Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Horor

Posledné recenzie (416)

plagát

Johnny English znovu zasahuje (2018) 

V nejslabším dílu série vystupuje Johnny English coby tajný agent ze staré analogové školy, jenž je náhle konfrontován s moderními digitálními technologiemi, jako jsou chytré telefony nebo virtuální realita. Jeho třeskuté střety se současnými vymoženostmi jsou nicméně ve snímku přítomny jen sporadicky, pročež většinu humoru, výrazně čerpajícího z předchozích dvou dílů, zprostředkovává opět kromě parodických hrátek s žánrem špionážního filmu zejména klasická „beanovská komika“. Obehrané scénky s dávno provařenými fyzickými gagy (hlavnímu hrdinovi se při pití koktejlu zachytí v nose paraplíčko, při flambování krevet se zas lekne ohně a rozsype je po podlaze...) však působí již značně vyčpěle a předvídatelně. Veskrze rutinní a unavená režie jim svým nedostatečným citem pro komediální načasování rozhodně nepomáhá. Tvůrci snímku se navíc jeví jako konzervativní staromilci a technofobové, kteří nové technologie prezentují jako nástroje zla, jimž většina postav ve filmu absolutně nerozumí, a to včetně hlavního hrdiny, jehož nepřizpůsobivost vůči čemukoli modernímu je přitom velebena coby ctnost - ve finále je dokonce navlečen do středověkého brnění, aby se tím ještě více podtrhlo, že je hrdinou starých dobrých časů. Hrdinou, jenž je obecně považován za neschopného blbce, co pokaždé všechno zkazí a úspěchu vždy dosáhne jen omylem díky náhodným souhrám okolností, leč přesto je v závěrečných scénách chválen premiérkou jakožto reprezentant těch správných britských hodnot a kvalit. Rowan Atkinson je sice svým šklebením obvykle schopen zachránit mnohé, ale tentokrát jeho kreace na spasení tak líné a zaostalé komedie bez fantazie a se slabým, nenápaditým a otřepaným humorem bohužel nestačily.

plagát

Po čom muži túžia 2 (2022) 

Další přírůstek mezi české mainstreamové komediální paskvily, který uráží muže i ženy a inteligenci obecně. Nic než sexistická přehlídka zhoubných stereotypů, které jsou namísto vyvracení stvrzovány a normalizovány a jsou ještě obludnější než v případě předchozího dílu. Jiří Langmajer coby žena v mužském těle předvádí extrémně přepálenou karikaturu zženštilosti (což je v rozporu s tím, jak se hlavní hrdinka chová v úvodu, když ještě má ženské tělo), na sportovní trénink chodí v růžových legínách, v restauraci si objednává "citronovou vodičku" a poprvé poznává, jaké to je dostat míčem do varlat. Opravdovým mužem se nicméně stane, až když se s lahváčem svalí na gauč k fotbalu a začne prdět. Uf, uf. Hlavně je to ale komedie, která pod záštitou žánrové nadsázky podsouvá ženám, že věci jako zanedbávání hygieny nebo nutná potřeba plivat do dálky (ale třeba i nevěra, žárlivost nebo šovinismus) patří mezi mužské přirozenosti, které by měly být ženami omlouvány a tolerovány. Ženy jsou přitom prezentovány jako strůjkyně všech mužských problémů a neduhů, včetně toho prdění, protože když pečou mužům buchty, tak do nich dávají příliš mnoho droždí. Jediné výraznější ženské postavy ve filmu přitom tvoří nekompetentní terapeutka, která nesnáší muže a své pohrdání vštěpuje všem svým klientkám, její kamarádka, která jí jako recept na spokojený vztah bez zaváhání doporučí najít si milence, a hospodská výčepní, jejímž údělem je aktivně se nabízet výrazně starším fotbalovým štamgastům a přehlížet přitom jejich obtěžující kecy. Muži jsou zas vykresleni nejčastěji jako smrdutí pivní primitivové, kteří trpí nejvíce tím, že po nich jejich manželky/partnerky stále něco chtějí a oni nikdy nemůžou přesně vědět co, protože ženská mysl je pro muže zkrátka příliš složitá, než aby jí mohli porozumět. Zakoupení kytky je pak univerzální omluvou pro všechno a řešením všech vztahových krizí, stejně jako občasná večeře při svíčkách, která je zároveň téměř zaručeným příslibem vášnivé noci. Navíc je to líné, odbyté, nenápadité a zoufale nekonzistentní a nedomyšlené. Zakončené je to brutálně uspěchaným závěrem, v němž se happy end dostaví zničehonic lusknutím prstu. Rudolf Havlík se sice navzdory všemu jeví jako schopný a inteligentní filmař, nicméně tohle zapotřebí opravdu neměl. Nechoďte na to, jinak vznikne trojka.

