mac000

Mimořádně citlivě natočený příběh který stojí a padá na jedinečných hereckých výkonech E. Redmaynea a A. Vikanderové (je poněkud paradoxní, že Vikanderová byla nominována na Oskara v kategorii "vedlejší ženská role" i když vytváří hlavní roli a je plnou polovinu filmu na plátně). Pohlavní a především emocionální rozpolcenost hlavího hrdiny - malíře Einara Wegenera, je nosnou osou děje, do kterého je divák vtažen s nebývalou intenzitou. Na základě uvedení filmu do kin vzrostl zájem o malířský odkaž Gerdy Wegenerové, jenž vyústil ve velkou retrospektivní výstavu jejích obrazů roku 2016 v Kodani

Ty čtyři * nejsou ani tak za provedení filmů, jako za myšlenku, kterou zpracovává, resp. poselství, které dává. V tom má docela emotivní vyznění (včetně závěrečné scény). Meryl Streep jsem nemohl uvěřit její roli "záporačky", ale jinak herci typově odpovídají postavám, které ztělesňují. Zvláště bych vyzvednul epozidní roli rozporuplného Ashera (C.Monaghan) jako "přítele z dětství", kterému to moc nevěříme (ale nakonec se tak opravdu ukáže...). Zajímavě působí přechody černobílého a barevného, jejichž význam se ukáže naplno až v samotném závěru filmu.

Skvělá komedie, která slavila úspěchy v čs. kinech roku 1984

Původně natočeno jako pilotní díl k televiznímu seriálu, který se měl jmenovat "Černý plášť". Seriál ale nebyl přijat a tak byl tento pilotní film byl uveden jako celovečerní film v kinech.

To co (možná) začíná jako "environmentální agitka" se mění v právnické drama ve stylu Johna Grishama a končí jako noční můra každého advokáta trávícího svůj pracovní život v soudních síních a sympatizujícího se svými klienty. Pozoruhodný příběh právníka s buldočí povahou (skvělý Mark Rufallo), který většinu své profesní kariéry věnoval (zpočátku beznadějnému) boji proti mocné industriální korporaci.

Naprosto typické allenovské motivy - milostné avantýry a váhání hlavních protagonistů (jak Elle Fanning tak Timothee Chalamet jsou zcela věrohodní v roli dvou přátel, kteří se v New Yorku rozcházejí , shledávají, znovu rozcházejí ... ) Allenova láska k jazzové hudbě, k městu New York jsou notoricky známé, ale přesto dokážou znovu a znovu okouzlit. A jiskřivé dialogy aktérů příběhu jsou špička. Díky za skvělé titulky !

Dlouho divákovi trvá, než si spojí co s čím ( a kdo s kým) souvisejí, až nakonec zjistí, že vše souvisí se vším. Skvěle herecky podané, závěr hodně zapůsobí na divákovy emoce. A toho Christiana měli všichni...

Serie tvořená samostatnými epizodami,  vyprávějící devět různých příběhů o nebezpečných dědictvích. V německé koprodukci, roku 1983 uvedla rakouská tv ORF

"Já už budu hodný, dědečku" po španělsku. Humor, který však našemu tak nesedí jako Francouzi nebo Italové.

Herci nám od prvního dílu zestárli a stejně tak i hlavní idea filmu. To , co bylo před 20 leti aktuální, originální a svěží, je dnes trochu... vyčpělé. Řada motivů i scén se opakuje (prostředí nóbl restaurace, jízdy na koních, scény u bazénu), dialogy nejsou zdaleka tak svižné. Ale abych nebyl jenom negativní. Film má řadu velmi dobrých míst, které mají šanci stát se citovanými hláškami, řada epizodních výstupů potěší (K.Gott, M.Donutil, J.Pecha). Ale zatímco konec Dědictví "jedničky" dával prostor pro Dědictví "dvojku", tady už žádný další prostor nevidím. A asi je to dobře