Pulper

Typická indická silně idealizovaná podívaná. Otec je sobecký, nemá čas na syna, vrátí se k němu i k ženě, která se s ním rozvedla. Do toho problém s dědečkem, který nechápal touhu hlavního hrdiny stát se kuchařem. Malebné scenérie Indie, chytlavá hudba, moudra do života, občas nějaká ta menší krize, vtípky na odlehčení a happy end. Indové milují takové pohádky, ale snad se časem naučí točit i příběhy víc ze života.

Viděn pouze díl s panem Koktejlem, ale na ostatní mrknu taky. Souhlas s rikitiki. Velmi chytře udělaná propaganda. Až jsem jí málem taky podlehl. Molotov je vylíčen jako precizní, pečlivý, pracovitý chlapík, jenž ke své smůle byl věrným nohsledem Stalina a proto byl ochoten udělat vše včetně odmítnutí pomoci příteli, obětování své ženy a posílání na smrt tisíců nevinných lidí. Prostě "my nebo oni". Nejsem schopen posoudit historicitu uváděných citací, nicméně některé informace jsou velmi zajímavé a jen proto dávám tři. Naštvalo mě několik "drobností". Československu je věnována poměrně dlouhá doba až na to, že se pak dozvídáme o napadení Norska Wehrmachtem, ale na obrazovce je záběr na jednotky pochodující po Václaváku. Finsko je uvedeno jako spojenec nacistů, ale proč, o tom se mlčí. Pakt Molotov-Ribbentrop je zdůvodněn jako bohulibá snaha Stalina oddálit válku, aby se SSSR stačil připravit, což ovšem odporuje francouzskému dokumentu, dle nějž byl Stalin pořádně překvapen, když Němci zaútočili, a odpovídala by tomu i celková situace během útoku a postupu Němců v Rusku. Sledujeme napínavou výpravu odvážného Molotova bombardérem do Británie a USA, ale jeho podíl na prkotince, jakou byl Katyňský masakr, není potřeba zmiňovat. Myslím, že není daleko doba, kdy budou Stalin, Berija, Molotov, Kaganovič, Vorošilov a další sráči líčeni jako hrdinové a ostatní bolševici, které Stalin odklidil (taky pěkná pakáž, snad kromě Bucharina), i s Leninem v čele pro změnu označeni jako ti, co to všechno začali, způsobili další vývoj a nakonec zradili revoluci.

Nádherný film s úchvatnou hudbou, u něhož se na konci vždycky rozpláču. Od vrcholu jej dělí tři mínusy. 1. Koncentrační tábor se krutě nepovedl. Je to taková divná fabrika, jak někde na předměstí velkého města. 2. Komediální část je moc dlouhá. 3. Líbilo by se mi, kdyby po nějakém tom šaškování tatínek někam zapadl a sesypal se, aby bylo vidět, jak obrovský tlak to pro něj znamená. Chápu, že postava je věčný optimista a kašpar, ale prostě bych to tam chtěl mít.

V tomhle bijáku je hvězd jako na noční obloze. Film je natočený krásně a některé scény jsou nezapomenutelné (barety, Poláci ve vodě).

Mám rád astrologii. Myslím si, že na těchhle věcech něco je, ale blábolům každý týden v časopisech jaksi nevěřím. Na vraždy v kruhu jsem narazil před pár dny náhodou. Říkám si, že jde o klasickou krimi a najednou scéna, kde asi psycholožka Hana Vagnerová popisuje Ivanu Trojanovi osobnost vraha. Sexy psycholožka, napadá mě. A najednou začne chrlit informace o racích a jejich povahových rysech? Cože? Slyším dobře? Vyprsknul jsem v okamžiku, kdy se Trojan ptal obžalované, kdy se narodila. Rak! Tomu říkám rozuzlení. Samozřejmě mi to nedalo a dodatečně jsem zjišťoval informace o kozorohovi tj. sobě. Hodně se váže na rodinu, a když jí někdo ublíží, mstí se. Budiž, ale postavit na takhle pitomých předpokladech celý seriál, to může jen idiot nebo někdo s hlubokou tvůrčí krizí. Odpad nedávám proto, že to je řemeslně natočeno jakžtakž dobře.

Roztomilá a překrásně přirozená Naďa Michalkova, bezstarostně heroický chlapák Nikita Michalkov, melancholicky něžná Ingeborga Dapkujantě, zavilý a poněkud přehrávající Oleg Meňšikov. Film je až moc protahovaný. Pohodová letní atmososféra nevyžadovala tak dlouhý čas na to, aby byl posléze divák šokován skutečným důvodem návštěvy strýčka Míti. Film se žánrově pohybuje mezi podivným dramatem a komedií, až nastoupí naturalisticky kruté finále, zdůrazněné nadživotním portrétem třetího největšího Rusa. Je ostuda, že toho zasraného parchanta stále obdivuje tolik Rusů, ale to je asi osud všech mocných vládců. Poselství jasné, provedení typicky ruské.

Po deseti minutách jsem u toho usnul. Žádný humor, a opět atributy "typické" pro Ostravu: 1. šílená kratkozobačtina, ze které lezu po zdi, 2. Kdo někdy nefáral, není Ostravák, a možná (opakuju, usnul jsem) 3. Ostravsko jako region samých upřímných, správných a čestných lidí, kterým je děsně ubližováno. Jděte s tím už do řitě.

Tenhle film se mi hodnotí obtížně. Snaží se sdělit dvě protichůdné věci. Jak hrozně může člověka zničit touha po dokonalosti a obětuje jí vše, a naopak, že máte obětovat vše, abyste byli co nejlepší. Hlavní hrdina je zahrán dobře, pan dirigent je neskutečný kokot, a některým scénám s jeho buzerací upřímně až tak nevěřím (vyhození trombonisty). Sekvence s bubnováním jsou úúúúúúúúúúúúúžasné. Autonehoda naopak byla už trochu přes čáru. Závěrem si asi nejvíc odnesu poznatek, že bicí se taky dají ladit samotnými bubeníky, což jsem opravdu netušil.

Krásná skotská vysočina a drsní horalové bojující proti anglickým okupantům, v jejichž čele stojí jeden z největších filmových padouchů - Tim Roth. Na Neesonovu Robovi budete obdivovat jeho morální kvality, ale magnetem je brilantně šermující skřet, který przní nebohé dívky a s jízlivým úsměvem vraždí nevinné. Za to měl dostat Oscara. Jinak lepší než Statečné srdce.

Špatný herec, který miluje Shakespeara, ale nikdo to nedokáže dostatečně ocenit. Takže se z břídila stane netvor vraždící přesně v duchu her svého idolu. Priceova životní role, ultradrsný černý humor a brutální krvavé scény. Famózní :-)