Gurtha

Těšila jsem se na příjemně strávený večer s milým indie filmem - titulky mě nadchly, ale pak nastal mírný zmatek - Juno je svá, její rodina zvláštně normální, její přítel "dostatečně" mimo ale adoptivní rodina "(jak) z magazínu" mi nedala celou dobu spát (kde mají schovanou mrtvolu?). Celkem zůstává milý pocit z milého filmu (že říkám často milý?), ale pokud řeknu "Podívej se na Juno" bude následovat: "má úžasnou hudbu".

Snad je to tím, že dnes celý den prší, ale creation je každopádně silný příběh, který nestihnete prožít cestou v metru a jeho tklivé tóny se se prostě hodí k podzimním mrazíkům. Pro někoho možná příliš emocionální (měla jsem na krajíčku, ale kapesník jsem potřebovala jen kvůli neutichající rýmě) a nevhodné k podobě Dawina coby dlouhovousého muže jak ho známe z učebnic - nebudu říkat, že tomu tak není, možná jsme se jen - já a film - mimořádně strefily do naší současné nálady.

Nenuceně střídmý "viktoriánský" Ankh-Morpork přináší příběh napraveného hříšníka zabalený v Pratchettových kouzelných smyčkách, pro ty co Zeměplochu znají nic nového pod sluncem. Ale když ten film tak úžasně baví! Pokud nic jiného, objevil pro mě Richarda Coyla jakožto nakažlivě sebevědomého vykuka. Kromě toho šustění dopisů a jejich malované masy zírající doslova z každé díry nepotřebují příliš počítačové "magie" a o to víc působí celkový dojem "kouzelněji" - v tomto ohledu je tak pro mě Zaslaná pošta doposavad nejlepší pratchettovská adapatace. Ještě si neodpustím - Od té doby co jsme viděla poprvé Davida Sucheta bez navoskovaného kníru získává můj nejupřímější obdiv kde se jen namane.

Velrybářská výprava zdařila se a já se moc pobavila.

Mravní ponaučení kape z každé minuty, celkově vzato ale film nenudí a pěkně ubíhá k tíženému konci. PS: Nimoyfilové jistě ocení, že hlavní hrdina chodí buď v obleku nebo v boxerkách ;-)

Když nic nečekám bývám většinou potěšena, tady jsem čekala katastrofu a dostala jsem příjemně krátké příběhy na veskrze "hloupoučká" témata, které pobavily (snad i díky tomu, že jich bylo jen deset a nestačily člověka znudit). Vzhledem k celkové úrovni by se asi slušelo dát ***, ale jako správná fangirl přidám čtvrtou za Sasana, i když opravdovým překvapením v celém seriálu je opravdu "so" Tori.

Plánovaný večer u "běžné romantické komedie" se záhy rozplynul v naprosté blaženosti a radosti z příběhu. "Příběh o lásce" jakých jsou tisíce se vymyká tomuto běžnému označení a dává mu nový význam (při jakém jiném filmu si musíte pro pochopení děje vytvořit časovou osu?). Vinu na tom mají drobné úkazy, kterým se říká geniální myšlenky, jsou rozsypány po celém filmovém pásu (běžné minuty tak naplňují magickým kouzlem aniž by z nebe pršely květy) a vrcholý zcela skromě v poslední větě filmu. PS: Měli byste vědět, že navzdory prvním minutám se nejedná o remake Amelie z Montmartru.

Chybělo mi věčné špičkování (napříč charaktery) a chyběly mi pěstní (a nožní) soudoje, navíc jsem byla postižena nemocí zvanou dabing, když Kirkovy lezou z úst perly typu: "Bonesy, co to zas povídáte", nelze snímek pozorovat ve střízlivém stavu. Nekonečně si vykající kolegové pak nemají nejmenší šanci působit tak jak je znám - jako soukolí držené nejen morálkou družstva, ale i přátelstvím. Zkrátka doufám, že se mi to jednou dostane do rukou anglicky a budu moci celé dílo přehodnotit, do té doby "Žijte dlouho a moc krásně".

Šílenství z první TB se po prvních dílech druhé serie rychle rozplynulo, přesto dávám plný počet za serii první. Stejně jako kniha mě dokonale uchvátila a nutila koukat dál a dál, ale stejně jako si po pátá knize originálu řeknete dost, již na mě bylo mnoho zvratů, i seriál se začne opakovat a ze změti krve a sexu vyjde vítězně pouze několik vyjímečných jedinců jako je Eric ... a dokonalá Pam.

Tak dlouho jsem sledovala každou maličkost a čekala na velkolepý zvrat, až nepřišel. Nestěžuji si, byla to podívaná, která vám vyrazí dech, jen se nemohu rozhodnout, zda je obsence otázek (nebo spíš nenapadnutelnost děje) kladem či záporem.