NGP

Je to obrovská škoda, protože námět špatný není. Většina akčních filmů typu "agenti v utajení" úspěch mezi diváky má, ale toto je názorná ukázka toho, jak důležitý je scénář. Akční scény sice byly unbelievable, ale špatně natočené také nebyli. Právě mi to přišlo hrozně líto takhle to pokadit špatnými dialogy. Také mi přijde, že scénarista na něčem pracoval, a potom někdo shora mu vytkl nedostatek překvapení, a tak do svého "díla" nacpal nejvíc dějových zvratů všude kde se dalo. No, pokud je to natočené podle knihy, pak o autorovi platí to samé. Ale hlavní je, že pokud se chcete zprostit obvinění - mějte Jolie po boku, na tu je vždycky příjemné koukání, a se samopalem v ruce to platí dvakrát tolik. Podle mě tím, že měli Angelinu v záběrech si to pokadili ještě víc. Možná ona působí na diváka tím stylem, že je stvořená pro něco lepšího, a tak pak Angelinu automaticky berou za něco lepšího než celek. Proto si většina myslí, že právě Angelina ten film zachránila. Já si myslím, že naopak. Úplně dokonale si dokážu představit v její roli někoho jiného, a s naprostou jistotou můžu říct, že by to bylo mnohem lepší bez ní. Mít nějakou novou tvář ve filmu, který je drsnější, než každá premiéra nováčka by bylo naprosto dokonalé řešení pro tak křehký projekt.

Téma fanaticky pošahaných nacistů, drsného násilí a války jako takové je stejně střelené jako sám tvůrce. Tarantino ví, jak svůj kinematografický "šarm" použít ve svůj prospěch. Všechno, co chtěl do filmu dostat tam své místečko našlo, takže tenhle filmový zážitek nepostrádá logiku uvažování, přirozenou drsnost, drastickou krásu a také šílené drama. Měli by podobný žánr pojmenovat "tarantino", ale nejsem si jistá, jestli někdo kromě samotného mistra dokáže v budoucnosti něco takového vytvořit. Specifická atmosféra filmu ani na jednu vteřinu nepustí diváka z pavučiny příběhu. Vždycky v tom vidíte samotnou vizi mistra, který vás nechá na malou chvíli podívat se do jeho fantazie, jeho zvláštního myšlení a jeho příběhu. Zkrátka má to něco do sebe, a říct že tenhle film překonal všechna má očekávání je slabé slovo. Tarantino nezklame nikdy, a pokud se to někdy stane, tak až potom překoná všechna má očekávání, protože nevěřím že něco takového je možné. Dialogy jsou propracované, a to i vzhledem k tomu, že vznikali 10 dlouhých let. Zbytečně nezdržují, skvěle doplňují vizuální stránku, jsou občas velmi vtipné a nikdy neříkají to, co už víme, takže překvapují s každou replikou. Dalším plusem scénáře je jazyková bariéra. Jelikož děj se odehrává ve Francii, vystupují v něm němečtí okupanti a američtí parchanti, zdálo by se nemožné spojit všechny jazyky dohromady. Ale opak je pravdou. Ve filmu slyšíme jak němčinu, tak francouzštinu, stejně tak i američtinu. Věřte nebo ne, italština se tam také nevinně zamotala. Jedním slovem, Tarantino dokonce donutil Američany koukat na film s titulky, které se objevují zhruba v polovině filmu. Nemůžu nezmínit soundtrack, který dokonalé sedí (jak to bývá u dokonalých filmů) a je originální (jak to bývá u Tarantina). Casting není výjimkou. Není vůbec tajemstvím, že Brad Pitt v tomto snímku zase dokázal, že není jen pěkná tvářička, a že má něco jako herecký talent. Největším objevem daného snímku však nebyl on, nýbrž Christoph Waltz, který ztvárnil německého Lovce Židů. Nedokážu si v této roli představit někoho jiného, protože byl naprosto bezkonkurenční. Podle mě Mélanie Laurent také neodvedla špatnou práci, sice nezazářila něčím originálním, ale bez ní by to také nebylo ono. Bez nikoho by to nebylo ono, protože absolutně každý herec dokonale zapadal do filmu. Měla jsem pocit, že všichni a všechno k sobě patří, což přidávalo snímku na bodech. Myšlenky můžou být originální, ale Tarantino dokáže tuto obyčejnou originalitu přeměnit v něco velmi mistrovského, na co je potěšení hledět. Nevěřím, že se najde někdo, kdo ve filmu nenajde geniální osobnost tvůrce a nespatří to geniální zpracování, které tento snímek skrývá.

