RasputincZ

Kokainová jízda Charlize Theron. Film, který by F. T. Marrinetti miloval.

Náhoda života spojená s přesnými herci, mysticky tajemnou atmosférou a nejoriginálnějším vypravěčem, co jsem kdy ve filmu viděl. Vše pevně uchopeno režií D. Villeneuva a na světě je maximální hodnocení! [MFF KV 2011]

Zajímavý námět přetavený špičkovým řemeslníkem do solidně natočeného, ale průměrného snímku. Od Soderbergha bych čekal přeci jen víc. McConaughey se v roli našel. Předpokládám, že film bude v nadcházející době značně nadhodnocen a zpopularizován dámským publikem s rozcinkanými kabelkami plnými baterek do jejich "kamaráda". /no offense!

Rodriguez určitě nezklamal. Vše v tomhle filmu funguje prakticky tak, jak má. Danny Trejo seká svojí mačetou o sto šest, Jessica Alba je k sežrání a Robert De Niro si svoji roli určitě užíval. Zkrátka všem hercům své role věříte. Rodriguez mě příjemně překvapil celým příběhem, který nebyl tak prostý, jak jsem původně čekal. Filmu bych vytknul jen závěr, kde se Trejo skutečně mohl pomstít více. V některých částech filmu Machete směřoval svoji absurditou až k A-teamu, ve výsledku, ale není tak vtipný, což je asi dobře. Oproti Expandables je to mnohem větší nářez a i příběhově je to poutavější.

Zezačátku dobře se rozjíždějící komedie, ale s odchodem Alana Arkina humor vázne a nezachrání to ani Steven Carrel svými pohledy. Osobně moc nechápu Arkinovu nominaci na Oscara, ale to není poprvé. Dobrý byl také Greg Kinnear v roli sebevědomého otce – tahouna rodiny. Závěrečný tanec Abigail byl úsměvný, ale čekal jsem víc. Chvílemi Malá Miss Sunshine odbočuje do rodinného dramatu a rozhodně to není čistokrevná komedie, přesto jsem se po dlouhém rozhodování mezi 3* a 4* přiklonil k té lepší variantě. Už dlouho jsem nebyl tak nerozhodný. P.S.: K lepšímu hodnocení jsem se z části přiklonil také kvůli této skladbě, která je vážně hezká http://www.youtube.com/watch?v=RSF21mYLnNI

Korejským patosem k průměrnosti. Seung-u Jo ovšem výborný...

Na debut velmi slušné. Durkin by mohl časem vystoupit mezi nejvýraznější americké auteury po vzoru PTA. Právě na filmy od PTA jsem si během sledování dost často vzpomínal. Pomalé budování atmosféry za pomocí přesvědčivého herectví mladé Olsenky (mnohem půvabnější než její vychrtlé sestry) a přirozené kamery a tíživých motivů. Šikovné prolínání přítomnosti a minulosti přenáší psychický rozklad hrdinky i na diváka. Celkový způsob narace je na debut dost odvážný a obdivuhodný, ale Durkin u mě selhává ve své nedoslovnosti a neschopnosti vyprávět ucelený příběh, který by aspon s náznakem katarze diváka zasáhnul a zavrtal se do jeho myšlenek a vzpomínek. MMMM je řemeslně perfektní film, ale k srdci mi také nedoputoval. Snad příště.

Opět se jedná o výstřední příběh, výstředních lidí s naprosto běžnými problémy. Hledání přátel, lásky a seberovnováhy. Konec je dost sentimentální a smutný, ale to jen přidává na celkově realistické atmosféře.

"rest in pieces:)"

[MFF KV 2011] 90%