Bart

Chlapec na saních způsobí dopravní nehodu. S nákladním autem se srazí automobil s Milanem Chadimou (Petr Pelzer), kterého vyslal montážní podnik na služební cestu. Po několika dnech jej smí v nemocnici navštívit manželka Eliška (Alena Procházková). Náhodou zjistí, že manžel není schopen hýbat nohama. Informaci jí potvrdí i ošetřující lékař (Zdeněk Hradilák). Chadima vyslechne rozhovor sester, ze kterého se dozví, že už nikdy nebude chodit. Stáhne se do sebe a odmítá manželku i přátele. Lékaři jej nechávají převézt do rehabilitačního ústavu v Krásném Březí. Zde se setkává s obětavým personálem, ale i spolupacienty s podobnými problémy, ale různými přístupy ke svému stavu.

Po osvobození špióna majora Walsin-Esterházyho (Josef Somr) vojenským soudem vstupuje Dreyfusova aféra do nové fáze. V novinách vychází otevřený dopis spisovatele Emila Zoly (Martin Růžek) prezidentu republiky. Zola obviňuje vojenské důstojníky a bývalého ministra války Merciera (Ladislav Boháč) ze spiknutí. Okamžitě je žalován a stane před soudem. Po několika soudních procesech a odvoláních je Zola odsouzen, ale zachrání se útěkem do Anglie. Vzápětí se ale celé spiklenecké hnutí začíná bortit. Jednotliví členové jsou zatýkáni nebo posíláni do penze. Pravému viníkovi Esterházymu vrazí nůž do zad jeho milenka Margaret Pays (Slávka Budínová) a jeho synovec Christian Esterházy (Václav Sloup). Jediný, kdo celou lavinu ustojí a tahá za nitky, je generál Gonse (Rudolf Hrušínský). Původní rozsudek nad Dreyfusem (Jan Tříska) je zrušen a nařízen je proces nový. Alfred Dreyfus přichází po pěti letech věznění k soudu jako částečně zlomený, velmi dezorientovaný, s poškozenou pamětí. Dreyfus soud opět prohraje, ale vzápětí je mu udělena milost prezidenta republiky. Plně rehabilitován je až v roce 1906, 12 let od počátku aféry.

Po rychlém odsouzení Alfreda Dreyfuse (Jan Tříska), uvěznění a zbavení všech vojenských funkcí se jeho manželka Lucie (Jiřina Jirásková) rozhodne bojovat za jeho očištění. Pomůže jí Alfredův bratr Mathieu (Vladimír Ráž), ke kterému se dostanou informace, že byl jeho bratr odsouzen na základě důkazů, které nebyly doručeny soudu standardním způsobem, a celé řízení je tak zmatečné. Nový vedoucí druhého oddělení generálního štábu Georges Picquart (Radovan Lukavský) zjišťuje, že pravým donašečem německému špionovi byl major Walsin-Esterházy (Josef Somr). Armáda nemůže přiznat, že Dreyfuse obětovala a skutečného viníka musí umlčet. Esterházy se však nenechá zastrašit. Ví, že tahá za delší konec provazu. Podplukovník Picquart v tajném archivu postupně zjišťuje, kde je pravda, a že soudní řízení bylo zmanipulované. Rozhodne se celou věc postoupit ministrovi války. Dříve však navštíví svého nadřízeného generála Gonse (Rudolf Hrušínský), který to nemůže dopustit a Picquarta přeloží. Rodina a přátelé Dreyfuse se dozvídají o skutečném pachateli a pošlou stížnost ministrovi spravedlnosti. Nad hrabětem Esterházym se začínají stahovat mračna. Čeká ho soud.

