/Pablo

Škoda, už jen kvůli tomu krásně ztvárněnému "špinavému středověku". Tady se ukázalo, že zfilmování stejnojmenného románu Umberta Eca postavilo tvůrce před přetěžkou záležitost. Děj je příliš zhuštěn, není zde věnován dostatečný prostor řešení záhady vražd mnichů, která je ve filmu rychle prozrazena a vyřešena. Více rozvést se mohly charaktery jednotlivých hlavních knězů, teologické otázky i spor mezi papežem a císařem. To vše snímek jen naznačuje. Navíc obsazení Seana Conneryho do role Viléma z Baskervillu nebylo šťastným řešením, do role se příliš nehodí. Na druhou stranu výprava, kostýmy a masky jsou perfektní. Bez četby knižní předlohy by to bylo na 4 hvězdičky, takhle dávám lepší 3.

Zpočátku nevýrazná romance se postupem času proměňuje v nádherné drama, jež nabírá na tempu a závažnosti. Scénář je perfektní, závěr ještě lepší a o to více šokující. Za zmínku určitě stojí poutavá kamera, zajímavá hudba (například soundtrack za zvuku psacího stroje), flashbaky a zvláště inovativní scény, kterých bylo ve filmu hned několik a které se retrospektivně vrací k předešlé události, aby ji objasnily z pohledu dvou aktérů (viz milostná scéna Robbieho a Cecilie sledovaná malou Brionou). I netradiční scény z války působí velmi originálně a navozují tu správnou tesknou atmosféru bez jediného výstřelu. Tím mám na mysli zejména výjev na pláži u kanálu La Manche, kde za zvuku podmanivé hudby kamera doslova putuje od vojína k vojínu, aby zachytila jeho momentální rozpoložení. Vyvrcholením pak v tomto ohledu pro mě představuje onen krátký černobílý dokument doprovázený skladbou Jean-Yves Thibaudeta (respektive Clauda Debussyho). Pro mě zatím nejlepší snímek za rok 2007.

Bratři Coenové zpracovali vskutku originální příběh velmi neotřele a jak už u nich bývá zvykem "zcela po svém". Anton Chigurh v ujetém účesu v mistrovském podání Javiera Bardema je skutečně jeden z nejpodivuhodnějších a nejsvéráznějších zabijáků v dějinách kinematografie. Film zpočátku ubíhá svižně, poslední půlhodina však viditelně ztrácí na tempu. Za zmínku stojí ještě absence hudby (kupodivu tu ani neschází), sympatický výkon Joshe Brolina a příjemně naivní Kelly Macdonald. Zabití hlavního hrdiny přichází tak trochu nečekaně stejně jako otevřený závěr. "Tahle země není pro starý" je opravdu veskrze originální snímeček s minimem dialogů, komorní atmosférou, ale na druhou stranu bez příliš vytříbené pointy, kterou jsem marně očekával, což je u tohoto typu filmu škoda. Jinak na závěr dodávám, že dle mého názoru je tento snímek na IMDb příliš přeceněný a zde na čsfd zase mírně podceněný.

Jak se tak dívám podle ostatních hodnocení a komentářů, budu tady nejspíš působit jako černá ovce, ale nemůžu si pomoci. Na třetí spolupráci Scorsese - De Niro - Pesci jsem se opravdu těšil, jenže nakonec jsem byl rozladěn. Začnu délkou snímku. Dlouhé stopáže u flmů mně nevadí za předpokladu, že se v příběhu něco děje. Podotýkám DĚJE! Nicméně tady Scorsese až příliš dlouho nechává prostor pouhému vyprávění, ve kterém je režisér sice zběhlý, bohužel zde to dle mého názoru ději a plynulosti filmu příliš škodí. Žádné převratné události se v Casinu neobjeví, když ano jsou to jen sporadické okamžiky, které přichází tak nějak z ničeho nic bez sebemenšího náznaku vysvětlení (např. závěrečné vyvražďování). Ústřední dvojice De Niro, Pesci je standartně skvělá, Sheron podává také slušný výkon, ale bohužel jenom výkony herců samotný děj nezachrání. Celkově mně Casino až moc připomíná Mafiány, jen s tím rozdílem, že se příběh odehrává v jiném prostředí a v jiném čase. V jinak velmi dobrých Mafiánech však Scorsese dokázal sladit složku vyprávěcí a dějovou, což právě, znovu podotýkám, u Casina postrádám. Co dodat vpodstatě zklamání a víc než na 3 hvězdičky jít nemůžu. Snad tomuhle filmu dám někdy v budoucnu šanci a znovu se na něj podívám...

