Khotzilla

Film cenný už jen pouhým setkáním dvou hereckých osobností - Annie Girardot a Philippa Noireta. Nezávazný, francouzsky lehký mix komedie a nekomplikované, ale ne trapně banální detektivky ukazuje nejen paletu hereckých poloh a krásnou ukázku minimalistického herectví bez velkých gest, které si vystačí s pouhou mimikou, ale zároveň vtipnou kombinaci sarkasmu a až dojemného "člověčenství" - představujícího hlavní hrdiny s jejich chybami, zcela vzdálené dokonalosti, tak časté v akčních filmech.

Pokus o moderní, "rodinné" pojetí slavného románu J.Swifta. A další ukázka pádu do průměrnosti kdysi nadějného komika Jacka Blacka. Několik vtipných scenáristických nápadů dává naději, ale pak vše sklouzne do prvoplánové morality. Tvůrci akcentují navíc jen pohádkový motiv a zcela ignorují další roviny původní předlohy. A pravděpodobně jde i o jeden z úplně ukázkových příkladů zbytečnosti použití 3D.

Zaujalo mě to tvrzení, že jde o "drama / komedie" - o komedii mám tedy trochu jiné představy. Jinak ovšem další snímek Bohdana Slámy, který tvrdě rozdělí příznivce a odpůrce jeho poetiky. Prolínání syrové reality a toho, jak se s ní srážejí typické slámovské figurky lůzrů, kteří se do své neradostné situace dostaly svou vlastní vinou, s napřirozenem. Přitažlivé nejednoznačností a až provokujícím impulsem o všem přemýšlet. Na jedné straně třeba brilantně ztvárněný příběh nevěry, bez černobílého nazírání a moralizování, na druhé obskurně nepraktická postava senzibila, výtečně podaného Karlem Rodenem. A nečekaně experimentální a zajímavá hudba od jinak přímočaře rockové Vypsané fixy.

Pozoruhodný i když nedotažený pokus, prozrazující chuť zúročit znalost tématu a prostředí vznikající punkové komunity v první čtvrtině osmdesátých let v Československu. Bohužel u režiséra převážila snaha o akčnost a "zábavnost" nad realismem, což se projevuje třeba použitím sice povedené, ale zcela současné, s dobou nekonvenující hudby. Film se tak tváří jako téměř dokument o rozjezdu punku u nás, ale ve skutečnosti je jen neukotvenou a banální love-story zasazenou do atraktivních kulis. Přesto nelze upřít některé zajímavé dobové postřehy. A co se vyloženě povedlo, je výstižné ztvárnění šedi socialistické reality, bez berliček komunistických hesel a retro propriet ala seriál Vyprávěj. Myslím, že o talentovaném Lukáši Reichlovi, který hraje Dejvida, bude ještě slyšet.