plagát

West Side Story (2021) 

Velkolepé oživení klasického muzikálu, které má oproti svému vzoru výhodu v podobě špičkového moderního zpracování, a tím pádem disponuje i větší chytlavostí a celkově hbitějším tempem. Skvělí herci, fenomenální taneční i pěvecké sekvence a písně nejen o lásce a oslavě života, ale i o diskriminaci a násilí, neztratily ani po letech na síle a aktuálnosti. Navíc znějí ve službách skvělého filmu, který se směle vyrovná kvalitám svého předchůdce, jehož motiv rasových konfliktů oprašuje jako dodnes relevantní společenské téma.

Posledné hodnotenia (4 544)

Film roka (2021)

21.05.2022

Tři Tygři ve filmu: JACKPOT (2022)

18.05.2022

Vyšehrad: Fylm (2022)

16.05.2022

Doctor Strange v mnohovesmíre šialenstva (2022)

05.05.2022

Premlčané (2022)

29.04.2022

Po čom muži túžia 2 (2022)

21.04.2022

Rozhovor (1974)

18.04.2022

Severan (2022)

14.04.2022

Jackass Forever (2022)

13.04.2022

Reklama

Posledný denníček (23)

Nejlepší filmy roku 2021 (podle mě)

Nejlepší filmy v distribuci:

1. Quo vadis, Aida? – vyvrcholení bosensko-srbského konfliktu v polovině 90. let z pohledu bosenské překladatelky, která se snaží ochránit svou rodinu během mnohatisícové evakuace, zatímco soustavně tlumočí komunikaci mezi oběma stranami a velícími zástupci OSN. Její příběh i zachycení celé události jsou od začátku do konce silně vypjaté, dynamicky vyprávěné a neuvěřitelně vtahující. Kromě pevně uchopené režie a propracovaného scénáře film uhrane především vrcholným a zcela věrohodně prožitým výkonem představitelky hlavní role. 

2. Poslední souboj – působivé historické drama, které vypráví tentýž příběh o rozpadu jednoho přátelství, obvinění ze znásilnění a rytířském klání na život a na smrt ze tří různých perspektiv. Stojí na dialozích a emocích, na prokreslených postavách, zasazených do velkolepých středověkých kulis, a na nevtíravé reflexi MeToo, přirozeně posílené zpátečnickým smýšlením v dobách temna a tmářství. 

3. Paříž, 13. obvod – elegantně režírovaný a chytře napsaný francouzský snímek, zkoumající milostné a vzájemně propletené osudy tří pařížských třicátníků. Věrohodně buduje přesvědčivé a propracované postavy a skvěle pracuje s hudbou, černobílou kamerou a s výtečnými herci. 

4. West Side Story – velkolepé oživení klasického muzikálu, které má oproti svému vzoru výhodu v podobě moderního zpracování a současného profesionálního řemesla, a tím pádem disponuje i větší chytlavostí a celkově hbitějším tempem. Skvělí herci, fenomenální taneční i pěvecké sekvence a písně o lásce a oslavě života, ale i o diskriminaci a násilí, které neztrácejí ani po letech na síle a aktuálnosti, ve službách skvělého filmu, který se směle vyrovná kvalitám svého předchůdce, jehož motiv rasových konfliktů oprašuje jako dodnes relevantní společenské téma. 

5. Rozhněvaný muž – nezvykle vážná britská gangsterka, zabalená do precizně režírovaného akčního krimi-thrilleru o pomstě, jenž ve třech krutých dějstvích postupně odhaluje identitu, zázemí i motiv hlavního hrdiny, a který na začátku svou soustředěností a postupným budováním napětí chytne a až do konce ani na okamžik nepustí. 

6. Duna – vypravěčsky nadstandardně zručná adaptace první části slavného sci-fi románu, vizuálně strhující a svou narativní strukturou promyšlená a soustředěná. Z jejího děje sálá příjemně starosvětská literární poctivost a autorská brilance, která snímek svým intenzivním kladením důrazu na nesmlouvavou serióznost odlišuje od současných žánrově spřízněných blockbusterů, koncipovaných jako šablonovité nablýskané sebeironické přehlídky atrakcí. Velmi nadějný příslib, navnazující na své nutné dokončení. 