Dost netradiční akční thriler s velkým množstvím prvků psychologického drama. Mann neukazuje zločince jen při jejich rutinní špinavé práci, ale věnuje spoustu času i jejich soukromí, což je ku prospěchu věci (v tomto žánru to nebývá rozhodně zvykem). Úštřední dvojce filmu De Niro a Pacino ani nemohla zklamat a Mannova režie je opravdu neskutečně precizní. Nezapomenutelnými zůstanou rozhovor v kavárně mezi oběma hlavními aktéry a přestřelka v ulicích LA. A stopáž? Pod přívalem akce hravě uteče... Jednoznačně špička ve svém žánru.

Na svoji dobu je to dílo, které velmi otevřeně kritizuje přijetí Norimberských zákonů ve Slovenském státě, ale vůbec i lidskou lhostejnost a bezohlednost. Zpočátku poklidné tempo vyprávění se pozvolna vytrácí. S přibývajícími minutami totiž snímek nabírá na tempu (více se zapojuje znepokojující a deprimující hudba), až celý příběh vyvrcholí dramatickou podívánou odehrávající se ve dvou místnostech. Závěrečná snová reminiscence na staré dobré časy nemá chybu. Jeden z nejlepších našich filmů.

Znamenitě navozená atmosféra deprese, frustrace a bezmocnosti na pozadí horké pouště. Connery je sympatický a ostatní herci předvádějí také velmi dobrý výkon. Celkově postavy, jejich jednání a vývoj se vyznačují zdárnou psychologickou studií. Dva velké klady filmu: motiv pahorku a skvěle vygradovaný závěr. Škoda jen toho dabingu.

Kterak se dá naložit s vinou v podobě neúspěšné operace aneb nevšední (proti)válečný film geniálního režiséra Stanleyho Kubricka. Už dlouho jsem neviděl snímek, po kterém bych byl bezprostředně naplněn takovým hnusem jako u Stezek slávy. Nejde však v mém případě o odpor z celkového filmu, což se pochopitelně odráží v mém nejvýše možném hodnocení, ale o způsob jak na mě Stezky slávy zapůsobily svou myšlenkou a výpovědí. Ambiciózní generál Mireau neváhá pro povýšení obětovat svůj pluk v pochybné akci, jež má pramalou naději na úspěch. Své chybné rozhodnutí pak doslova zamaskovává obžalobou a následným trestem tří náhodných vojínů, odsouzených k trestu smrti za zbabělost v boji. To vše se stává za všeobecného souhlasu vrchního velení. Takový pohled na válku (býť na základě skutečné události) musel být zákonitě trnem v oku kdejaké militaristické společnosti. Není divu, že tento film byl v mnoha zemích dlouhou dobu zakázán. Kromě samotného příběhu mě upoutala kamera a výprava (perfekcionista Kubrick se prostě nezapře) a také především výkon Kirka Douglase a Georga Macreadyho. Závěrem - shrnuto a podtrženo kolega berg.12 vystihnul podstatu Stezek slávy naprosto přesně a jednoduše: "Film o totální beznaději, zmaru, o zoufalém hledání dávno ztracené naděje". Pod tento výrok bych se mohl bez výtky podepsat.

Po právu Oscarem oceněný Ben Kingsley zde podává životní výkon. Gándhího ztvárnil naprosto dokonale. Jinak filmu dominuje výborná výprava, vynikající scénář, neskutečně autentická atmosféra a samozřejmě hluboce humánní poslání. Nicméně kratší stopáž by určitě neuškodila.

Tak nevím. Eastwood natočil rozhodně nestandartní film na americké poměry. Obecně může vyvolat zmatek již svým obtížným žánrovým zařazením – Tajemná řeka není jen klasická detektivka, ale má i celou řadu prvků drama, psychologického snímku či krimi filmu. Clintovi se nedá upřít velmi zdárně navozenou atmosféru, režie pod jeho taktovkou je jako vždy takřka bezchybná, poslání příběhu je jasné. Děj plyne v poklidném tempu, což chápu, nemusí každému u tohoto typu filmu vyhovovat. Na druhé straně (a to považuji za zásadní problém) se ve scénáři objevují někdy až příliš okatě patetické nebo naopak prázdné dialogy (především na začátku filmu rozmluva Penna s Baconem a Fishburnem po návštěvě pitevny). Sean Penn působí dost nevyrovnaně a místy hodně přehrává (již výše zmíněný rozhovor). Oscara bych v jeho rukou viděl raději za 21 grammů, kde předvedl mnohem lepší výkon a právě bez zbytečného přehrávání. Naopak z mé strany určitě vysoce oceňuji Tima Robbinse a také možná zde poněkud nedoceněnou Marciu Gay Harden. Nezklamal ani civilní výkon Laurence Fishburna. Přes všechny výtky dávám za nečekaně šokující závěr a především za pointu čtyři hvězdičky. 75 %. Dodatek: druhá projekce by mi rozhodně neuškodila, ba naopak raději bych ji přivítal.