Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dokumentárny

Recenzie (386)

plagát

Nadaný žiak (1998) 

Po Stůj při mě a Vykoupení z věznice Shawshenk se dočkala zfilmování i nejbrutálnější psychopatická novela jedinečné sbírky mistra hororu Stephena Kinga - Čtyři roční doby. Film se předlohy drží asi nejméně ze tří jmenovaných. Pokud se při sledování člověk od předlohy dokáže odpoutat, čeká ho výborná podívaná se skvělým výkonem herců. Nevím jestli jsem zaujatej, ale Tříska se mi zdá skvělej. Gandalf v roli nácka celkem nářez. Prostě pěkná podíváná, 75%

plagát

Hellraiser (1987) 

Jelikoš čtu Clive Barkera, musel jsem samosebou shlédnout i tenhle film. Nejprve jsem ale Hellraisera přečetl a teprve později se podíval na film. Musím říct že film se mi líbil přinejmenším stejně jako kniha. Pinhead a Cenobité vůbec jsou velice pěkně ztvárněni, stejně jako kostka. Zrození Franka z podlahy nářez...prostě pěknej horůrek kterýmu dávám 85%

plagát

Kámo, kde mám fáro? (2000) 

Ano ano, já vim že je to totální hovadina, ale já to prostě miluju! Dokážu se u toho hřebit i když to vidím po osmé. Je to mimozní, ujetý, debilní ale v žádném případě trapný, což se u mimozních, ujetých a debilních komedií jentak nevidí. Žádnej fekální humor, jen prostě dva idioti versus přeblbovač pospolitosti, totální okno, tetování, lama, dábelská policajtka, kočky, Zoltán, dvojčata, Gene, pizza a hafec dalších drobných průserů tvořících jeden ohromenj průseroidní celek :D

plagát

Skala (1996) 

V tomhle žánru je jedním z mých oblíbených filmů. Možná to dělá obsazní, možná zvláštní atmosféra nejslavnější věznice. Řemeslně poctivě a kvalitně zpracovaný. Akční scény přitažlivé, vyzdvihl bych honičku Hummer x Ferrari 355 v kopcovitých ulicích Sna Francisca, což je možná nejlepší autohoničkou co jsem viděl. Ve filmu by šlo ještě vystupňovat napětí. Film hodnotím jako Best Of žánru, protože většinu věcí jste už v akčňákách viděli, ale nadruhou stranu - co pořád vymejšlet?

plagát

Tajomné okno (2004) 

V knize si stále lámete hlavu jak je možné to co tvrdí Shooter a najednou vás King naprosto nečekaně zničí odhalením skutečnosti o našem spisovateli. Je to totální šok a po tom co se to dovíte musíte rozdejchávat. Tohle ve filmu bohužel není. Taknějak během filmu začnete tušit o co asi půjde (sám jsem to věděl, protože jsem četl, ale tohle usuzuji podle reakcí lidí který na to se mnou koukali a předlohu nečetli). Je to trochu škoda že tenhle v knize tak dokonalý moment překvapení zmizel, ale je to vpodstatě jedinou chybičkou na filmu.

plagát

Rambo: Do pekla a naspäť (2008) 

Před chvílí jsem konečně dokoukal film Rocky Balboa. Musím říct že to byl až neuvěřitelně dobrý zážitek. A upímě...o dost lepší než čtvrtej Rambo...ale sakra, co už, je to dopr*** RAMBO, ne? Prostě ty čtyři hvězdy zasloužej oba nostalgický návraty i přesto, že doba, která udělala z prvních filmů obou sérií neskutečný trháky, je už desítky let v trapu. Bravo Sly, jde ti to. Avšak ono "jen tak dál" se trošku bojím popřát v konfrontaci se spekulovaným Rambo V

plagát

Memento (2000) 

Jedinečný film u kterého si nikdo nemůže stěžovat že by viděl něco podobného. Originální, propracované. Sednete si do křesla s čipsama (Bohemky prosím, žádný Lays :oP) a pustíte si film o kterém jste hodně slyšely, ale nevíte co čekat...uždíbnete čipsu a začíná příběh...nejdříve tak zmateně koukáte a nevíte co si myslet, netušíte o co jde a jestli vás to baví nebo ne, takže koukáte dál. Příběh se odvíjí a vám začíná docházet o co jde. Proč má ten týpek takovou kérku, proč má jak trotl ty fotky a začínáte si lámat hlavu s jinejma věcma...jestli je vrah zahradník, či kýho šlaka. A tak sedíte, čučíte, zažraný jak špína a ani nedejcháte. No když se dočkáte odpovědí, film končí a jdou titulky, tak se tak rozhlídnete kolem sebe, protřete oči a zjistíte že máte plnej pytlík čipsů, protože jste je zapoměli jíst, jak vás to vtáhlo. Tak takhle nějak Memento probýhalo u mě...

plagát

Pravidlá muštárne (1999) 

Nečekal jsem, že se kniha jako Pravidla moštárny dokáže úspěšně dostat na plátno, ale přesto jsem zklamán. Možná jsem film shlédl až příliš brzy po přečtení knihy, ještě pln dojmů, emocí a její vyjímečné atmosféry. Za těchto okolností mi film připadal prázdný, jako pouhý výcuc, nebo výpisky z knihy. Chybějí mi dějové linie, stýská se mi po postavách a filmové zpracování ve mě zanechává dojem zbytečnosti. V nejlepším případě bych to mohl brát jako trailer ke knize, ale to by se muselo knihy aspoň držet. Scénář který Irving napsal je zcela jiný příběh než kniha a je paradoxně největším problémem filmu. Celá část filmu odehrávající se v Ocean View zcela pozbyla významu a dala by se shrnout do "Kluk odjel, chvíli česal jablka a pak se vrátil". Těžko říct jaký dojem bych si odnesl kdybych nečetl knihu, takhle ale mám pocit, že to není zrovna štastně uchopeno.

plagát

Čierna labuť (2010) 

Proslulý sračker Aronofsky konečně dostal do rukou tak silný scénář a tak schopné herce, že to nedokázal pohřbít, ač se snažil sebevíc. Shlédl jsem první Aronofského film u kterého jsem se od prvních deseti minut stopáže nezačal modlit ať už ten hnůj proboha skončí. Černá labuť není tak vizuálně onanistická jako * (*dosaď libovolně zejména Requiem za sen nebo Pí, ale i Fontánu), což ovšem nahrazuje konečně alespoň trochu obsahem. První Aronofského film (nehodnotím Wrestlera kterého jsem neviděl), kde forma zcela drtivě nevítězí nad obsahem. Předchozí snahy byly knihou, psanou zlatým inkoustem a ozdobným písmem, popisující průběh vylučování nemytého bezdomovce. Pokud bych se měl držet přirovnání - černá labuť popisuje ozdobným písmem a tiskařskou černí všední den sociálně slabého spoluobčana. O hvězdu výš film vyzdvihuje Natlie...a o další hvězdu Vincent...jejich výkon by se mohl skrývat pod kapotou sportovního speciálu Laborghini.

plagát

Krásna Junia (2008) 

Francie a Španělsko jsou velmocemi evropského filmového dramatu, avšak v tomto případě jsem lehce zklamán. Čekal jsem trošku silnější příběh, což je také jediná věc se kterou nejsem úplně spokojený, ale věc dost podstatná. Ke shlédnutí ale doporučit musím, stejně jako nespočet dalších evropských filmů jež hodnotím mnohdy třeba stejným počtem hvězdiček jako filmy hollywoodské, které bych nijak zásadně nedoporučoval.