Po návštěvě francouzského provokatéra majora Ferdinanda Walsin-Esterházy (Josef Somr) začne v roce 1894 německý podplukovník Max von Schwarzkopfen (Zdeněk Dítě) provádět ve Francii vojenskou špionáž. Francouzský ministr války Mercier (Ladislav Boháč) nařídí generálu Gonseovi (Rudolf Hrušínský), že viník musí být nalezen za každou cenu. Vzhledem k narůstající vlně francouzského antisemitismu padne volba na jediného žida v generálním štábu kapitána Alfreda Dreyfuse (Jan Tříska). Ten se stane obětí mocenského boje dvou majorů druhého protišpionážního oddělení štábu Henryho (Ilja Prachař) a Du Patyho (Ilja Racek). Nelehkým úkolem pro tajné služby je celou událost navléknout tak, aby o Dreyfusově vině nebylo pochyb. Jenže Dreyfus se odmítá přiznat a důkazy proti němu u soudu stačit nebudou. Navíc v novinách vychází článek o tom, že byl kapitán křivě obviněn. Zasedne soud, který později vynese rozsudek, o kterém je již předem rozhodnuto.

Dokumentární historické drama nás prostřednictvím průvodců Karla Högera a Karla Pecha přivádí do období tzv. Třetí Francouzské republiky, konkrétně do roku 1894. Tehdy vypukla špionážní aféra známá jako Dreyfusova. Zatímco do znepřáteleného Německa proudí citlivé informace, francouzská armáda není schopna viníka nalézt. Volba padne na nevinnou oběť, židovského kapitána z generálního štábu Alfréda Dreyfuse (Jan Tříska). Ten je na základě falešných důkazů usvědčen a odsouzen. Jeho příznivci se s tím ale nehodlají smířit a tak vypuká boj mezi dvěma tábory, do kterého se zapojují armádní špičky, politici i známé osobnosti. Spor zasáhne celou francouzskou společnost a vede k rozsáhlým nepokojům, stávkám a jen o vlásek unikne země občanské válce.

Svou upřímně obětavou prací se snaží poslankyně Vroblová (Štěpánka Ranošová) maximálně pomáhat občanům města, zatímco na své dospělé děti a vnoučata má zřídkakdy čas. Velí tomu její smysl pro spravedlnost a povinnost. Problémy všedního dne v ní vyvolávají životní vzpomínky na těžké dětství, obě světové války, smrt manžela v koncentračním táboře a politický boj za První republiky. Do nemocnice přichází za doktorem Březinou (Svatopluk Matyáš), aby se dotázala na stav Jirky Grocholy (Daniel Zaoral), který byl v bezvědomí nalezen ve škole. Lékaři se domnívají, že šlo o pokus o sebevraždu. Vroblová navštíví předsedu MěNV (Karel Vochoč) a žádá ho, aby jí pomohl vyřešit neutěšenou situaci v rodině, která prochází partnerskou krizí. Ten se však odmítá do případu vměšovat. Jí to však nedá a rozhodne se rodinu navštívit.
Televizní inscenaci Druhé křídlo natočil pro ostravské studio Československé televize režisér Otakar Kosek podle scénáře místního historika, publicisty a sběratele pohádek Emila Vávrovského. Do hlavní role obsadil přední herečku regionu Štěpánku Ranošovou.

Starší muž (Jiří Sovák) napíše televizní scénář podle životního příběhu své dcery. Posadí se v Československé televizi do vrátnice a stále marně čeká na Vladimíra Menšíka, kterému chce svoje dílo nabídnout. Ujme se jej vrátný (Karel Augusta) a slíbí mu, že se pokusí jeho text někomu ukázat. Odvede ho do studia, kde se ještě před chvílí natáčel pořad Křeslo pro hosta, aby mu tam podivný pán mohl svůj příběh odvyprávět. Vzniká tak smutný příběh výzkumné pracovnice Kukulové (Eva Hudečková), který je pomalu vyprávěn hranými scénámi a zpověďmi zúčastněných.