7. Drazí soudruzi! – černobílé ruské drama popisuje události, které vedly v Sovětském svazu v roce 1962 k masakru protestujících dělníků, a používá je ke kritickému obrazu totalitních praktik tehdejšího socialistického režimu. Na pozadí následného dění, při němž se naplno projeví potenciál zhoubného despotismu autoritářské ideologie, přitom sledujeme příběh matky, až naivně oddané komunistky, která riskuje kariéru ve straně i život, aby našla svou nezvěstnou dceru, jenž se protestů též účastnila. 

8. Sebevražedný oddíl – vydařený záměr zcela restartovat příběh o superhrdinském týmu složeném z odsouzených trestanců a nadlidských vyvrhelů vyhřezl do lehkonohé, divoké a barvitě rozjuchané komiksové jízdy plné ujetých postav a ztřeštěných gagů, která navzdory prudké kadenci stylizovaných a nadsazených nápadů nepůsobí přeplácaně. Pro někoho možná až příliš extravagantní, ale když víte předem, do čeho jdete, je snadné se na to naladit. 

9. Rytíři spravedlnosti – letošní vrchol severské černohumorné tragikomiky přišel z Dánska, a sice v podobě žánrového mixu kombinujícího psychologické drama o ztrátě a truchlení, thriller o pomstě, nechtěné kauzalitě a zákonech pravděpodobnosti, absurdní komické prvky, akční scény a svým svérázným způsobem i vánoční atmosféru. Navzdory této tonální bohatosti jde o konzistentně vyrovnaný snímek, který zvládá zároveň bavit, napínat i dojímat a krom toho též skvěle pracovat s postavami.

 

3 čestné zmínky (které se nedostaly do žebříčku, ale pro svou pozoruhodnost by neměly být opomenuty):

Není čas zemřít – emotivní zakončení pentalogie, v níž je James Bond věrohodný nejen jako akční hrdina zachraňující svět, ale i jako melancholický, rozervaný a zranitelný muž, který touží po láskyplné blízkosti a stabilním zázemí. Konec ságy se vším všudy, v němž se sice opět oprašují známé trademarky, ale zároveň jeho tvůrcům nechyběla odvaha přijít s pár novými prvky, které úzus předchozích dílů série narušují a zážitek ze sledování filmu povyšují do kategorie nezapomenutelných. 

Spider-Man: Bez domova – zábavný a líbivý komiksový popcorn, který slouží nejen jako závěr „hollandovské“ trilogie, ale i jako dovětek za celou zhruba dvacetiletou filmovou historií se Spider-Manem. Pro fanoušky velmi příjemný festival nostalgie a takřka splněný sen, plný vizuálních i slovních citací a několika návratů komiksových legend. 

Matrix Resurrections – čtvrtý Matrix po osmnáctileté pauze, kombinující mnoho stylů, od hravého a sebe-uvědomělého meta-přístupu přes nostalgické vzpomínání a tendenční akční rutinu až po sci-fi romanci. Lze jej vnímat jako konceptuální snímek, nabízející různé možnosti toho, jakým způsobem se dalo na původní trilogii Matrixu navázat.

 

Nejlepší filmy mimo distribuci:

1. Otec – komorní dramatický skvost, jenž pojednává o rozpadající se mysli stárnoucího muže, a který je i napsán, strukturován a natočen tak, aby odrážel pocity a vidění světa člověka s Alzheimerovou chorobou. Fantastičtí herci a silná emocionální nálož ve filmu, v němž se s drtivou neúprosností postupně ztrácejí vzpomínky, znalosti, vědomí místa a času i samotná osobnost hlavního hrdiny. 

2. 25 let neviny – sugestivní polské drama natočené podle skutečného případu mladíka, jenž byl neprávem odsouzen na 25 let do vězení za znásilnění a vraždu nezletilé a na svobodu byl v důsledku nových šetření propuštěn až po 18 letech. Naturalistický obraz boje nevinného o přežití v kriminále, kde vás i ostatní vězni nenávidí, a zároveň kritická sonda do systémových vad chybující státní justice. 

3. Na cestě – íránská komediální road-movie o dramatickém loučení, která přetéká režijními nápady, mísí humor a hořkost v perfektním poměru a disponuje vtipnými dialogy, skvěle vypointovanými situacemi a jedním z nejlepších dětských hereckých výkonů v historii kinematografie. 

4. Bod varu – na jeden záběr natočená adrenalinová jízda z prostředí vytížené luxusní restaurace, jenž důsledně buduje atmosféru pracovního stresu, organicky přepíná mezi jednotlivými ději a okouzluje precizně nazkoušenými dialogy i hereckými výkony. 

