Autenticita

Film mě mile překvapil, nečekala jsem, že se mi bude tak líbit. Určitě se na tom podílely charaktery, hlavní i vedlejší postavy mi byly (většinou) sympatické, včetně dětské role, chlapeček byl fajn. Z toho filmu na přecházela taková pěkná lidskost. Ráda se na to podívám někdy znovu.

Nejlepší na celém filmu je ta zrzavá, elegantní kočka.

Rafinovaně vystavěný film o rafinované pomstě. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, o co tam jde, jednání hlavní hrdinky bez vysvětleného motivu mi zprvu přišlo psychopatické. Škoda, že jí pocit satisfakce nevydržel moc dlouho. Kdo čím zachází, tím taky schází...

Nemám tomu filmu co vytknout, připadá mi v pořádku. Jediný jeho nedostatek je, že mě prostě nebavil.

Jeden z těch filmů, o kterých se dají psát romány. Nenápadný příběh ukrývá spoustu věcí. Hlavní dějová linka, pokus korejské rodiny uživit se v Americe farmařením, je postavená na zobrazení běžného rodinného života. A tam jsou nahozeny věci jako schopnost některých dětí vystihnout intuitivně podstatu rodinných konfliktů, dětská úderná upřímnost, kterou si dospělí v rámci vztahů už nemohou dovolit, otázka mužské ješitnosti, kdy potřeba chlapa ukázat se před dětmi jako úspěšný člověk je nadřazená vztahu s manželkou a rodinou vůbec, ochota kvůli této ješitnosti ekonomicky se zruinovat, a potřeba zachraňovat nezachranitelné, která nemusí, ale může vést k tragickému finále. U tohoto filmu se mi líbila i hudba a kamera, takže má ode mě zaslouženě 5 hvězd.

Hezký příběh o člověku, který i přes své onemocnění dokázal dát svému životu smysl. Zezačátku mi dělalo trochu problém zvyknout si na ten hrubý způsob zacházení, v tomto ohledu se mi na to nekoukalo dobře. Poslední třetina to vytáhla. Váhám mezi pěti a čtyřmi hvězdami, pro některé momenty, které zdržují a zbytečně prodlužují délku (dlouhotrvající pohledy postav do blba) nakonec plný počet nedávám.

Zvláštní den, zvláštní film, který si vystačí s málem: jeden římský činžák, v něm 2 byty, střecha, dvorek a ústřední dvojice. Film mě chytil od prvních dokumentárních záběrů. Pak už to stojí na hlavních hrdinech, žena v domácnosti udělá během 1 dne poměrně zásadní vnitřní posun, takže jako psychologická sonda je to dobré. Po určité době mi začal vadit permanentní rozhlasový komentář na pozadí, i když ten k tomu filmu patří.

Je to smutné, ale jsou tu emoce, které se věrohodně vyvíjejí. A proto je to dobré.

Po všech stránkách výborný film. Klučík v roli Keika mě uchvátil.

Archetyp milující matky a otce je tu podán v trochu jiném světle.