Zemřel kníže Vratislav. Na knížecí stolec usedá jeho starší syn Václav (Jiří Zahajský), smířlivý křesťan vychovaný babičkou Ludmilou (Antonie Hegerlíková). Václavova matka Drahomíra (Vlasta Fialová) a mladší bratr Boleslav (Radoslav Brzobohatý) se odmítají smířit se závislostí Čechů na Východofranské říši a bavorských biskupech. Spor vyvrcholí vraždou kněžny Ludmily. Navzdory odporu Drahomíry a Boleslava navštíví kníže Václav východofranského krále Jindřicha (Ota Sklenčka), uzavře s ním mír a slíbí mu poslušnost a dávky. Vše spěje k tragickému konci zbožného knížete.
Postava české kněžny Drahomíry je obecně vnímaná negativně. Její spor s tchýní kněžnou Ludmilou, kterou podle legendy nechala zavraždit, byl nejen sporem o výchovu mladého knížete Václava, ale také o politiku směrem k mocenským bojům ve Východofranské říši. V roce 1965 natočil režisér Jaroslav Novotný televizní inscenaci inspirovanou divadelní hrou J. K. Tyla a životem této české kněžny podle scénáře Miloše Smetany. Do titulní role obsadil brněnskou herečku Vlastu Fialovou.

Na státní statek ve Fojtovicích přijíždí mladý inženýr Čeněk Velc (Zdeněk Žák). Záhy zjišťuje, že v podniku se více vypije, sní a prolajdá, než vykoná skutečné práce. Podřízení ho v hospodě opijí, doufajíce, že se s ním skamarádí. Navíc mu podstrčí k podpisu dokumenty, které ho usvědčují z podvodu. Čeněk se s nimi druhý den dostává do konfliktu kvůli neodvedené práci, kterou odmítá proplácet. Situace se vyhrotí během výplaty, kdy traktoristé hrozí výpovědí. Přestože stranická organizace Čeňkovo snažení podpoří, vesničané jsou proti němu. Traktorista Pukař (Václav Antoš) se těžce smiřuje s nižší výplatou, stejně jako s tím, že Čeněk chodí s jeho sestrou Julkou (Anna Bazgerová) a v opilosti Čeňka napadne. Na statek přijíždí kontrola, aby ověřila, zda jsou anonymní udání na Čeňkovy machinace pravdivá.

Televizní film Beskydská epizoda je volným pokračováním filmu Žhavou stezkou. Po odchodu plukovníka Škvorce bojovat za hranice republiky zůstala jeho žena Eva (Milena Asmanová) sama se synem Jendou (Jiří Máša). Sami se angažují v ilegální činnosti a pomáhají, jak jen to jde. Do republiky se tajně vrací poručík Holec (Ivo Kubečka), aby v kraji zřídil ilegální vysílačku. Do ilegální skupiny se infiltruje konfident gestapa Duras (Stanislav Šárský), aby pro gestapo odkryl co nejvíce spolupracovníků. Otázkou je, zda se mu to podaří dříve, než ho skupina odhalí. Jisté ale je, že někteří zaplatí životem.

Příběh začíná 14. března 1939, kdy německá armáda začíná obsazovat Ostravsko. Plukovník Škvorec (Luděk Munzar) je nucen předat německému zmocněnci kasárna. Dozví se od něj, že se chystá zatýkání českých důstojníků a tak se rozhodne opustit republiku také. Osloví ilegální skupinu, ale jejich důvěru nemá.
Televizní film Žhavou stezkou vypráví příběhy statečných lidí, kteří se zapojovali do ilegálních činností a překračovali hranice do Polska, aby ochránili důležité informace a dokumenty Československé republiky a pomáhali formovat zahraniční odbojové jednotky. Další shromažďovali zbraně a výbušniny pro budoucí sabotážní akce.

Soutěžní pořad Českolovenské televize a Ústředního výboru socialistického svazu mládeže pro dvě pětičlenná družstva, složená výhradně z členů Socialistického svazu mládeže. Hlavní výhrou byla účast na 11. Světovém festivalu mládeže a studentstva, který se konal v kubánské Havaně od 28. července 1978. Cílem pořadu bylo seznámit především mladé diváky se Světovou federací demokratické mládeže a jejích příprav na festival, činností Socialistického svazu mládeže a Československého národního přípravného festivalového výboru.