5. Záchrana – dokument kombinující autentické záběry i dokumentární rekonstrukci mediálně známé události z Thajska, při níž se třináct dětí ocitlo kdesi hluboko v zatopeném jeskynním komplexu. Snímek rozkrývá den po dni přesný průběh následných dvoutýdenních pokusů o jejich evakuaci, a činí tak prostřednictvím emocionálně silného a napínavého detailního vyprávění, při němž se místy až tají dech, a které oslavuje lidskou vynalézavost, odvahu a houževnatost. 

6. Rodina na baterky – animovaný film o svérázné rodince, která si vyrazí na výlet a shodou okolností se připlete k boji proti celosvětové vzpouře přístrojů řízených digitální technologií. Energický a ztřeštěný film je napěchovaný tunami nápadů a gagů, přičemž na jedno zhlédnutí prakticky nelze zachytit všechny. Nehorázně zábavná a našlapaná rodinná komedie, v níž se pod nánosem vtipů, popkulturních odkazů a šíleností skrývá klasický příběh o generačních rozdílech a o sbližování otce a dcery. 

7. Drajv maj kár – Japonské drama o nečekaném porozumění mezi divadelním režisérem a jeho mladou soukromou řidičkou vypráví o sdílení traumat a tajemství, jež jsou součástí komplexního mnohovrstevnatého příběhu, odehrávajícího se na pozadí zkoušek Strýčka Váni ve vícejazyčné verzi, a vypovídajícího mimo jiné o partnerských a mileneckých vztazích a o bolesti ze ztráty blízké či milované osoby. 

8. Místnost sebevrahů. Hater – polské drama o ambiciózním studentovi práv, za jehož introvertní fasádou číhá nebezpečný manipulátor s psychopatickými sklony, a jenž se po vyhazovu ze školy nechá zaměstnat v PR agentuře, která ničí lidem životy a kariéry, skvěle vystihuje současnou názorově rozdělenou a vzájemně znesvářenou společnost a rizika spočívající v machinacích se sociálními sítěmi i s narůstajícím množstvím snadno ovladatelných extremistů. Mrazivý film ohromuje přesnou režií i hereckými výkony, a to především chladným a vypočítavým projevem protagonisty hlavního anti-hrdiny.

 

Nejlepší české filmy:

1. Zátopek – na české poměry špičkově realizované sportovní drama, které rekapituluje atletickou kariéru Emila Zátopka i šťastné a krizové chvíle jeho manželství s oštěpařkou Danou. Nikoli mramorový pomník dokonalého hrdiny, ale vykreslení opěvované sportovní legendy včetně jejích nedostatků a mnohých pochybení. Snímek s přehledně strukturovaným vyprávěním a vycizelovanými hereckými výkony, dosahující mezinárodních kvalit. 

2. Myši patří do nebe – příběh o nečekaném přátelství mezi myší a lišákem, putujících po zvířecím Nebi, zpracovává témata smrti a ztráty tak, aby se jich dětští diváci nezalekli.  Nejlepší český animovaný film přinejmenším od posledního Fimfára, který rukodělnou propracovaností loutek i jednotlivých nápaditých lokací, špičkovou technickou stránkou, emocionální působivostí, smysluplným závěrem i svým přístupem k leckterým motivům a sdělením dokáže nejen zaujmout, ale i vyniknout nad značnou částí zahraniční konkurence. 

3. Shoky & Morty: Poslední velká akce – nebývale vtipná černá a sebe-ironická komedie, která si zábavně utahuje z Youtuberů i z trapné náplně jejich nejvíc „trendy“ videí, a zároveň nalézá inspiraci v různých pokleslých žánrech od duchařských hororů po krvavé braky. Zdařilé hrátky s žánry a s extrémním humorem navíc významně podtrhuje to, že film přistupuje ke svým postavám s velkou dávkou empatie a nevykresluje je jako pouhé karikatury. 

4. Jednotka intenzivního života – dokument o praktikách dvojice pracovníků oddělení paliativní péče v jedné pražské nemocnici, jenž očišťuje stigmatizované téma umírání i péče o nemocné v krizové části jejich života, kdy je potřeba jim pomoct prožít jejich poslední dny důstojně a šťastně. Film stejný jako přístup oněch doktorů – nesentimentální a věcný, leč zároveň empatický, vnímavý a komunikující s citem. Výborný výkop pro osvětu a popularizaci. 

5. Chyby – v jedné rovině sociální vztahové drama o tom, zda láska hlavních hrdinů dokáže překonat zásadní krizi, kterou v jejich soužití vyvolá ozvěna minulosti jednoho z nich, v rovině druhé reflexe různých forem předsudků, pokrytectví, nepochopení a lidské malosti ve společnosti.

Nejlepší filmy roku 2021 (podle mě)

Ovládací panel
61 bodov

Reklama

Reklama