Farma na konci světa

Hrdinou televizní inscenace vynikajícího režiséra Otakara Koska je mladý zemědělský inženýr, čerstvý absolvent veterinární školy Velc(Zdeněk Žák), který nastupuje na zanedbanou farmu kdesi v pohraničí, nejspíš v bývalých Sudetech. Postava Velce je konstruována jako "příkladný jedinec", takže se umístění na "farmu na konci světa" vůbec nevzpírá - oproti většině svých vrstevníků, kteří obvykle usilují o umístění do "civilizovanějších" částí republiky a do blízkosti center. Mladý inženýr je příkladný ve všech ohledech a prioritou je pro něj fungování farmy a poctivost jednání všech zaměstnanců. Krátce po nástupu začne dělat radikální změny s cílem odstranit zažité nepořádky: přestane traktoristům dávat odměny za fiktivně vykonanou práci, zakáže alkohol na pracovišti, kontroluje dodržování pracovní doby, či nekompromisně trestá lajdáctví. On sám udělá jedinou chybu, a to hned první den svého pobytu ve smyšlené obci Fojtovice, kdy se ve snaze o sblížení s místními obyvateli opije v hospodě a druhý den ráno ještě v opilosti podepíše několik prázdných papírů, které mu podstrčí jeho předchůdce, aby je následně použil ke křivému obvinění z finančních podvodů. Z pohledů domorodců je jeho chybou také skutečnost, že se bleskurychle sblíží s mladou servírkou v místním hostinci Julkou(Anna Bazgerová), na což zřejmě jako přistěhovalec nemá nárok. Z hlediska dramaturgie se však nepochybně jedná o motiv, který má v očích diváka posílit vnímání Velce jako "správného chlapa", tedy muže, jenž není jen technokratickým manažerem, ale má i sexuální touhy a nebrání se je projevit. Z knihy Marka Hlavici Dramaturgická tvorba Ostravského studia Československé televize (1955-1991) (13.11.2018)