Pilot dopravního letadla kapitán Jan Bartoň (Petr Haničinec) se vrací z turnusu a dozvídá se, že dcera Světlana (Helena Friedrichová) odmaturovala s vyznamenáním. Rozhodne se uspořádat večírek a pozve na něj svého kolegu Karla Formánka se ženou (Petr Čepek, Alena Procházková). Na večírku Bartoň zkolabuje. Ráno odmítá navštívit lékaře, přestože ho dcera vybízí k osobní odpovědnosti jako pilota. On přesto opouští dům a manželka Věra (Karolina Slunéčková) ho nezdržuje. Na rozdíl od dcery ví, že manžel míří za milenkou (Stanislava Bartošová). Světlana se rozhodne navštívit letištního lékaře (Josef Bláha).

Příběh ženy, která bojuje s falešnou maloměstskou morálkou, natočený podle novely norské autorky Cory Sandel. Katy Stordalová (Jana Brejchová) se rozhodne opustit manžela (Jiří Vala) a osamostatnit se. Zařídí si krejčovský salón a chce se postarat o své děti Jorgena (Lukáš Vaculík) a Ingrid (Zuzana Bydžovská) sama. Děti jí nepomáhají a Katy je na svou domácnost sama, je unavená a nešťastná. V cukrárně potkává námořníka Širáka (Jiří Zahajský), který v kraji podněcuje nespokojené zaměstnance ke stávkám a na scéně se objevuje i jeho přítel, Katyna bývalá láska, Just (Luděk Munzar).

Honza Soukup (Václav Sloup) nastupuje do nového zaměstnání jako soustružník. Kolegové a nadřízení se k němu chovají chladně a odtažitě. Plánovač náboru (Vlastimil Hašek) z jeho kádrových materiálů vyčetl, že rok nepracoval a napadlo ho, že byl ve výkonu trestu. Tuto svou domněnku si nenechá pro sebe a jak už to bývá, za chvíli si o tom povídá celý podnik. V den výplaty kolegové zjišťují, že Honza má mnohem větší úkolovou mzdu a jejich manželky jim svou nespokojenost dávají jasně najevo. Honza se sbližuje s podnikovou účetní Věrou Milerovou (Libuše Štědrá). O vztahu se ale dozvídá její otec, Honzův kolega Ferda Sazima (Jaroslav Moučka).

Svým lehkovážným chováním přišel Karel (Oldřich Kaiser) po smrti své matky o firmu svého otce. Jeho poručníkem se stává strýc Kukla (Václav Voska), který ho bere ze studií a zaměstná ve svém hudebním nakladatelství. Karel se sbližuje se svou sestřenicí Markétkou (Naďa Konvalinková), což nelibě nese především teta Kuklová (Věra Kubánková), zatímco Kukla má pro svého synovce více pochopení a sympatií. V tom nalezne Karel příležitost a svými intrikami začne chladnokrevně likvidovat své okolí. Když se rozhodne pro sebe získat Markétku, spustí lavinu událostí, která nemilosrdně spěje k tragédii.

Příběh české rodiny žijící ve Velké Británii. Rozvedená kostýmní výtvarnice Vlasta Kraftová (Eva Hudečková) žije se svým otcem (Ota Sklenčka) a pečuje o svého syna Honzu (Michal Krb). Na vánoční svátky přijíždějí k rodině i Vlastiny bratři David (Lukáš Vaculík) a Jakub (Petr Svoboda). Ačkoliv se tak otec Veselý tváří, z celé rodiny je v nové vlasti spokojený pouze Jakub, který se živí nelegální činností pro právní firmu. Davidovi po krátké návštěvě Československa, které si matně pamatuje z dětství, chybí sociální jistoty. Mezi bratry vznikne roztržka, která končí zhroucením Vlasty. Rodina zjišťuje, že před nimi tajila vážnou chorobu.

"Říkalo se, že lidé jsou zde nemocní, protože jsou chudí. A dále chudnou, protože jsou nemocní. To platilo za dob císaře. Císař zmizel a etiopská revoluce se snaží ze všech sil, aby s ním zmizel i tento začarovaný kruh. A toto je příběh socialistických lékařů, kteří zde, daleko od svých domovů, pamáhají lidem vracet zdraví."

