Jastřabík

Až na dřeň .. a ještě dál, i když už je to na hranici absurdity. A kvůli tomu mám japonskou imaginaci rád.

Dokonalý přídavek k Fontáně ... dokonce se zdá, že Stranger Than Fiction je přímo manuálem na čtení Fontány - nikoliv návod pro odhalení jejího "pravého smyslu", ale jejího přeložení do smyslu praktického života....

Zvláštní film. Z části záměrně díky velkému množství významných herců v malých rolích a z části nezáměrně díky přílišnému utíkání mezi "subploty" bez častějšího globálního obrazu, který se z těchto malých příběhů ne a ne složit - a přeci je jisté, že dnes vůbec "globální vědomí" je nám naprosto vlastní a pokud chybí, tak nám film autentický nepřijde. Nemohl jsem se bohužel do filmu dostat a očekával jsem napínavější film, třeba trochu jsou Threads. Plus za problém konspiračních teorií.

Clint "badass" Eastwood: "Get three coffins ready. .... .... My mistake: four coffins", hudba, over the top akční scény a směšně vyhrocené charaktery. Prostě perfektní zábava.

Začátek docela funguje a přistoupil jsem na fungování marvelovského universa (docela slušný spojení hi-tech, magie a nordické mytologie). Ale jak to jde od "ledových obrů" a "Asgarďanů" do Nového Mexika, tak to zeslábne a přestalo mě to bavit ... Pouhý prolog pro Avengers.

Domnívám se, že celý námět nabízí velký prostor k až klasické tragice, která nebyla využita. Stačilo by několik kroků: aby César vyjadřoval neustále hrozbu, byl mnohem více děsivý (jako v ten moment, kdy hraje šachy a pak zkoumá kameru, která jej snímá - zcela zásadní moment, kdy se objekt výzkumu sám emancipuje, stává se subjektem) a aby tak nebyl přestaven jako hlavní hrdina s nímž máme soucítit, mělo jít více o touhu člověka snažícího se vyléčit jiné lidi, ale bez zájmu a schopnosti utvořit vztah s "prostou opicí", dát více prostoru uvědomění člověka, co učinil. Paradoxně se domnívám, že to klidně mohlo být mnohem více komorní - když nebylo v možnostech filmu nějak přesvědčivě celou revoluci a úpadek lidí představil, tak bylo lepší to nechat i bez závěrečné bitvy - protože k ničemu nevede - jak dlouho ti opičáci v lese asi vydrží po prvním momentu překvapení? A lidé samotní zahynou vlivem viru (?) ... Takže příběh Césara není vůbec důležitý a tenhle pocit/uvědomění mi to jinak pokazilo výborný filmový zážitek - především ty momenty, kdy César promluví.

Jiří Strach se vyrovnává s reklamou ... akorát bez jejího pochopení a z již předem dané pozice. Myšlenkový podklad filmu zde není proto, aby se odpovídalo na otázky, ale aby se říkali odpovědi. Důsledkem pak prostě musí být nefungující spojení patetických proslovů a hluboké mystiky vedle zcela nesmyslných postav a jejich neskutečných motivací.

Ach jo. Proč někoho nenapadlo natočit volnou adaptaci? Proč se rutině přetáčely kapitoly na plátno? Proč se něco nepřidalo, nebo neubralo - to vše pro potřeby filmového vyprávění? Nedovedu si totiž přestavit, jak se v tom zmatku někdo, kdo nezná knihu, dovede orientovat - zbývají mu pak jen prskající hůlky, souboje o něco a sdělení, že jako jde o něco strašně důležitého ... dyť i mnozí herci občas postávají, koukají a nevědí, jak mají reagovat ... Proč třeba nebyl flashback souboje Brumbála s Grindewaldem? Zřejmě největší souboj dějin čarodějnického světa a je nám zamlčen, protože prostě "nebyl popsán v knížce"? A tohle jsou zrovna události, které přímo volají po zfilmování a přesně tohle by dal Peter Jackson rovnou bez servítek jako úvodní scénu a díky takovým odlišnostem se formuje identita filmu ... Příklad necitlivosti jsou třeba i policejní uniformy "pořádkových sil" ministerstva ... Parádní destrukce atmosféry a vůbec konceptu čarodějnického světa, kde se přeci lidé neumí oblékat jako mudlové. Asi triviální snaha ukázat na souvislosti s "fašizací" - "Symbolism!" .... Film měl u mě šanci snad jen pokud hrál track "Statues" od Desplata (tzn. 2x). Ono celá série mi podstatou připomíná reklamu - stejně plochá, stejně odkazující a stimulující pouze, když a) člověk podlehne laciným útokům na emoce a je "cílovkou", b) vzpomene si na zážitek z reklamovaného produktu. Tato "reklamnost" také vysvětluje, proč nemůže být zobrazeno něco více než je v knize samotné a může si dovolovat pouhé záblesky něčeho, co v kontextu filmového děje nejsou dovysvětleny, ale mají důležitou roli v knize. Doufám, že se jednou dočkáme nového zfilmování, které pochopí (a to nezvládne jen tak někdo a není to vůbec snadné), co je nutné pro film zachovat, že je klidně možné silně narušit původní běh textu v knize a jít jinudy, proto aby byl zachován duch jinými prostředky (jde to! - lotr). Ralph Fiennes a Alan Rickman jsou samozřejmě skvělí.

Tady vůbec nejde o indiány ... je to film natočený křesťany pro křesťanského západního člověka. Ideový - sebemrskačský - podtext nepříjemně výrazný. Všichni členové Církve jsou kladné postavy a ona dokonalá poslušnost původních obyvatel je směšná a nevěrohodná. Jediný platný argument pronese hlavní záporná postava (...), když se ptá, jaký je rozdíl mezi jeho plantáží a plantáží jezuitů, mezi bičem a peklem, mezi fyzickým trýzněním a psychickým. De Nirova postava prochází vývojem stejným jako původní obyvatelé - hřešící ('pohané' v případě indiánů, 'vrah' v případě De Nira) a pak uvědomělí křesťané až do konce. Film je to pěkný, herecké obsazení dokonalé a hudba skvělá, ale kvůli tomuhle hloupému významu, který zneužívá problém otroctví pro oslavu ideálu křesťanství, když víme, že právě křesťanský světonázor usnadnil likvidaci a zotročení původních obyvatel ... ne díky. Vrcholem je ten citát z Matouše na konci.

Kdyby se to drželo jen popisu procesu s O'Gradym a problému "zatloukání" v mocenských strukturách římskokatolické církve, tak by to bylo rozhodně lepší, než když to šlo do takových podrobností ... Je poznat, že to mělo vzbudit široký odpor a "politickou páku" vůči vyrovnávání se s problémem kněží ala Grady v římskokatolické církvi, takže to v popisování událostí a ždímání emocí šlo dál, než mi je příjemné...