RasputincZ

Rabbit Hole je psychologické drama, které je stejně uzavřené jako její hlavní představitelé ( přesná Nicol Kidman, ale především Aaron Eckhart, který mě vážně překvapil). Během pomalejší první poloviny jsou vykresleny ústřední postavy, jejich frustrace a zármutek. Funguje to především díky kvalitnímu scénáři. Celkově jsou emoce ve filmu reflektovány skrze dobré dialogy, již zminované herecké výkony ústředního dua a v neposlední řadě také díky podmanivé hudbě v pozadí. Na filmu mě nejvíce zaujal vztah matky zesnulého dítěte s chlapcem, který automobilovou nehodu způsobil. Paradoxně ji právě on pomohl najít aspon částečnou útěchu, kterou tak dlouho hledala...

Výborné historické drama, které těží z kvalitního scénáře a hereckých výkonů. Koktavý Firth musí získat Oscara a souboj v kategorii vedlejších mužských hereckých výkonů mezi Rushem a Balem bude ještě hodně napínavý, protože Rush byl jako "šarlatánský" pedagog fenomenální. Ovšem nejzajímavější jsou dobové rekvizity, které dokonale vykreslují atmosféru. At už jde o cvičení ve Westminster Abbey nebo dekoraci Lionelovy pracovny. V průběhu filmu nabývá na důležitosti Hitlerova hrozba, která je v první polovině držena v pozadí a divák je soustředěný na panovnické spory a vztah mezi Lionelem a Albertem, ale právě závěrečné vysílání je to rozhodující, které má občanům dodat naději před blížícím se konfliktem. Hudba mi po prvním zhlédnutí moc nesedla, ale během druhé projekce zapadla do kontextu filmu mnohem lépe a ve spojení s hereckými výkony vytvořila emocionální závěr. Nádherný film. Vřele doporučuji The King's Speech > The Social Network

Milý, nápaditý film s výborným Macháčkem. Bohužel stejně jako spoustě přede mnou mi zde způsob dabování Z. Svěráka neskutečně vadilo.

Neskutečně poutavé drama, které reaguje na budoucí hrozbu neonacismu a americkou svobodu slova. Film doslova nutí k hlubokém zamyšlení. Přesto je film především rodinné drama, hlavní příběh se točí kolem Dereka, kterého poznamenala smrt otce, za kterou viní obyvatelé černé pleti. Ve městě se cítí stejně jako další osoby bílé pleti ohrožen, pevně věří, že právě imigranti jsou zkázou ameriky, která brání bílým občanům pracovat. Cameron, hlavní pohlavár neonacistického hnutí ve městě vidí v Derekovi potencionálního vůdce, který má charisma a schopnosti vést dav. Z Dereka se stal zapřísáhlý neonacista s hákovym křížem přes půlku hrudi a vše vyvrcholí právě nazačátku filmu, který je nejbrutálnější scéna z celého filmu. Bohužel následnou osvětu ve vězení jsem Derekovi vůbec nevěřil, působilo to neskutečně naivně. Jsem si jistý, že kdyby byla delší stopáž, filmu by to rozhodně prospělo a ted nemluvím pouze o části ve vězení, ale třeba i závěr je dost uspěchaný. Edward Norton je naprosto fenomenální a Edward Furlong mu velmi schopně sekunduje. Především závěr dost vyzdvihuje výborná hudba Anne Dudley. Kult hákového kříže je vůbec první film, který jsem o neonacismu viděl a nebýt kýčovitého konce a pro mě osobně neuvěřitelné, vězěnské osvěty, bylo by to za 5*. http://www.youtube.com/watch?v=pp2eV7QEK0A

Skvěle natočené, chytlavý scénář a promyšlená režie, ale já to řeknu naprosto jednoduše. Mně se ten film prostě nelíbil. Ačkoliv hudbu Mychaela Danny zbožnuju, tentokrát mě minul. Kdyby Lee točil historické drama nebo něco s indiánskou tématikou, určitě by jeho hudba skvěle zapadla do kontextu díla, ale do rodinného dramatu nikoliv. Další problém jsem měl s velkým množstvím postav, které mohly být určitě víc rozvinuty a jejich motivace také nebyla vždy nejjasnější.. Nabízí se srovnávání s dalšími rodinnými dramaty jako například veleslavné a velenaivní American beauty, které ovšem není zdaleka tak povrchní jako Ledové bouře. Právě plochost jednotlivých postav mě skutečně překvapila. Až budu hledat solidní rodinné drama, určitě sáhnu jinde. Například k Co žere Gilberta Grapea. Zklamání, a to vysoké hodnocení mi zůstává záhadou.

