RetroMan

Líbil se mi ten hongkongský retrostyl s jejich působivou hudbou. Souboje jsou špatný a to i v podání hlavního záporáka filmu Chucka Norrise. Děj zmatený až nudně ubíjející. To jsou ale začátky, Chucku. I'm not bruslí, I'm Chuck Norris.

Výprava čítající zhruba 20 lidí včetně J. Prochnowa (hraje jen do poloviny mistra kouzelníka mladého Merlina), krásné scenérie přírody a oškliví animovaní draci, kteří např. vznikají i po vypití dračí krve člověkem. Chce to nemyslet na některé záludnosti scénáře. Objeví se i jiná pověst o Excaliburovi a samotném Merlinovi.

Na těchhle filmech je úžasný, jak se nechá za pár dolarů vytvořit iluze katastrofického filmu. Mně se docela tyhle levný prkotiny líbí, člověk se pobaví. Sídlo kalifornské guvernérky bylo skvělý, úplně jsem si v té pidikanceláři představil Arnolda. Další zajímavostí bylo, že všechny kancelářské přístroje byly vypnuté a nesvítily, obrazovky počítačů chrlily nesmyslná čísla a grafy. O počítačově vytvořeném ohni (i když asi byly použity i skutečné záběry z lesních požářů v Kalifornii) a detonace způsobené roztřesením kamery ani nemluvě. Musím obdivovat herečky, protože naučit se takový text a ještě ho odříkávat nad nic neříkajícími tabulkami, je skvělý výkon (a hlavně jim to slušelo). Krásný bylo sledovat ty charaktery postav. Sice bylo vidět, že se nikdo ani nezapotil, což byla škoda. Nakonec se náhlý a nevysvětlitelný vzrůst teploty vysvětlí nahromaděním methanových plynů, za které může těžba ropy a zemního plynu v jižní Kalifornii. Největší bombou bylo, že ty dvě holky v laboratoři B, na které nezbývají peníze, se zabývají vyřešením problémů celosvětového hladu?!?!

Čas kolem Vánoc pro zlatou mládež z vyšší střední třídy NY smetánky. Čekal jsem na přicházející moudra z pera scénáristova a jeho přečtených knih, ale z úst mládenců vypadávala jen klišé a prázdné fráze. Takže hlavním středobodem nonšalantních večírků se stávají milostné avantýry, ve kterých dominuje outsider Tommy, který miluje frivolní Serenu. Do Tommyho se zamiluje upjatá Audrey a vše se odehrává a nahrává borcovi Rickovi. Alespoň jedno moudro: O manželství se přemýšlí až ve třiceti.

Podřadná krimi komedie z roku 1990, kterých vzniklo v tomto období značné množství. Příběh o zlodějíčkovi a jeho pretty woman, kterého pronásleduje bezzubý policista. Stejně tak bezzubě film na mě působil. Krimi není krimi a komedie není komedie ("To kyselo je moc kyselý. Ten bramborák je moc bramborovej"). Nejzajímavější moment byla asi amputace prstů Aleca Baldwina a nahé scény s JJ Leigh, která stejně není můj typ.

Hlavní linie příběhu se odehrává na přelomu roku 1949/1950 na jedné z maďarských vesnických farností jako příklad potlačení víry komunistickým režimem. Co však zmůže víra, která je člověkem děděna a zakořeněnována tisíciletí proti politickému pokusu, jenž nevydržel ani padesát let? Deportace mnichů a jeptišek, konfiskace církevních majetků a liturgických předmětů, ale i osobní rozhřešení dvou lidí, kteří se opět po letech setkávají tváří v tvář. Charismatický výkon představitele otce Leopolda odhaluje hrdinství všech věřících, a nejen laiků, kteří museli bojovat sami se sebou, s uzurpátorem moci, ale i s lidmi, kteří měli představu, jak jim politický režim a moc proklestí cestu k lepšímu životu.

Letní milostná romance s mnoha krizemi ve vztazích a v rodinných poutech. Tento film získal ocenění Nejlepší film a Nejlepší režie na Mezinárodním filmové festivalu v LA a i na jiných. Jde o příběh, jak vesnický playboy se nakonec opravdu zamiluje do nevýrazného káčátka a tak alespoň jeho bratrovi režisér dohodil náhradu za jeho dřinu a plachost. Film je natočen podle románu, což by mohlo být zajímavé čtení na letní prázdniny. A jestli ještě žijí, určitě jsou šťastní ...

Hodně lechtivá komedie, o tom že jedna lež může změnit život všem účastníkům milostného čtyřúhelníku. Drobná účast tří známých herců filmu moc nepomohla. Jde to shlédnout, ale někdy se zdá, že autoři se vyžívají ve svých erotických fantaziích natolik, že zapomínají na pointu.

Když jsem poprvé zahlédl tvář mladého Andersena, tak jsem měl obavy, že se na jeho obličej budu muset koukat až do konce. A to se stalo. Jeho uplakaný obličej mě doprovázel po celý film a navazoval ve mně úzkostlivé stavy. Andersen má podle mého opravdu svou kapku šílenosti v krvi po svých předcích, protože s těmi jeho ranými verši by se nezavděčil ani dětem v mateřské školce. Ale musím říct, že kdyby neměl jeho mecenáš (ředitel divadla) dobré srdce, tak by se těžko z Hanse stala výrazná osobnost a Bůh ví, zda-li by to bylo dobře nebo ne. Tak jako tak, tento film se hodí pro promítání ve školách, kdy se z chudého negramotného dítěte stane Hans Christian Andersen. Alespoň ta školní docházka je znázorněna tvrdým herbartovským stylem, za což jsem byl vděčný.

Tenhle film byl alespoň s modelkama. Ale protože je nemám rád, tak jsem se na to chtěl s chutí podívat. A bavil jsem se, jak se dovedou i ty holky samy sobě zasmát, tak to se docela povedlo. Gayové jsou taky povedený, akorát ten závěr nestál za nic, ale o to nešlo. Šlo o to udělat si výlet s holkama na Kostariku a tam si to užít.