Příběh skupiny lékařů z Československa a Německé demokratické republiky působících v revolucí zmítané Etiopii. Lékaři provádějí výzkum v oblasti tuberkulózy, očkují místní obyvatelstvo proti dětské obrně a občas pomáhají zraněným vládním jednotkám. Potíž v komunitě nastává, když profesor Neuendorf (Otakar Brousek) zjistí, že jeho zasnoubená německá kolegyně Mariana Ehlertová (Eliška Balzerová) má poměr s českým doktorem Zdeňkem Málkem (Jaroslav Satoranský). Do destinace přijíždí americký novinář Ray Crawford (Rudolf Jelínek), který sice ví, že dojde k útoku nepřátelských sil, ale informaci si nechá pro sebe. Velitel Dire Dawa (Jaroslav Kepka) přichází za profesorem a upozorňuje ho na to, že do oblasti se blíží stoupenci císaře a pokud zdravotníci opustí hotel, nemohou jim vládní jednotky zajistit bezpečnost. Zároveň upozorňuje na přítomnost nepřátelského novináře. Teprve krize ukáže skutečné lidské charaktery.

Podnik Agras šlape jako hodinky. Vedoucí oddělení exportu Honák (Jan Miller) je přísný až despotický a ke svým podřízeným se chová místy nevybíravě. Do důchodu odchází skupinář Vašíček (Stanislav Tříska) a kolegové se s ním loučí. Automaticky se počítá s tím, že na jeho místo nastoupí jeho kolega Figar (Oldřich Slavík), který čeká na povýšení již roky, zatímco do důchodu má roky dva. Vedoucí Honák již naznačí, že tomu tak bude, ale následně jej navštíví kamarád Heřman Gráf (Jan Fišar), z ciziny přiveze láhev a dárky a o místo si drze řekne.

Na ředitelství sedí u náměstka Kunce (Stanislav Šárský) Hálek (Přemysl Matoušek), který se potýká s problémem nedodávání materiálu podle hospodářských smluv. Na základě hrubého nátlaku náměstka se Hálek zhroutí. Náměstek trvá na tom, aby mu svědek potvrdil, že vedl poradu v normální pracovní atmosféře. Na základě upozornění stranických orgánů se začne o situaci v podniku zajímat ředitel Sýkora (František Řehák), který do té doby spoléhal na své podřízené. Postupně odhaluje skutečnou a neutěšenou situaci v podniku.

Televizní film Agras nula jedna kritizoval vedení podniků za lacinou honbu za plněním plánu, šikanu podřízených, klientelismus, úplatky, podvody, netečnost, pohodlnost a zpátečnictví.

Mladá italská dívka Adriana Morettiová (Dana Vávrová) onemocní dětskou obrnou a ochrne na dolní končetiny. Italská nemocnice nemůže pro dívku více udělat a doporučí rodičům (Petr Kostka, Marie Málková) nákladné doléčení v některém z amerických sanatorií, na které nemá chudý italský dělník peníze. O rok později se ve stejné nemocnici dozvídá boxer Francesco Butti (Jiří Krampol), že jeho žena (Věra Kubánková) přichází o zrak a potřebuje transplantaci oční rohovky. Profesor Lorenzo (Václav Voska) mu doporučí jako dárce dělníka Morettiho, o kterém je přesvědčený, že za finanční obnos pro svou dceru rohovku daruje. K předběžné dohodě sice dojde, ale krátce na to umírá Buttiho žena pod koly auta. Na základě článku v dělnických novinách vznikne vlna solidarity v italských továrnách, ale celá suma se vybrat nepodaří. Profesor Lorenzo nabídne Morettimu, že za tuto sumu doléčí Adrianu sám. Ani po půl roce ale k žádnému zlepšení nedojde a Lorenzo požaduje další peníze. V té době přichází dopis z Československa s nabídkou bezplatné léčby.