Láska se skvěle vyhýbá jakémukoliv patosu a klišé, emoce jsou ve filmu poschovávané a je na divákovi, zdali je odhalí či nikoliv. Haneke opět nic nedává zadarmo. Přesto mi trochu vadila akademická odtažitost. Stárnutí a umírání není nic veselého, o tom nepochybuji, ale snobská záležitost to určitě také nebude.

Jedna z nejlepších romantický komedií co jsem viděl. Colin Firth, Liam Neeson a Bill Nighy jsou geniální!

Xavier Dolan se jako režisér vyvíjí a po zhlédnutí Laurence Anyways jsem přesvědčen, že dobrým směrem. Laurence Anyways není bezchybný film, tím déle trvá, tím více si divák všímá jednotlivých much na kráse, ale výsledný dojem je velmi pozitivní. Film má silný příběh, řekl bych, že se silnější a plnější látkou Dolan zatím ještě nepracoval. Jak jsem zabil matku byla upřímná vztahová výpověd člena queer komunity, Imaginární lásky prozatimní vrchol Dolanových manýristických výlevů a Laurence Anyways je skutečně prvotřídní drama, které nikoliv není pouze o složitých vztazích hlavní postavy, která se rozhodně změnit pohlaví, ale funguje to i jako společenská sonda a určitá forma kritiky (scéna v restauraci je bezkonkurenční highlight filmu). Kamera se často mění ze statické do dynamické a film celkově po řemeslné stránce působí velmi hravě. Soundtrack je samozřejmě výborný, ale to už je u Dolanových filmů podmínkou. Nebýt přepálené stopáže, neváhal bych ani vteřinu s plným hodnocením. Dolan potvrzuje, že se vyplácí nadále sledovat!

Celý film jsem se snažil přistupovat k dílu dvou mladých Kanadanů pozitivně, neustále jsem hledal v nekonečných onanovacích scénách smysl, význam, ale nejspíš marně. Z Laurentie odešlo bezkonkurenčně nejvíce diváků a nikdo jim to nemůže mít za zlé. Sledovat 11 minutovou scénu, kde hraje klasická hudba a tři postavy popíjí pivo dokáže být pěkně otravné a uměleckou hodnotu jsem v tom vážně nezaregistroval. Jednu hvězdu dávám za závěr, který svým twistem připomíná aspon trochu film. Nejvtipnější na tom ovšem je, že zrovna tenhle snímek, který patří mezi nejhorší a nejdivnější, které jsem letos ve Varech viděl, mi i několik dní po projekci utkvěl v paměti. [MFF KV 2011]

Vizuálně perfektní jak bývá u Snydera zvykem, ale to je tak všechno. Oproti například velmi dějově podobnému Valiantovi zde vítěží úžasná animace, kterou považuji za nejvydařenější letošního roku. Ostatní je rutinní práce, která se opírá o spoustu klišé momentů a celková atmosféra filmu se tak proměnlivě kolíbá z depresivního příběhu ztracené a uvězněné sovy do klasicky naivního animáku. Je to tak, jak napsala spousta přede mnou, Snyder točil animák, ale zřejmě si nebyl úplně jist, jakou věkovou kategorii tím vlastně chce zasáhnout, část filmu působí spíš pro starší kategorie, ale následně si Zack uvědomí, že je přeci jen ten film zatím moc ponurý, a proto tam rychle naprosto nevysvětlitelně obživí malou sovičku, aby se přeci jen neřeklo a film šel i lépe naodbyt. Z mého pohledu zatím nejslabší Snyderův film.