infernet

Že byl Adolf magor, to se všeobecně ví. Nicméně je moc dobře, že film o jeho posledních dnech i jeho "tisícileté" říše, trvající naštěstí jenom dvanáct roků, natočili právě Němci. Amíci by to určitě natočili "po svém". Výborné ztvárnění všudypřítomného zmaru,beznaděje a absurdity lidského chování. Skvělý představitel hlavní role. "Das war ein Befehl!!!"

Hlášku "mojí siluetu ještě nikdo neviděl" si budu pamatovat až do smrti...

"Musíte si uvědomit, že je noc a oni v noci některý lidi spěj!" Největší akce v dějinách stěhování očima a hlasem jednoho pražského psychologa, jemuž se v malém bytě dusí rodina. "Máte sklep?" aneb Jechová je snad ještě otravnější než Emma z Nemocnice na kraji města. Naprotitomu mistr Bílek je opravdu mistr a u scény s piánem je mi vždycky až smutno. Tohle není jen komedie, to je hlavně velice chytrý film. P.S.: "Ahoj, byte!" -a já si už několik let lámu hlavu, odkud tu hlášku mám a proč jí bezděčně používám pokaždé, když příjdu domů; a stačí se jednou opět podívat na tento film a už vím... :-)

Dvě hvězdičky za neočekávaný konec, který mě docela přikoval ke křeslu, ale jinak bych musel dát jen jednu, protože to bylo v zásadě o ničem. Hlavní hrdinka celý film běhá ve tmavých chodbách a to je prostě podle mého trošku málo...

To je zase jedna "krásná estrádní taškařice"!

Tuhle pohádku a S čerty nejsou žerty mám mnohem radši, než ty "několikrátdorokaseopakující" :-) profláknuté pohádky s princeznou v názvu. Vyjmenovávat je všechny ani nemá cenu...

Výborný dokumentární cyklus o výjimečných lidech o kterých je dobře, že se divákovi zvedne povědomí. Jen si neodpustím konstatování, že DEGEN v České Sodě byl taky dost dobrý (prosím nebrat vážně :-) )

"Žít jako člověk, chtít lepším být, pracovat pilně, přestat už pít. Líbat svou ženu, rodiče ctít, dětem svým příkladem jít. Můj bratře v bílém, pomoz mi žít. Pomoz mi hledat, pomoz mi chtít! Pomoz mi dávat, pomoz mi brát, pomoz mi zas rovně stát!" Tuhle písničku si pamatuju už od prvního shlédnutí a to jsem to poprvé viděl někdy v osmi, devíti letech. Sakra, že bych měl taky nakročeno...

Uko Ješita je můj nejoblíbenější Japonec. Aligátor! A k tomu spousta nesmrtelných hlášek, ze kterých se dá v hospodě žít i celý večer :-) "Třeba se Vás...plachej." Rád bych ještě vyzvednul pana Nárožného, protože ač se zde objeví jen v miniroli, jeho škubající se nervák je prostě nezapomenutelný. "Ale ten závod jsem vyhrál já, JÁ prosím!!!" "Nazdarrr"

Výborná výprava, nádherné exteriéry, koukatelní herci, snesitelný děj, no a ten hudební motiv... ten je prostě úžasný, o tom žádná. Navíc Magua je jeden z největších hnusáků filmového plátna. P.s.: Závěrečnou scénu můžu vidět stále dokola a pořád mě nepřestává bavit.