mac000

Teprve po přečtení románu G.T. di Lampedusy může divák pochopit velikost a historickou prozíravost "geparda" - knížete Saliny (B. Lancaster - režisér chtěl původně ve filmu mít jako knížete Salinu ruského herce Nikolaje Čerkasova, známého z filmů Ivan Hrozný a Alexander Něvský, ale ten roli odmítl). Ztělesňuje opravdového sicilského šlechtice, který pevnou rukou vládne své početné rodině, i když v podstatě opravdové ambice vkládá do jediného - mladého synovce Tancrediho (A.Delon). Proto jej podporuje v jeho účasti jako příslušníka vojsk Garibaldiho, proto za něj požádá starostu Dona Calogera Sedaru (P. Stoppa) o ruku jeho krásné dcery Angeliky (C.Cardinale), ačkoliv Sedarou ve skutečnosti spíše pohrdá. A nad bohatým více než tříhodinovým epickým dějem drží pevnou režijní ruku Lucchino Visconti, tvůrce, jenž sám měl aristokratické předky. Vzniklo mistrné veledílo, které mě vždy uchvacuje i dojímá.

Po shlédnutí tohoto filmu že bychom měli začít věřit na duchy ? Na to jsou jednotlivé příběhy příliš vykonstruované a "umělé". Kouká se na to dobře, ale po skončení třetího příběhu žádná husí kůže ani mrazení v zádech. Řemeslně dobře (nadprůměrně) udělaný snímek, možná by mu prospěly nějaké filmové hvězdy. Ale tady si filmový fanda uvědomí, že dnešní herecká "galerie" vlastně nemá žádného Christophera Lee, Vincenta Price či Petera Cushinga, kteří by se na tomto žánru profilovali a vešli v obecné podvědomí. Ale klasický horor už zkrátka není "in", komiksy a fantasy vládnou filmovému světu... (Abych žánru nekřivdil, máme tady Hereditary A. Astera a Tiché místo J. Krasinského !)

Věřím, že tento film může vyvolat rozporné reakce i hodnoceni. Zde vícenež jinde záleži na divákově vkusu, schopnosti akceptovat jiný životní styl a hodnoty. Mně osobně sedlo prostředí, v němž se film odehrává (včetně "retro" pařížských podniků před 55 lety) a setkáí se známými herci jakoby "mimochodem". Výborná představitelka hlavní role je dcerou známé herečky Jane Birkinové. Konec filmu je vcelku logickým vyústěním herdinčina vývoje...

Film vypráví o vztahu mezi úspěšným režisérem Theo Steinerem a jeho přítelem z dětství Clemem. Clem se domnívá, že že za úspěchem Thea stojí fakt, že Theo ukradl některé Clemovy nápady a použil je ve svých filmech. Uvedeno na KVIFF roku 1990

Klobouk dolů před mistry Montaldem A volontém... Dokázali natočit vynikající drama, které dokáže oslovit svým dilematem o pravdě i současného diváka.

Velkofilm přelomu 20. a 21. století. Velkolepě pojaté davové scény (z velké části za pomoci počítačové animace) ukazují moc římského lidu a vliv římské armády. Jinak je ale s historickými fakty zacházeno velmi velkoryse. Ve skutečnosti císař Marcus Aurelius zemřel na mor a Commodus nastoupil na trůn. Byl císařem milovaným římskou armádou a nižšími třídami. Ačkoliv byl zpočátku oblíben římským lidem, postupně své postavení ztratil následkem megalomanského chování a je často považován za původce pozdějšího pádu Říma. Nakonec jej občané i římský Senát měli dost a proto byl otráven... Jelikož generál Maximus je postava fiktivní, jsou scénaristické úpravy "omluvitelné" věrohodností motivace Maxima k jeho činům. R. Crowe je věrohodný v každé scéně filmu a je to právě on, kvůli kterému se kdykoliv rád na film podívám znovu.

Režie: Francesco Maselli (*1930)

I když jeden ze slabších Lumetových filmů, přece jen si zkušený veterán zachovává svůj standard a nebýt spíše průměrných hereckých výkonů, určitě by výsledek byl lepší. Takhle jenom 3 hvězdičky. Poslední film, ve kterém hrál můj oblíbenec George C. Scott

Film je zaplněn bizarními postavami, z nichž ani jedna (Hoffmanova Mickeyho nevyjímaje) není sympatická či "kladná". S motivy jejich jednání je někdy těžké se ztotožnit. Příběhy lidí skládají dohromady mozaiku bezútěšnosti, každodenního lopocení se, to vše zarámované událostmi kolem smrti nevlastního syna Mickeyho a jejího podivného "vyšetřování". Osobně jsem u filmu postrádal šťávu, která by mu dodávala dojem hlubšího filmového prožitku. Takže "jen" 3*

Do zdánlivě jednoduchého (a beznadějného) pátrání federálního policisty se postupně začínají přidávat další motivy, vynořují se další postavy a věci se komplikují. Ale všechno do sebe zapadá a vnitřní napětí graduje až do překvapivě akčního finále. Velmi pěkný film noir 21. století