Kingjiri

Originálně pojatej revenge / heist biják, ať už svym příběhem (zjistil jsem, že jde si o remake, ale už jenom dle hodnocení toho původní film moc nepředved), tak i způsobem vyprávění, kdy se začíná skoro od konce. Začátek je teda menší WTF, ale i tak má svoje kouzlo a postupem času do sebe všechno (teda aspoň většina příběhu) pěkně zapadne. Objevilo se sice pár nelogičností (člověk občas žasnul nad tim, co všechno H. dokázal přežít; řeči o nějakym temnym duchovi si tvůrci taky mohli odpustit) a díky zpřeházenýmu (ale efektnímu) způsobu vyprávění asi občas neni orientace v příběhu se všim všudy uplně nejjednoduší. Nicméně pěkná filmařina (kamera, akční scény), povedená drsná až temná atmosféra a Jason Statham v roli nekompromisního mstitele udělaly z průměrnýho bijáku hodně stylovou žánrovou podivanou. Čtyři jistý hvězdy, přičemž se svižnějšim tempem vyprávění, ještě víc vypiplanym scénářem, stylovějšim finále a nějakejma pořádnejma hláškama bych možná s pátou hvězdou uplně neotálel.

Ridley Scott na to filmařsky pořád má (i ve svym pokročilym věku), což naplno dokazuje i v tomhle případě. Hodně se mi líbila výprava, dobová atmosféra, hudba, casting nebo akce (ačkoliv jí bylo po skromnu). Příběh ve stylu historickýho MeToo ze 14. století byl fajn nápad a díky tehdejšim reáliím (drastickej trest za lhaní, způsob prokazovaní nevinny, mnohem větší zájem na zachování osobní cti apod.) nabízel mnohem strhující podivanou než MeToo příběhy dneška. Jenže bohužel ze stylu vyprávění už jsem moc nadšenej nebyl. Strávit asi dvě (!!!) hodiny tim, že vyprávim stejnej příběh očima třech jeho hlavních protagonistů, mi přišlo vcelku ubíjející vzhledem k tomu, že se ty příběhy lišily fakt jenom detailama. Mnohem víc bych uvítal odvyprávění incidentu jednou tak jak byl a zbytek stopáže vyplnit třeba nějakym špičkovánim Damona a Drivera před finálnim duelem. Mimochodem stopáž samotná by se pak mohla zkrátit na sympatičtější hodnoty někam ke dvěma hodinám. Za fajnovou filmařinu, atmosféru a casting třetí jistá hvězda.

Nezajímavá filmařina, nepříliš sympatický herci a hlavně šnečí tempo vyprávění mi nedovolej dát aspoň průměrný hodnocení. Zejména úvod je dost roztahanej až uspávací a mám takovej pocit, že by se tenhle příběh moh odvyprávět klidně za pět dílů. Na tohle dílo jsem narazil uplně náhodou jenom díky Tinder Swindler, což je ale všech ohledech uplně jiná liga. Škoda, ústřední téma bylo vcelku zajímavý a nabízelo toho docela dost, jenže na obrazovku se toho podařilo dostat zoufale málo. Dokoukal jsem to jenom silou vůle.

Bez větších vysvětlovaček (až na pár nepřímejch zmínek) je divák hozenej do příběhu o chlápkovi, kterej v rámci života na zemi po apokalypse nejvíc řeší, co bude s jeho psem, až tu nebude. Takovejhle kýčovitej námět mi prostě do toho postapo žánru vůbec neseděl. Tempo vyprávění bylo hodně pomalý a hlavní hrdina často buď pateticky přemítá, jak dosáhnout svýho cíle (předat starost o psa), vypráví o svym tátovi nebo vysvětluje robotovi, že jsou lidi zlí. Akce se neobjeví téměř žádná a stopový množství napětí vyvolá jenom jedna scéna (sledovačka Finche v karavanu člověkem z města). Za krátkej čas si nejspíš tohle dílo budu pamatovat jenom jako ten nudnej a kýčovitej postapo biják s Tomem Hanskem, psem a robotem. Za vizuál a Toma Hankse druhá silnější hvězda.

Animák sázející na téma rodiny, který částečně funguje, ale tvůrci se snažej z diváka ždímat emoce dýl než by bylo nutný (v podstatě se to samý opakuje několikrát, jenom z perspektivy jiný postavy). Jinak ale velká spokojenost. Zaujala zajímavá až netradiční animace, příběh se vzpourou moderních technologií mě bavil a povedenejch gagů nebo popkulturních odkazů bylo dostatek. Místama možná až moc crazy, hlavně finále v podobě neomylný robotický vybíječky, ale na druhou stranu animáku pro celou rodinu se dá nějaká ta do očí bijící přehnanost a nesrovnalost odpustit. A já se po delší době u animáku zase sympaticky pobavil. Za animaci, gagy a “technologickej” příběh (a v tomhle smyslu příkladně vytěženou postavu táty jakožto technologickýho antitalenta) čtvrtá slabší hvězda.

