Ewík

(28.12.2021)-Kino Mat: Velmi šikovně nastavené zrcadlo dnešní společnosti - zrcadlo mladým, kteří mohou dělat cokoli a proto někteří nedělají nic. Nebo alespoň ne pořádně. Líbilo se mi pojetí témat, náhled z více stran, a množství zážitků a situací, které dotvořily celý obrázek Julie včetně jejích vztahů. V hodně pohledech se já osobně také vidím a vnímám - v některých se chci více otvírat a vylepšovat, jiných se chci vyvarovat. A i proto se mi film líbil. Velmi osvěžující snímek.

(20.12.2021)-Bio OKO: Já fakt nevím. Film se mi zdál tak zbytečný, sebestředný a nic nepřinášející. Proč někdo natočí film o svých špatných stránkách, nechá je bez vysvětlení nebo dání do kontextu a prezentuje to jako finální dílo? Asi je to forma terapie...a taky jsem se v některých situacích, pohnutkách nebo myšlenkových pochodech poznala, ale celkově film vnímám spíš jako zbytečný (z mého úhlu pohledu). Není to ani film o steroidech (ty jsem viděla - a mnohem lepší), ani o neznalosti ve vztazích (také znám lepší zpracování)... Navíc z těch útržků ze života jsem se protagonistovi nemohla ani přiblížit nebo se do něj vcítit a nakonec z toho nevyšlo ani žádné poučení nebo nějaká zpráva, nějaká nosná myšlenka. Je mi to líto, fakt jsem se na film těšila.

(26.12.2021-Světozor): Velmi umně natočená svižná jednozáběrovka - a každá vteřina stála za to. Myslím, že tohle je mnohem výřečnější obraz krize středního věku nebo krize života než Síla o panu Filovi, který jsem viděla o týden dříve... Je tu spousta nezapomenutelných a silných momentů, pracovních chybiček a návazností, zjištění informací a reakcí na ně, psychologie postav, špičkových výměn názorů a celé to vytvořilo naprosto úchvatnou mozaiku. Klidně bych na to mrkla znovu.

Návod na to, jak žít pohodový život. A s živým doprovodem na piano v kině Ponrepo to mělo také trochu speciálnější atmosféru. (viděno na Aussie & Kiwi Film Fest, Ponrepo, 11.12.2021)

Témata jsou jistě zajímavá a současná, ale to bohužel nestačí na vyvážení celého filmu. Líbilo se mi, jak je příběh vystavěn a divák se postupně dovídá o důvodech činů a postojů hlavního hrdiny. Ale celkově byla dějová linka dost přímočará a odhadnutelná - jako když vidíte v záběru rukavici a víte, že bude použita a jak bude použita v další scéně. Nevyznám se popravdě vůbec v novozélandské produkci, takže nemohu soudit celkově, ale tohle byl spíš podprůměrný a nijak zvlášť inovativní snímek. (viděno na Aussie & Kiwi Film Fest, Velký sál Lucerny, 10.12.2021)

Nevím...na film jsem se těšila a asi jsem nečekala žádnou pohádku nebo prvoplánovku. Ale film byl nějaký prázdný a nepřesvěčivý a myslím, že to správné slovo je banální. Přesně můj pocit vystihuje uživatel xxmartinxx. Holčina, která má silný problém s matkou, je sice zajímavá a spousta jejích činností, reakcí a slov je pochopitelných, ale to na utažení celého filmu nestačí. Škoda.

Velmi bláznivý snímek. Ryana Reynoldse mám ráda a i tady opět ukázal, jaký je to šílenec. The Voices je taková pohodovka na víkendové lážo plážo, ale stačí podle mě vidět jednou.

Přeplácaný akčńák, který hraje na vizuální city, ale jinak je naprosto dutý a plochý. Nepřinesl bohužel nic nového kromě vizuálního a audiálního znázornění explicitního násilí. Škoda. (dvě a půl hodiny?!)

Krásná pohádka o rodině, komunitě (o tom, odkud pocházíme a jak je to důležité), životě a odhodlání. A k tomu mi dost dobře sednul humor a ten přízvuk je prostě rozkošný :-D Pěkná oddechovka na sobotní odpoledne.

(30.05.2021): Rocky je bojovník duší a hlavně srdcem. Jeho filmy mě vždy nakopnou. Zvlášť, když jsem na ně postupně koukala celý víkend :-D