Tyckin

Nevýrazné, to je asi ten nejlepší výraz pro tento snímek. Film nakousne opravdu mnoho témat i žánrů a řekl bych i dosti chaoticky přebíhá od jednoho k druhému, ale všechny ty střípky působí nezajímavě a nedotaženě, chybí jim hloubka a tak celý obsah jen prolétne kolem vás - tedy prolétne - vzhledem ke stopáži se spíše procourá. Samotný závěr to celé ještě více kazí, zajisté by se našel realističtější důvod a provedení jak danou situaci navléknout aby to divák zbaštil.

Tragický úvod a zápletka, zoufalý příběh, hromada akce a soubojů (často zbytečných), mraky pitomin a nelogičností, slabý humor, pitomý závěr, krásná příroda, solidní hudba a jedna půvabná Číňanka k tomu - prostě absolutní konzumní, nicméně stále ještě sledovatelný průměr - 58%

No, tohle byl solidní přešlap letošní Filmasie, dost nepovedený film na závěr festivalu. Upřímně nějak nechápu, proč snímek organizátoři vybrali – neznámí herci i režisér. To by mi ale nijak nevadilo, filmy tímto stylem většinou nevybírám, nicméně zde se holt žádná podívaná nekoná. V předvánočním období je mi předhozeno několik příběhů točících se kolem vztahů, které se navzájem proplétají a ovlivňují. Jenže skutek utek, výrazy jako nuda, průměr, šeď či lacinost jsou na místě – veškeré dění je nezajímavé a nechytlavé, hudba rovněž. Ano, občas se najde hezký moment či se povede fórek, zejména ústřední dvojice i díky jazykové bariéře působí příjemně a zábavně, ostatně ta dlouhonohá usměvavá kočka asi okouzlí leckterého chlapa, nejen toho mladíka ve filmu. Samotný závěr byl dost solidní zoufalost – autor by si mohl připravit něco více originálního a poutavějšího než jen jednoduché „o několik dní později“, pár záběrů a pak titulky, eh. Asi jen díky solidnímu množství krásných asiatek (na plátně, nikoli v sále :-)) a příjemnému prostředí malého sálu v Lucerně dávám 3*, v domácím prostředí bych asi byl ale přísnější. 53%

Vůbec nelituji, že jsem i přes nepříznivý zdravotní stav do kina nakonec vyrazil a tuhle libovku si mohl vychutnat na velkém plátně. Úvod byl vzhledem ke stopáži vcelku logicky pomalejší a nabídl spíše zábavnou podívanou, nicméně sranda z toho přestala být poměrně rychle, ač nějaké ty úsměvné momenty se linuly celým filmem – nejen dceruška dokázala dobře pobavit a např. hrábě v hlavě byly opravdu kouzelné :-) Ale časem šlo více a více do tuhého, události nabíraly jasnější rozměr, takže otěže převzaly spíše drsnější a působivější scény – jednou z nejlepších je bez debat vymítací rituál a jakýsi souboj na dálku, ten měl opravdu super náboj. Atmosféra nadále houstne až by se v samotném závěru dala krájet. Ten je, jak už to u hororů bývá, trochu zvláštní a z mého pohledu malinko rozpačitý, to ale na kvalitě celého snímku nic nemění. 86%

Kvalitní práce tohle dílo. Po technické stránce asi není co vytknout, stejně tak se zdařila snaha navodit atmosféru dané doby. Herecké výkony obvykle velmi uspokojivé, Song Kang-ho nezklamal a třebas Lee Byeong-heon (ač měl dost málo prostoru) dokázal nejen výborně pobavit – scénka s pitím neměla chybu :-) Napětí bylo možno občas krájet, ač samozřejmě slabší momenty by se tu našly. Jelikož se snímek neodehrává zrovna v extra optimistické době, tak o krev a brutalitu zde není nouze, tedy slabším povahám bych shlédnutí příliš nedoporučoval – některé dámy v sále při jistých scénách odvracely tvář od plátna :-) Tedy shrnuto, snímek jsem si příjemně užil (díky velkorysé pozvánce od pořadatelů z předních řad) a hodnotím poctivými 80%.

Když jsem si pročetl obsah, bylo zřejmé, že půjde o solidní citovou vydíračku. A byla samozřejmě :-) Nicméně kvalitně provedenou, opepřenou příjemným humorem i výbornými hereckými výkony. Sice to celé působí tak trochu jako pohádka s příměsí kruté reality, ale až na nějaké ty nepovedené pasáže se na to příjemně kouká a s každým, kdo má alespoň kousek srdce v těle, to musí malinko zamávat.

Působivý, ale dost depresivní výlet do pošramocených duší několika jedinců, kteří nemají zrovna ideální život a věci kolem sebe.