Solidní thriller, jehož přednosti jsou hlavně temná až depresivní atmosféra a hravej příběh, kdy motivaci záporáků k záchraně Phoenix ze začátku odhadne jen málokdo (a je to fakt poměrně morbidní zjištění). Paradoxně je vlastně celej film plnej záporáků, s výjimkou bývalý Rangerky a Phoenix. Vzhledem k předchozímu filmu mi uplně neštimovala až násilná změna charakteru Normana, kterej se z uchylnýho násilníka posunul tak trochu ke starostlivýmu tátovi. Příběh taky staví na místama nesmyslnejch zvratech (hlavně zásadní twist se psem v závěrečný třetině) a schopnost slepýho antihrdiny dostat se vzhledem ke svýmu handicapu z každý šlamastiky nepůsobila vůbec uvěřitelně (přesná několikanásobná střelba v závěru už byla nebetyčná hovadina). Chtělo to trochu ubrat, resp. spíš vytvářet víc situací, kdy by moh mít slepec přirozeně navrch (tma). Nebýt původního filmu, s klidem bych dal čtyři slabší hvězdy. Jenže pokračování má smůlu v tom, že prostě neni první, hlavní kouzlo je pryč a člověk se taky přirozeně víc zamýšlí nad chovánim hlavní postavy, který neni uplně přesvědčivý, tři silnější hvězdy.

V devadesátkách by asi Morbius nebyl jakožto akčně-komiksovej biják žádnej velkej propadák, ale v dnešní době už fakt nemá co nabídnout. Vizuál byl nezajímavej (místama předigitalizovanej), příběh už béčkovější a primitivnější být nemoh a Espinosa tentokrát nedokázal zaujmout ani akcí, která mnohdy byla nepřehledná a chaotická. Uplnej průšvih Morbius neni, spíš jde o takovej extrémně nudnej film, na kterej po shlídnutí hned zapomenete, natož abyste si ho chtěli někdy pustit znova. I ten druhej Venom byl o něco lepší, jelikož měl střídmější stopáž, nadhled a občas nějakej vtípek. Tady bohužel neni vůbec nic z toho. Díky kasovnímu neúspěchu se nejspíš neni potřeba obávat, že by vznikla dvojka, která by dle potitulkovejch scén dopadla asi dost katastrofálně.

Lehce romantická akční komedie, která nepřináší vůbec nic novýho. Od nudy a rutiny nezvládlo biják uchránit ani pár světlejších chvilek (Lorettiny představy při psaní románu nebo rolička Brada Pitta). Nechtěně vtipný nakonec nejvíc bylo, jak si tvůrci tak dlouho jakoby utahovali z žánru červený knihovny, až v podstatě takovou menší červenou knihovnu sami vytvořili (Loretta trhající si rodidla v případě zjištění, jak je to s pokladem ve Ztracenym městě; naprosto šablonovitý sbližování Loretty a Alana apod.). Akce nebo dobrodružství nakonec moc nebylo a Radcliffův záporák taky příliš neoslnil. Asi jediný, co mi utkví v paměti, je stále fajn pohled na Sandru Bullock v příléhavym oblečku i v jejích 57 letech, za to kloubouček. Ale na víc jak dvě silnější hvězdy tohle fakt stačit nemůže.

V rámci hororovýho žánru vcelku fajn podivaná po technický i herecký stránce. Příběh byl dost primitivní a zbytečně v sobě motal dohromady motivy zombíků a nemrtvejch. Ačkoliv nemrtvý byli sem tam sympatickou snahou o originálnější pojetí zombíků, občas byli tak přiblblý (král a královna nebo zombie tygr), že bych ve výsledku byl radši za klišoidní hloupý a pomalý zombíky bez superschopností. Příběh měl teda taky svoje světlý momenty, zejména občas mi přišlo, že si byli tvůrci vědomí, že točej děsnou kravinu, takže to brali spíš s nadhledem (hlášky, výběr hudby apod.). Jinak byl scénář bez jakýhokoliv překapení, dialogy často šustily papírem, logický nesrovnalosti byly spíš pravidlem než výjimkou (jakože fakt dokážete živit elektřinu celýho mrakodrapu několik hodin z jednoho kanystru benzínu?) a hlavní postavy fungovali spíš jednotlivě než jako parta (záporák se hlavně díky svýmu nulovýmu charismatu nepoved vůbec). Třetí hodně slabá hvězda za místama slušnou atmosféru, filmařinu a svižnější tempo vyprávění, díky kterýmu mi ani jinak hrozivě vypadající dvou a půl hodinová stopáž nepřišla tak dlouhá.

Marvel to zase zkouší trochu jinak a tentokrát se žánrově lehce zabrousilo i do hororu. Rukopis Raimiho byl právě v těchlech scénách nejvíc vidět. Paralelní světy jsou pak pro scénáristy super věc, protože si můžou s Marveláckym univerzem hrát jak chtěj. Daj se teda za použití libovolnejch postav, úpravy jejich charakterů a světů celkově vymýšlet fak zajímavý příběhy. Tentokrát mi ale potenciál paralelních světů přišel trochu nevyužitej. Čekal jsem větší jízdu a víc nápaditosti. Z čeho taky nejsem nadšenej, je už takový násilný propojování filmů se seriálama. Nejsem si jistej, jestli se tohle Marvelu vyplatí, spoustu lidí stejně zajde jenom na film a pak se díky nepochopení něčeho důležitýho může stát, že biják označí za nesmyslnou blbost a bude se asi dost rozhodovat, jestli zajde na další film. Přitom by tentokrát bohatě stačilo pár větama zásadní změnu charakteru Wandy osvětlit. Dvojka Strange je o něco lepší než jednička, ale mám pocit, že jsme se po fajnovym Spidym (mimochodem mnohem stylovější by bylo Raimimu svěřit režiji právě posledního Spideyho) vrátili opět spíš do průměrnějších Marveláckej vod, tři hodně silný hvězdy.