Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Rozprávka
  • Dobrodružný

Recenzie (114)

plagát

Všetko alebo nič (2017) 

V rámci kategorie "romantický film" vcelku obstojné. Zpočátku jsem se bál, že jde jen o trapné kopírování filmu Láska přes internet s Tomem Hanksem a Meg Ryan, ale naštěstí je tu těch rovin více. Pauhofová a Issová si tu skvěle nahrávají a vůbec se i v takto nenáročně stavěném snímku projevují až nečekaně přirozeně, a výborně navozují realitu "mezi náma holkama". Luboš Kostelný zas svou homosexualitu jen trapně neparoduje - jak je v podobných příbězích smutným zvykem. Bohužel je tu pan Michał Żebrowski, kterému nikdo nevysvětlil, k čemu je herci důležitá mimika, a který všem ostatním herecky viditelně nestačí, a u kterého si jeden říká, že kdyby ho hrál Michal Dlouhý, který ho jen dabuje, bylo by to o ligu lepší. Jindy milá Hřebíčková zas předvedla tak vzorovou semetriku, že by se u její nesnesitelnosti dalo vyučovat v manželských poradnách. Jasně, že je to celé poněkud stereotypní - ale to se jaksi u romantických filmů předpokládá. A málem bych zapomněl - nápad svěřit rodiče zrovna tak nesourodé, ale v reálu skvěle fungující dvojici Kronerová - Sobota (který je tu přinejmenším stejně dobrý jako v Okresním přeboru, ne-li lepší), je skoro na nějakou cenu. Takže nakonec docela milý film, s příjemným humorem a naštěstí i dobře zvládnutým happyendem. A sorry - pokud to tu někteří přirovnávají k telenovelám, podezírám je, že nikdy žádnou neviděli. A pokud je někdo tak naivní, že očekával artový film, pak opravdu není chyba v tom filmu.

plagát

Svatba na bitevním poli (2008) 

Samozřejmě se nabízí srovnání se "Slunce seno..." , protože Troška je stejný podprůměrný řemeslník jako Klein, a pokud se jim oběma povedly filmy, které za něco stály, je to už hodně dávno. Jenomže tohle je na úrovni až tak jejich "třetího dílu". A tam, kde se Troška nebál pro alespoň jakous takous vesnickou autenticitu obsadit skutečné neherce, Klein sází na Romana Vojtka, který je prkenný a herecky marný i v jakémkoli TV seriálu, natož pak ve filmu a má tak nanejvýš na kýčovitou reklamu. Ve skutečnosti tu tak pan režisér svým výkonem "soupeří" spíš s pány Soukupem nebo Magnuskem. Takže tu hrají hlavně prsa Jitky Čvančarové (pro heterosexuály) a vizáž jinak taky herecky víceméně nevýrazného Miroslava Šimůnka (pro heterosexuálky). Plus Polívka, Vašut nebo Adamovská, kteří si asi řekli, že složenky se samy nezaplatí, a přidali tak do své filmografie další podprůměrný film, jehož scénář je spíš tak na 2-3 díly Ulice než na film. Nejvíc mě u takových filmů zamrzí účast lidí, jako je pan Somr. Asi to měl být oddechový a nenáročný film s občasným humorem, jenže vznikla patlanina s chaotickým dějem, kde je míň humoru než u pseudobaviče Náhlovského, a kde herecky vyniká kdokoli, kde se aspoň pokusí trochu hrát (třeba Otmar Brancúzský), zatímco Budař či Pecha prostě ochotnicky přehrávají, aby to do "kvality" filmu zapadlo. Čimž vynikne i herectví trojky Černá Hora, Mitsubishi a Bramac. Absence vtipu a normálních dialogů pak způsobuje nudu a prázdnotu. V nedělním odpoledni jako kulisa z obrazovky se to dá jednou přežít, podruhé už by to ale byl masochismus. Tak 25%, protože těch horších kousků jako je Waterloo po česku nebo Divoké pivo, by se pořád hezkých pár našlo... Počítám, že podobně, jako si Tomáš Hanák ve svých začátcích zahrál v trapnosti Trhala fialky dynamitem, tenhle film bude jednou nejvíc úsměvným připomenutím začátků skvělých hereček Terezy Ramba a Lucie Polišenské...

plagát

Jak se zbavit celulitidy (2011) 

Slovo "ujetý" je tu na místě. Ale milfky, kouřící trávu a banánový slupky, mají něco do sebe. Dobře vystavěný crazy scénář, prolínání představ a reality i vtipný dialogy. Konzervativní typy, rozplývající se u všeho laskavého, tenhle suchý humor asi neocení, a pokud někdo považuje za komedii Anděla na horách, tak už tuplem ne. Macho typy asi zase nevydýchají ten sexismus naruby. Pro ostatní fajn oddechovka.

plagát

Asterix a Olympijské hry (2008) 

Kdo má pocit, že z komiksu by měl vzniknout artový film, asi se tady bude nudit. Kdo čeká akční jízdu jako v Marvelovkách (která to zaplaťpánbu není), asi taky, Pro toho, kdo zná poetiku i děj původního komiksu a jde na oddechovou a nenáročnou komedii, je to slušný standard. Nad průměr ho vytahují herecké výkony - Alain Delon si to neskutečně užívá a ze všech asterixovských Césarů je jednoznačně nejlepší, ale Benoît Poelvoorde jako Brutus je skvělý úplně stejně. Nejsem si jistý, kolik lidí ocení úžasné cameo nejen Michaela Schumachera, dotažené o účast Jeana Todta, ale celkově to funguje. Není to tak dobré, jako filmová verze "Kleopatry", ale zase třeba vedle propastného rozdílu mezi českým komiksem Mach a Šebestová a jeho filmovou verzí, jde úplně o jinou ligu. V podstatě je tu jediný problematický moment - a to je obsazení Astérixe. To se dá přežít.