Gwei Lun-Mei se objeví prvně na obrazovce, já jen zírám a říkám si: „Wow!“. Tahle holka má tak ukrutně silné kouzlo a charisma, že to až bolí, a v tomhle filmu to platí na 100%. A navíc umí tak strašně moc roztomile škemrat :-) Upřímně tenhle film mne i díky té holčině chytnul od samého počátku a než jsem se trochu probral, byla půlka za mnou. Vtáhlo mne to, pohltil mne ten svět obrazů, rukopisů a exponátů, nenápadná, nevtíravá, ale hodně působivá hudba na tom má značný podíl. Opravdu příjemný snímek, povětšinou velmi pomalý, klidný, tichý, poetický a komorní - veškeré ty příběhy a vztahy ze současnosti i minulosti, atmosféra umění i trocha příjemné romance, moc hezké a jediné čeho lituji, že před 10 lety jsem ještě o kouzlu asijské kinematografie neměl ani ponětí – tohle bych si opravdu přál vidět v rámci Filmasie na velkém plátně, a to nejen pro kouzlo a půvab Gwei Lun-Mei.

Mladý manželský páreček Muko a Tsuma žije běžným poklidným životem - ona je v domácnosti, on pracuje v "pečovateláku" a zároveň je spisovatelem. Jeho žena Tsumo je kapánek neobvyklá, řekl bych přecitlivělá a mimo jiné rozmlouvá se zvířaty i rostlinami. Ale i Muko ve svém srdci chová jisté bolístky z minulosti. Celým filmem se linou různé střípky událostí a příběhů, ať už minulých či současných. A právě pod jejich tíhou se jejich vztah začíná pomalu hroutit. Bohužel film jako celek zkrátka nefunguje, z mého pohledu celkem dost těžko stravitelné a nezajímavé drama, stopáž je též trochu přestřelená. Tedy i přes přítomnost kouzelné Aoi a nějaké ty zábavné momenty jsem spokojen nebyl, ač její úsměv je jako obvykle odzbrojující. P.S. Hned na počátku vyběhne úplně nahá Aoi z koupelny - upřímně nedokáži říct, jestli je dobře či špatně, že z ní není skoro nic vidět, mám ji totiž ukrutně moc rád :-)

Moc příjemný zážitek. Drobné vady na kráse by se sice našly, ale nic radikálního. Ojediněle až moc moderní pop hudba, interiéry někdy působily kapánek uměle a nedůvěryhodně, a občas přišly události tak nenadále a nelogicky, že jsem malinko nechápal – např. při útoku na palác ve 14. dílu je vchod bráněn celými 8 strážnými :-) Celkově vzato, není snaha o realističnost celého díla, naopak z něho neustále vyzařuje plán se zaměřením se na humor, romantiku a drama, nějaké to poučení jako obvykle je zastoupeno též – ve všech těchto ohledech Scarlet Heart působí na jedničku, maximálně na jedna mínus :-) Dámy byly zajisté naprosto uneseny nejen čtvrtým princem, já jakožto chlap pak pochopitelně naprosto okouzlující a překrásnou Lee Ji-eun (IU) v roli Hae Soo. Stručně řečeno jí to slušelo vždycky, ale našlo by se mnoho momentů kdy jsem se ztotožnil s místními princi a jen v úžasu zíral na tu neskutečnou krásu, úsměv, oči, ženský půvab a jemnost tak silného rázu, že se mi až rozbušilo srdce, abnormálně rozkošná a miloučká dívka. Extra scénou je písnička k Eunovým narozkám, to je tak nádherné, až se mi tají dech. Skoro bych zde IU postavil vedle Božské (Ye-jin) a mé nejroztomilejší Aoi, ale nedá se to – každá má své specifické kouzlo a ohromí trošku jinak. Eh, já se vážně měl narodit jako Korejec, krucinál :-) Každopádně ač herecký výkon s Božskou Ye-jin srovnat nesnese, na zpěvačku je zatraceně kvalitní a v herecké oblasti se IU v žádném případě neztratí. V druhé už dost vážné půlce seriálu jsem sice rozvernou a věčně usměvavou Hae Soo postrádal, ale zase to vynahradila dramatická stránka příběhu. Co se princů týče, u mne jednoznačně vyhrává roztomilý Eun :-) Hudba je pro účel seriálu více než kvalitní a postačující, hodně umocňuje a prohlubuje prožitek mnoha momentů. Několik skladeb pak lze doporučit i pro samostatný poslech – např. Gesture Of Resistance, Forgetting You či úchvatná skladba All With You – tu jsem si zamiloval ještě před shlédnutím seriálu a vlastně je i důvodem, proč jsem se na to vrhnul tak brzy, zkrátka nešlo odolat nejen kouzlu IU – a nijak toho nelituji, naopak.