohádka, ale její hloubka tenhle žánr zdaleka přesahuje. Líbí se mi, že byla filmová verze doplněná o další příběh (malé holčičky), který je v podstatě něčím podobný princovi. V průběhu jsem už přemýšlel, na jaké hodnocení u mě bude film aspirovat, a když už jsem byl v polovině filmu skoro přesvědčen, že mu dám 4* (právě proto, že paralelní příběh nabíral dosti nepravděpodobnou cestu), uvědomil jsem si celou jeho pointu. Jsem to totiž já, kdo se snaží věčně se ptát: "Proč letí tím letadlem?", "Cože? Tohle teda nechápu...", a v tom to je. Dětská fantazie může být neomezená, jsou to dospělí, co vidí klobouk místo hada - je jenom na nás, co si budeme přát, a jestli se to splní. Malý princ předčil moje očekávání a doporučil bych ho všem, co ztrácí naději v dětství - uvnitř jsme přece všichni ty děti. :)

Snímek, co divákům nereflektuje obvykle přeslazenou a upravenou realitu, co si drží humor na úrovni a vypráví svůj příběh i skrze kameru - to je, minimálně pro mě, dokonalost sama o sobě. Po Velké nádheře jsem nečekal, že by Sorrentino vytáhl z kapsy další eso. Tentokrát ale ještě mnohem lepší, než to poslední. Jeden z filmů, na který je přímo nádhera se dívat (připomínajíc úžasný obraz v nějaké galerii), doporučuju!

Padesát odstínů šedi je porno bez porna. To myslím zcela vážně. Scénář se prostě nevyvedl. Možná nejsem daleko od pravdy a tvůrci čerpali inspirace na pornostránkách, jejichž videa mají textově pravděpodobně daleko větší hloubku, než to, co se ze sebe (nebo i do sebe) snaží věčně vzrušená, a do rtu se kousající Anastasia vysoukat. Přiznávám, že první díl jsem v anglickém vydání četl hned jak vyšel, a už tehdy jsem si říkal, jak se vůbec může stát, že knížka nepochytila nic "z autora", který ji napsal. Doufal jsem, že filmové zpracování tohle spraví, ale i tady jsem byl úplně mimo, pravděpodobně jako výběr hlavní herečky Dakoty Johnson, na jejíž zakopnutí v prvních pár minutách jen tak nezapomenu. Babovřesky právě vedou 1:0. Aby toho nebylo málo, tak se do vysněného dream teamu hudebně přidala i ukňouraná Ellie Goulding, které bych ty záchvaty orgasmů věřil možná i víc. V polovině filmu jsem ale začal přemýšlet, že to vlastně možná i jde, konec mě přinutil zpátky k opačnému názoru. Konečná Christianova fráze tohle veledílo, kde se vlastně o BDSM dozvíte maximálně to, že vibrátor a dildo jsou dvě úplně jiné věci (které mimojiné Ana schvaluje), shrnuje naprosto přesně: "fifty shades of fucked-up".

Skvělý nápad, ale trochu nevyužitý... První půli filmu jsem si náramně užíval, tu druhou už jsem se modlil, aby byl konec. Všechno, co drží American Hustle nad vodou jsou podle mě skvělí herci - všem ta nominace na Oscara právem patří a doufám, že ji alespoň někdo z nich obhájí. Každopádně mám z filmu nijaký pocit.

The Perks of Being a Wallflower - film, o kterém bych se dokázal rozepsat klidně na milion stránek. Dokonce mě donutil si přečíst i knihu, obojí naprosto dokonalé. Skvělá Emma Watson, která všem ukázala, že už není Hermiona. A už jen kvůli tomu, že je to pomalu můj nejoblíbenější film se nechci moc rozepisovat, takže jen jedna věc - "Dear Charlie, in this moment I feel infinite."

Trochu Audrey, trochu Hitchcocka = Šaráda. Film, který klame dojmem. Rozhodně si troufám tvrdit, že je to nejlepší film s Audrey Hepburn. Zajímavá zápletka a skvělá atmosféra. Rozhodně za plný počet!

Jeden z těch nafintěných filmů pro masy. Mnohdy jsem měl pocit, že se dívám na lacinou komedii s těmi nejlacinějšími vtípky, jindy jsem měl zase pocit výjimečnosti... Leonardo DiCaprio rozhodně nezklamal, dokonce bych ho i vyzdvihl za nejlepší výkon, každopádně u filmu jako takového to bylo už horší. Dlouho jsem přemýšlel, jestli jsem nehodnotil až příliš a jestli nemám tu jednu hvězdu vymazat. Každopádně filmu asi velmi škodí reklama a propagace, možná bych pak byl i příjemně zaskočen, ale od filmu, který se netají tím, že je #1 bych čekal mnohem víc. Nicméně je to skvělá (ačkoliv přehnaně dlouhá) podívaná!

Tohle byl pro mě hop nebo trop. Nevěděl jsem - do poslední chvíle - jak vlastně film ohodnotím. V podstatě nešlo o nic výjimečného, to všechno už jsme někde viděli - tanec, láska, podvod, sex, šílení rodiče... klasika. Ale Terapie láskou má ještě něco jiného. Něco, za co si těch 5* doopravdy zaslouží. Láska je totiž bláznovství a jsou momenty, kde je vám upřímně jedno, co si o vás ostatní myslí. A přesně tuhle myšlenku se nám film snaží vštípit do hlavy. Třebaže k tomu používá dost zvláštní způsob - aneb, když se dva blázní potkají... Ale co, upřímně jsem se zasmál, užil jsem si nedělní večer a super herecké výkony i nápad si ten plný počet prostě zaslouží!

Velká nádhera... Kdo může film vychválit takovou poctou? Autor stejnojmenného snímku může! Film je život plný kontrastů, citací, rozumů a hlavně stáří. Kdybych si měl za úkol vybrat film, který na nynější svět a životy lidí sedí ze všeho nejvíc, věděl bych přesně kam pro něj jít. Velká nádhera je skutečně velkou nádherou a filmovým skvostem. Netřeba se dlouze rozepisovat.

"Cher, I'm in love with Moonstruck!" - "Snap out of it!" Tak doufám, že tohle by se mi nestalo. Jednoduše, kdo by nemiloval Cher! Obzvlášť, když září vedle Nicolase Cage. Trochu jiná, romantická komedie s přihlouple vtipnou zápletkou, která je tak přihlouplá, že se smějete ještě v době, kdy si na ni vzpomenete. Tohle jsem od Moonstrucku rozhodně nečekal! Každopádně ten Oscar je jasnou známkou toho, že Cher rozhodně prokázala být skvělou herečkou! "Snap out of it!"