Ewík

We are not friends anymore?! :-D

Konečně zase trochu jiný způsob tvorby filmů než ten mainstream, který se na mě tlačí ze všech stran. Nádherné inspirativní dílko, které mě pohladilo po duši, což Gondry prostě umí. Stephan je sice cvok, ale propadla jsem mu. I když žít s ním by pro mě bylo nejspíš noční můra.

Renée Zellweger se mi vzhledově nikdy nelíbila - ani tlustá ani hubená (asi jako skoro všechny Angličanky - vypadají jak nemocná nedochůdčata a ne pořádné ženské). Ale příběh byl kouzlený. Navíc se mi líbila ta vnitřní síla protagonistky, jak si věřila a stála si za svým až dosáhla toho, co si vždy přála. Krásná pohádka, která se občas stane realitou. Akorát na vánoční čas a poškádlení slzných kanálků a emotivní stránky člověka.

Svůj tisící ohodnocený film na čsfd jsem vybrala dobře. Krásná a křehká Audrey Hepburn má pod kloboukem a umí být i pěkná dračice a záporák nejzápornější Arkin je prostě odporný už na pohled a co teprve když vybalí ten svůj přízvuk. A na konci teda fuj-takhle se normálně nelekám ani u hororů (možná proto, že lekačky čekám).

Přesně to, co jsem očekávala. Nalepená na obrazovce jsem byla napnutá jak struna a dokonce jsem třikrát leknutím vykřikla (což se mi už dlooouho nestalo). Mně to prostě naprosto sedlo, i když musím uznat, že tam bylo pár dost předvídatelných a neinovativních záběrů (člověk v roze místnosti, něco kapající ze stropu, zavírající se dveře, otevírající se okna apod.). No a co? Stejně je už dlouho vše jen kombinace starých, již hodněkrát použitých principů, takže ohledně inovativnosti bych se moc nebavila. Spíš jde o to, jak to nakombinovali - podle mě báječně. A nejvíc mě dostaly ruce (dostaly mě i ve V/H/S nebo Repulsion) - miluju je.

Pěkné zavzpomínání na zrnění a zkraty VHS záznamů. Celkově mi to připadalo zmatené a docela epileptické - moc jsem z toho moudrá nebyla. Na druhou stranu některé záběry se mi moc líbily (lekačky, gore, strašení v poslední povídce - hlavně ty ruce). Nakonec, když jsem zjistila, o co vlastně jde (povídkový horor), to nehodnotím tak hrozně. Pěkný počin, ale nic extra.

Wan se docela odvážně pustil do jiné dimenze a hlavně poměrně explicitně duchy ukazoval. Většinou se jenom celý film naznačuje a nikdo neví, jak přesně duch vypadá, ale tady na vás pomalovaný démon přímo skočí a nechá se prohlédnout. Lekačky byly velmi zdařilé a hlavně bylo použito víc způsobů, takže člověk mohl čekat cokoli - občas se stávalo, že duchy napoprvé kamera bez povšimnutí jen projela a pak se vrátila, občas někdo vyskočil zpoza dveří. Místo "further" bylo pěkně podáno, tenhle rozměr sice už v pár filmech zazněl, ale zpracování bylo příjemné. Celkově prostě nádhera - i konec se povedl.

Horor to podle mě není, ale stejně je to dost drsné. Ha*zl jeden!

Naprostý skvost. Miluji imaginaci a originalitu Václava Švankmajera.

1) Rozuzlení toho prvního případu byl docela drsný. Připomnělo mi to happy tree friends. 2) Vymítání stromečkem :-D ještě mohl toxic boy otočit hlavu o 360° :-D 3) Stainboy se konečně usmál. 4) Tohle bylo docela rychlé. 5) "This should teach you once and for all that you should not play with matches and that it is much safer to play with yourself instead." 6) Hm, zajímavé. // Nvíc tam je vidět Burtonovsky klasická satira na americký ale i obecně lidský pohled na svět (postava vojáka s jeho vystupováním a kecama, snaha přelstít asociály asociálama - něco jako bojem pro trvalý mír).