plagát

Skrytá vada (2014) 

Phil M. aka Mazaný Filip jako vyhulenej hippík! Už jen to samo o sobě by asi stačilo. Úžasně neprvoplánový chaos, ve kterém je nesnadné se orientovat, skvělí herci, kteří se nesnaží si vše urvat pro sebe (obzvlášť mile mě překvapila jinde dost exhibující Reese Witherspoon) a vynikající šedesátková atmosféra (včetně absence obvyklého mravokárného podtónu v souvislosti s drogami). Nedopadlo to tak skvěle jako Big Lebowski nebo Pulp Fiction, ale pořád je to mezi většinou detektivek s komediálními prvky dost nadprůměr...

plagát

Strašidla z Vikýře (1987) 

Spíš nepovedený film, který zachraňují Rudolf Hrušínský, Josef Somr a Michal Dočolomanský, kteří plochým postavám dodávají životnost.. Mizerný scenář, špatně vybrané i režijně vedené děti (stačí si vzpomenout třeba na Ať žijí duchové, a je jasné, že to jde jinak). Plus "humor" jak se děda skulil do sena nebo jak se mu "zasekla" hlava do přilby - juj to jsme se ale všichni nasmáli... A nebo ten lump, co neumí použít ruční brzdu a radši se napraví... Ve své době možná průměrná dětská fantazie pro nenáročné ("Chobotnice" nebo "Lucie, postrach" jsou ze stejného rodu, ale fakt trochu jiná liga) , ale po letech už to chce opravdu hodně sebezapření a "přivřené" víc než jen jedno oko, aby se to dalo vůbec dokoukat... Nuda, trapnost, a sem tam světlejší okamžik.

plagát

Kúzelnik Žito (2018) (TV film) 

Další promarněná šance na alespoň průměrnou a zapamatovatelnou pohádku. Nuda a šeď. Zdeněk Zelenka se zřejmě snaží do historie zapsat jako "ten kdo i pohádky točil horší než Troška". Pavlovi Křížovi ti záporáci fakt nejdou. A to ochotnické přehrávání zrovna u Táni Wilhelmové fakt zamrzelo.... Ale jedna věc se Zelenkovi opravdu povedla - je zřejmě historicky první, komu se podařilo mít ve filmu natolik nepodařené písničky, které tomu filmu nejen nepomáhají, ale naopak mu ještě škodí...

plagát

Van Helsing (2004) 

Tak krásně spatlané, a ignorující vše z minulosti, až je to roztomilé. Popkulturní guláš, podávaný jako příloha. Natočit s megarozpočtem skoro béčkový film, to je výkon k mlasknutí. Už základní premisa, kdy z horrorové klasiky tvůrci bez skrupulí vytvořili akční střílečku s pneumatickou kuší. Hugh je tak sexy, že by se do něj pomalu zamiloval i heterosexuál. Chvílemi jsem si připadal jak někde mezi dvojkou a trojkou Men In Black a Wild Wild West. Ale nakonec ten nasazený řetěz padá trochu moc často, trapnost se občas vymkne z opratí, a i ten motor z Dacie se unaví...

plagát

Jurský svet (2015) 

Všechno, co lze čekat. Včetně vyšroubovaného a překonstruovaného scénáře, jen a pouze krásných žen, a dětí, které zvládnou i to, co vyzbrojená armáda ne. . Zoufalá snaha vyždímat téma do mrtě a nalákat další generaci dospívajících na dinosauří merch, nakonec ale nedopadla tak špatně. Sebevykrádání překvapivě působí spíš úsměvně, komediální prvky typu milionáře, který si chce pilotovat vrtulník a moc mu to nejde, se povedly. Finalní scéna dinosauřího souboje je skvěle natočená a hlavně využívá konečně současné možnosti filmu, takže můžeme zapomenout na působivého Zemana. Hlavní hrdinové jsou správňáci a všechny zlouny samozřejmě ty jurský potvory po právu sežerou. Turisté odjíždějí a zviřátka opanují svůj ostrov, kde se bez lidí snadno obejdou. Pointa zopakována a jinak to nebude. Odlehčená a zcela oddechová záležitost na sobotní večer u bedny, která zabaví a nenudí.

plagát

Pirko (2016) 

Už podle tématu bylo jasné, že to asi nebude úplná pohodička, ale míra brutality mě až zaskočila. Takhle naturalistické znásilňování asi bylo v českém filmu naposledy v Boleru. Pravý opak porna. I díky vhodně vybraným exteriérům, uvěřitelným nehercům a nepředstíranému pohledu na fakt, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůře, jde o film velmi silný a emocionálně náročný - a to přesto, že scenáristicky i dramaturgicky moc zvládnutý není. Příběh nechává diváka, aby si leccos domýšlel a neschopnost vystavět příběh nahrazuje surovostí, špínou reality, ale i například zoufale spatlaným soundtrackem, poskládaným z vesměs vysmívaných interpretů, kteří mají haterů minimálně stejně jako příznivců. Právě detail, kdy vedle Rytmuse, který se tak rád bere vážně, zazní i parodický kapitán Demo je přesně tím důvodem, proč nakonec film není strhující jízdou, ale jako na lochnesce se proměňující sérií skvělých i naopak úplně marných scén, včetně naprosto nepovedeného a nelogického konce. Trochu promarněná filmová příležitost, ale na druhou stranu dobrá ukázka toho, proč jsou dětské domovy naprosto překonaná a nefunkční instituce i toho, že navzdory něčím představám si někteří lidé vždycky budou chtít žít po svém a žádná sociální síť jim v tom nezabrání.