Především bych chtěla mluvit o hereckém obsazení. Laura Linney mi pořád po Davidovi Galeovi připadá jako svatá Matka Boží na zemi, a proto jsem celý film čekala na ten srdceryvný okamžik jejího sentimentalismu ohledně celé té božské záležitosti. Proto mě vůbec nezklamala, spíš naopak, předvedla to, co jsem od ní v tomto filmu očekávala. Strachy třesoucího faráře nemohl zahrát nikdo jiný tolik hodící se do celé atmosféry než Tom Wilkinson, který ve mě vzbuzoval různorodé pocity. Jednou to byla fakt ubohost a lítost, na druhé straně odvaha a vědoucnost. Pokud mám mluvit o "hlavní postavě" filmu Emily Rose, tak mně přišlo že tam toho moc nenahrála. Důležité však je, ne jak často, ale jak. I přesto, že v záběrech se nevyskytuje nejvíc (nebo se mi to alespoň zdálo), mi připadalo že se na tu roli hodí naprosto perfektně. Dokázala nahánět hrůzu, a v potřebných okamžicích dělala takové posedlé xichty a pózy, že se podle mě samotný režisér divil tomu, co dokáže ze svého těla vyplodit. Na ní bylo opravdu báječné hororové koukání. Samotný příběh mě docela překvapil, a nejenom kvůli tomu, že je založen na skutečných událostech, ale kvůli jeho podání. Zcela odlišným druhým tématem filmu bylo americké soudnictví. Nejen že to několikrát znásobilo prožívání příběhu jako takového (to oddalování farářovy výpovědi svědčí o tom, že to chtěli mít co nejvíc napínavější), ale také přidalo bodíky za upřímnost a seznámení diváka se skutečností. Naprosto geniálně se nabízel způsob vyprávění příběhu v podobě flashbacků, což pomohlo udržet film ve dvou časových prostorech. Ten film mě mimořádně překvapil, protože jsem takovou propracovanost nečekala. Vyplatilo se mi to, protože mám o jeden dobrý hororový zážitek navíc

Perfektní scénář zamíchaný s výborným hereckým obsazením a obalený víc než dobrou režií. K tomu přidáme omáčku v podobě geniálního soundtracku a máme specialitu šéfkuchaře. Ale steak nemusí chutnat všem, mně to připadalo neosolené snad či co... Každopádně, hodně se to chýlí k pěti hvězdám, ale prostě mi to nedá no, něco mi na tom pořád nesedělo. Moc jednoduchých věcí, které pohromadě tvoří kostru souvislostí s filmem, který žádný jiný snímek nemá. Těch vizuálních souvislostí. Pole plné máků, psací stroj, fotografie chatky s modrými okenicemi, a samozřejmě "come back to me" z úst Keiry Knightley...

Koukám na to rozporuplné hodnocení a lámu si hlavu s tím jestli je to tím, že většina těch, kdo hodnotil 3* a níže nechápou francouzský humor, nebo tím, že většina těch, kdo hodnotil 4* ten smysl pro humor mají divný. Já osobně se na něco tak neinteligentního dívat nedokážu, ale přežila jsem to s tím, že jsem pořád chodila pro něco na zub. Ta jedna hvězdička je teda za blonďaté Špinavovlasy na konci.

Většinou válečné filmy jsou buď hodně povedené, nebo jsou to propadáky. Tento bych zařadila do těch prvních, i když bez chyby také není. Kdyby se mluvilo ve filmu rusky/německy místo anglicky, dala bych jednoznačně pět hvězd. Ale také všichni chápeme, že to udělat také by nebyl nejlepší nápad, stačí že všichni herci vypadají opravdu jako Rusové, a psané věci byli také v ruštině, což nekazí vůbec dojem z válečného Ruska. Nevíme, jestli to o známém odstřelovači je vůbec pravda, hlavní je, že i kdyby ten hrdina byl vymyšlený, tak je to velmi kvalitně natočený snímek, včetně hereckého obsazení a hudebního doprovodu.

Pro mě bylo té citlivosti a nadnesenosti až moc. Scarlett Johansson nemusím, Bill Murray ale byl jediný faktor, který mě donutil podívat se na ten film vůbec. Pro mě tento film měl příliš málo děje. Skoro žádné dialogy a nedostatek pořádné zápletky změnili moje mínění o filmu. Při závěrečných titulcích jsem se cítila absolutně prázdná, bez nových poznatků, bez emocí, což se mi nestává moc často.

Podle mě nejdůležitější a nejkvalitnější prioritou filmu je především scénář. Kevin Spacey a Kate Winslet sice odvedli dobrou práci, ale myslím si že úplně stejně by to zvládl i průměrný herec, a přitom film by zůstal stejně zajímavý. Také bych chtěla pochválit kvalitní a dramatický konec, režisér zvolil zvláštní způsob vyprávění celého příběhu (což není špičkově pět hvězd, ale silný nadprůměr). Vlastně na film jsem se koukla jenom kvůli tématice, která mě zaujala hned. Jiných dramatických filmů o trestu smrti je hodně, ale stejné podání příběhu se jen tak někde nevidí.

Krásně sentimentální snímek, který nenechá diváka mít suché tváře. Má to být osud, nebo to má být něco pozemského (např. cestovatel v čase) co spojil tak báječný manželský pár – to jsem se snažila pochopit. Moc dojemná podívaná, hodí se pro celou rodinu a nikdo neodejde s prázdnou – 8/10

Kritika křesťanství není hlavní myšlenkou mnoha filmů, což tomuto snímku přispívá na pozoruhodnosti. I s tím, že hlavní hrdina má tak jenom 3-4 věty dialogů, a celý film skoro nepromluví, je to pozoruhodný výkon (s jiným hercem to mohlo být horší). Možná tvůrci minulost malo pozměnili podle toho jak se jim to hodilo, ale to nezmění nic na tom, že to není natočeno špatně. Nic mi během filmu neříkalo, že něco není v pořádku, nebo že je ten snímek průhledný, až vidím celý štáb sedět u mě za zády. Mělo to dobrou atmosféru tehdejší doby náboženských válek, a nic mi nepřišlo zas tolik uměle vytvořené. Možná bych mohla zmínit dramatický konec, který leckoho překvapí. Mě nijak nerozhodil, protože od začátku filmu jsem čekala na něco podobného, všechno k tomu vedlo. Za dobré naladění, trocha historie a zajímavou hlavní myšlenku 7/10.