Amante

Jednoslovně: strhující. Kmotra I jsem nazval dokonale vybroušeným diamantem, tento klenot je navíc ještě vyleštěn. Opět mistrovské dílo ve všech ohledech, řekl bych, že ještě doladěnější než část první. Hlavní síla příběhu v pohledu na vývoj charakteru a mezildských vztahů fenomenálně dotažena a z dějového hlediska tentokrát podbarvena (v obou dějových liniích) pro mně zajímavějším a propracovanějším příběhem. Ještě větší nálož emocí... Velmi oceňuji i zabřednutí do her politiky. Je evidentní, že dvojka měla větší rozpočet a Coppola si s ním skvěle poradil, místo, aby s penězi vymyslel nějaké nabubřelosti zůstal u stylu výpravy jednotky a jen ji poněkud zvelkolepil. Také zatímco u prvního Kmotra se mi občas podařilo i vydechnout, tady mám zatajený dech po celou dobu. Film bez hluchého místeřka. Michaelův vývoj prospěl i Al Pacinovi, který do role nahořkého již zcela přesvědčeného mafiána sedl ještě lépe než do chlapce v jednotce. Jedinou věcí, která mě na rozdíl od ostatních i film. akademie minula je nadšení kolem výkonu DeNira, skvělý ano, fenomenální pro mne ne. Kamera, střih, atmosféra, kompozice scén - zbytečné se rozplývat. Opět ale především chvála Coppolovi jakožto režiséru jehož práce je zde neuvěřitelně vydařená.

Dost možná nejleší inspirace toho "Jak se dělá mistrovský film?" Přitom ono vlastně na první pohled tento počin tak mistrovsky nevypadá... příběh zhlediska děje jako takového, propletenosti intrik apod. až tak fenomenální není, co fenomenální je, je příběh vývoje charakteru a lidské mysli, vykreslení síly moci a zpracování stylu rodového zřízení, které se takle dobře nevyobrazí už asi nikdy a neskutečná porce emocí. Výprava také na první pohled nevypadá, že by plně využila potenciálu, jež ji prominentní mafiánské prostředí poskytuje, ale působí tím zvláštním nepochopitelně hluboce oslovujícím dojmem. To co z filmu dělá pro mne fenomén je poutavost, film mě pohltil a 3 hodiny byly fuč, také z technického hlediska opravdu vybroušený diamant - kamera, střih... dovedeno do dokonalosti. Hodně jsou tu uctíváni herci, tomu se nedá odporovat, opravdu všechna čest, i když za nejlepší výkony v dějinách kinematografie bych si to označit netroufl. Ono všichni herci významnějších postav do rolí sedli jako by byly napsány pro ně. Z režijního hlediska něco co opravdu nemá obdoby.

Postapokalyptický film postavený na jedné postavě může dopadnout jen dvěma způsoby – ohromit nebo propadnout. U mě tenhle počin propadl na celé čáře. Místo očekávaného mysteriózního a psychologického kousku mi byl naservírován film, jehož vrcholem jsou (tvůrci zřejmě za vtipné považovány) dialogy se psem a bitky se zombíky. Dobrých 70% filmu je čistá ničím neokořeněná nuda. Ono film totiž nepřinesl vůbec nic nového, krom již dávno zprofanovaného prvotního nápadu se v něm (snad až na grafiku s níž jsou zpracováni infikovaní lidé) neobjevuje nic zajímavého, navíc je naprosto předvídatelný. Definitivní podkopnutí židle pod filmem se smyčkou kolem krku přinesl hrdinský závěr se sebeobětováním. Dokonce ani Will Smith mi nesedl. Snad jen kamera mě místy uchvátila…