sarpis

O pohádku se moc nejedná. Určitě ne pro děti. Děj i vývoj postavy Mamánka je takový hop - nic -hop, zbytek si domyslete. Ušišlané čarodějnice vs. protipól story se smrtí... vypadá to jak slepenec naprosto rozdílných žánrů. Dobrých momentů je tam dost, celkově poskládané dost chaoticky a proložené nesmysly. Jedna hvězda za ty slušné momenty, druhá za závěrečnou píseň.

Il Boemo se snaží oslovit co nejširší diváctvo, jen to nějak nedrží pohromadě. O Myslivečkovi se dozvíme, že vedl promiskuidní život a kdo s čím zachází, s tím také schází.... že byl člověk tvořivý, citlivý a neměl to jednoduchý. Nějak jsem se v jeho osobě ztrácela, ač Volta Dyk za mě na výbornou. Film nenadchl, ale ani neurazil.

no... takový plochý rodinný film, který pramálo vytěžil z potenciálu. Škoda.

Zatím nejslabší díl. Roztahané až moc (v každém díle se opakuje stejný potapěčský kolovrátek a rodinná linka mi tam vadí čím dál víc). V tomto díle jsem se přistihla, že mi nudou utíkají myšlenky jinam :) I tak dávám ***

První díl - natěšení na další pokračování. Druhý díl - dojem stále dobrý. Třetí díl - lehké zklamání. Čtvrtý díl - schizofrenie. Člověk neznalý té doby (protože si ze školy moc nepamatuje), jednotlivých postav, tolik důležitých v historii, se musel potácet v některých částech v hledání souvislostí. Kdo byl kdo, známá jména a jejich osudy - to vše prolétlo celou sérií značně okrajově a fakt jsem musela zpětně dohledávat, jaké osudy byly těchto lidí, aby mi to nějak zapadlo do děje. Jednotlivé úseky posledního dílu snad ani nedávaly pocit nějakého pospojování, ta v začátku zmíněná schizofrenie z vyobrazení Boženy Němcové jen sršela. Prostě mi to přišlo, jak kdyby chtěli autoři mít celou sérii co nejrychleji za sebou a docpali ve střižně do posledního dílu vše, co bylo líto vyhodit. Škoda.

Nic složitého, pohodový oddechový film a tak nemá smysl ho cupovat na prvočinitele.

Už je těch čertovských pohádek nějak přečertováno. Jedna hvězda za pár dobrých hlášek, druhá hvězda za důvtipnou náhradu rohů, ocasů a kopyta (jediný upřímný výbuch smíchu během celé pohádky) a jednu hvězdu odečítám za Lucifera (vykreslení postavy dost chabé, navíc zplodit potomka s člověkem... přebíráme božské schopnosti z řeckých bájí a pověstí stylem "co může bůh, může i ďábel???"). Celkově zklamání, u kterého bylo peklo vydržet až do konce... Protože i toho politického podtextu bylo tak nějak příliš...

Žila jsem jejich muzikou (a dodnes patří mezi moje TOP), obrečela smrt Mercuryho a poté hltala všechny dokumenty z jejich historie. A na film šla až měsíc po premiéře s určitou obavou, Odpustím filmové nepřesnosti v časové ose, chápu, že se těžko dá shrnout do 2 hodin příběh takového fenoménu, jako Queen a Mercury jsou. Jen si myslím, že si Mercury zasloužil trochu víc Skalní fanda kapely, znající historii, roli Mnichova a spoustu dalších "detailů" z života Mercuryho, bude z kina odcházet pravděpodobně lehce zklamán povrchností filmového zpracování. Ale o to zas tolik v tomto případě nejde. Zazní zde všechny hudební skvosty. Zvláště pro mladší generaci to je zážitek a pro mnohé z nich zjištění, že pecky, které je průběžně provázejí životem, stvořili Queen. Rami Malek se svého nelehkého úkolu zhostil na výbornou. Podoba s Mercurym je pouze přibližná, což tak nevadí, ale co mě rušilo průběžné celý film, byl pocit, že Malekovi musí každou chvíli vypadnout zubní protéza. Promiňte vážení, ale za protézu jde jedna hvězda dolu, druhou dolu za povrchnost Mercuryho příběhu... a vzápětí vracím tu druhou zpět z úcty ke Queenům a odvaze autorů tento fenomém zpracovat do podoby, který z filmu dělá jeden z nejlepších počinů s hudební tématikou.

Nějak jsem zapomněla ohodnotit za tepla, takže s odstupem několika let po prvním shlédnutí. A ejhle, ani po těch letech nevymizel ten zvláštní pocit, kdy vidíte něco, čemu ani nemůžete věřit, že se dá vymyslet a takto komplexně zpracovat... Na dlouhou dobu mě přestaly bavit "normální" filmy. Avatar viděn poprvé - emoční extáze... Avatar viděn podruhé (o 3 dny později) - užívání si kamery, obrazu, detailů, dokonalosti... Avatar viděn potřetí (za 14 dní) - to už byla úchylka, ale stále bylo co nového objevovat. DVD je doma na čestném místě a jednou za rok si dáme prostě repete...

Viděno až v TV s reklamami, takže ochuzeno od kompaktního zážitku. Tyhle filmy můžu, a po přečtení několika komentů předem, se vyplatilo překousat závěrečné titulky a počkat si na záběr na závěr...