Pedro Morales

Drsnej Steve McQueen, legendární Ford Mustang v ještě legendárnější automobilové honičce a roztomilá Jacqueline Bisset, jejíž role mi však ve filmu přišla naprosto zbytečná. A o je vlastně všechno, co by stálo za řeč, obtížně se mi hledá něco, v čem by Bullit vybočoval z průměru. Ale sakra, čtyři hvězdy tomu po chvilce rozmýšlení prásknu, protože bavil jsem se u toho dobře a o to snad jde.

No dobře, už to možná bylo, co se všech těch efektů týče, trochu přestřelený, ale pořád to stálo za to. A trik s opičákem na štaflích je podle mě ze všeho, co se doteď v Gymkhana videích objevilo, nejlepší.

Jedna z nejznámnějších (nejen) Arnoldových klasik. Komando je béčková akčňárna každým coulem, napěchovaná testosteronem, nezapomenutelnými hláškami a s troufnu si říct již legendární závěřečnou přestřelkou. Nic, co bych si pouštěl doma každej druhej večer, ale jednou za čas to dokáže opravdu dobře pobavit.

Úžasné, perfektní, vizuálně epické. Jenže pak přijde ta závěrečná třetina a společně s ní prapodivná variace na survival horor, která poněkud pokazí dosavadní skvělý dojem.. Přesto však zasloužené a silné čtyři hvězdy.

Takové moje guilty pleasure. Zápletky a děj bývají hloupé až infantilní, podobně jako samotné řešení případů, avšak onen specifický styl, humor a nadhled, s jakým je to celé uděláno, mě zkrátka baví.

Poctivý akčňák, s jednoduchým scénářem, jdoucím bez velkého zdržování a zbytečných odboček jasně vpřed. To vše v líbivém vizuálním hávu a s perfektními akčními scénami.

Perfektně natočená akce, prostinký scénář a ultimátní cold-blooded drsňák v podání Liama Neesona, který při snaze vysvobodit vlastní dceru ze spárů obchodníků s bílým masem vystřílí, vymlátí, či jinak kreativně sprovodí ze světa snad všechny albánské mafiány v Paříži.

Koncentrace všemožných žánrových klišé je v tomto filmu opravdu neobyčejně vysoká, ale primárním účelem komedie je přece pobavit, a já se bavil, bavil jsem se přímo královsky.

Dlouho předlouho jsem se rozhodoval jestli tři nebo čtyři hvězdy. Americký fotbal mě baví, každou neděli do noci sleduji online přenosy svého oblíbeného týmu a super bowl mám v diáři červeně vyznačen už dlouho dopředu. A fotbal mě baví právě kvůli tomu, co můžu sledovat na hřišti, ne kvůli tomu, co se děje v zákulisí. Pod vlivem zdejších komentářů nesoucích se ve stylu "nejlepší film o americkém fotbalu" jsem tak čekal perfektně nasnímané scény ze zápasů, tvrdé hity, přesné přihrávky a parádní touchdowny. Místo toho jsem dostal pár sice efektně, ale velice chaoticky a nepřehledně nasnímaných záběrů a jako přídavkem onu naprosto neuvěřitelně idiotskou scénu z okem, po níž jsem měl na chvíli chuť film vypnout a dát tomu tak dvě hvězdy. Většinu filmu ale sledujeme různě se vyvíjející napjaté vztahy mezi hráči, trenérem a majitelkou klubu. Stoneova režie je skvělá, soundtrack vynikající, Al Pacino, Jaime Foxx a všichni ostatní taktéž. Objektivně tomu tak přecejen mám máloco k vytknutí (až na už zmíněnou scénu s okem, důvod její přítomnosti ve filmu jsem nepochopil a její debilita mě zaráží ještě týden po shlédnutí). Zcela subjektivně jsem ale čekal mnohem víc lepšího fotbalu a mnohem míň všech těch sraček, které fotbalové zákulisí podle tohoto snímku obnáší.

Dokonalá režie Joela Schumachera a skvělý herecký koncert Colina Farrella v roli Bozze, podpořený kvalitními výkony všech dalších. Taktéž scénář je vydařený, na válku ve Vietnamu nahlíží opět z trochu jiného úhlu, tentokrát se přímo do boje vůbec nepodíváme, vše se odehrává ve výcvikovém středisku. Trochu mi však vadily některé dialogy, byly takové hodně umělé, stejně jako ne vždy bylo uvěřitelné Bozzovo chování. Všechny ostatní postavy byly takové nějaké ploché, všichni kopírovali patřičné stereotypy a chovali se dle očekávání. Žádné další výtky však nemám a troufnu si tento film zařadit mezi to lepší, ne-li přímo nejlepší, z filmů zaobírajících se tematikou Vietnamu.