venedikt

Tu třetí hvězdu má jen jako bod za zobrazení pekla, to bylo trochu děsivé, ten konec. Co se filmu týče, asi to zase nutí diváka přemýšlet, co je za tím skryto. Co je za nesmrtelností chrousta. Thriller to nebyl z pohledu hrdiny, který si zachraňuje kůži, protože ten nemá žádné pocity. Tudíž možná nic jako napětí necítí. Necítím ho ani jako divák, spíš pocit šoku a zhnusení i když některé prostřihy se snaží neukázat vše i tak je to hnus, při kterém trochu bolí žaludek. Mě neviděsí, spíš zhnusí. Takže horor to taky není. J vlastně je to o jednom chudákovi, který necítí svůj svět a řáděj se neměl narodit. O chudákovi co se pokouší zkoumat největší zlo světa právě ve svém nitru. Zajímavé na filmu zůstává, že pokud by ho ta žena na začátku nevyprovokovala, mohl to možná být neškodný podivín, který si hlídal své nepocity. To ona v něm vlastně všechno spustila. Heverem to začalo a skončilo to domem z mrtvol. No trochu spíš přemýšlím, co chtěl autor tímto hnus snímkem říct. Jeho vztah k ženám je opravdu divný, buď mu některá něco vyvedla. Jinak si nemůžu představit proč je degraduje vždy na napůl pekelná nebo hloupá stvoření. Pane režisére, už asi ale nejsme ve středověku, a vaše rádoby drsnost je přinejmenším trochu vyšinutá. A opravdu vás nedělá lepším člověkem nebo mozkem světa. Zajímalo by mě proč zrovna poslední oběť černoch, je snad podle vás generován jako něco pořádného? Chtělo by to prášeček už. Jedna věc se Larsovi nedá upřít, ví jak filmem zaujmout, šokovat, zkrátka mezi tou snětí filmů na sebe vzít pozornost. J o to přece jde, šokovat, nutit přemýšlet... Ale v tomhle snímku, výplodů fantazií zla, je to strašně prvoplánové, kýčovité, a vykonstruované. Prostě namýcháme nějaký salát, on si ti divákův mozek nějak přebere. Jedno mu ale dávám v tomto filmu za pravdu, někdy když je člověk v ohrožení, pomoci se nedovolá, protože nikdo není ochotný naslouchat. Větší peklo, než jsme si mysleli. Vrah se celou dobu snaží dělat všechno to zlo a ve skrytu vlastně doufá, že konečně dostane přes prsty a někdo ho zastaví. Nikdo nenaslouchá, to že mu to prochází, ho nutí se tomu vysmívat a pokračovat v tom dál. Lidé spí, nevšimnou si, že mají souseda vraha, policie řeší řáději banální případy, lidé se všeho bojí a vlastně se hned rozklepou, když na ně někdo míří zbraň. Každý se stará raději sám o sebe, dokud sám není v průseru. Vše je jakoby zastřené mlhou ochrany zbabělých lidí. Ke kterým ta oběť nemá přístup a nemůže se dovolat pomoci. Proč by se taky namočili do něčeho tak nebezpečného, když to není jejich ktev. Nikdo se nikoho moc nedovolá, každý si musí pomoci sám a to je smutná pravda, kterou nikdo nechce slyšet. Prolomit vlny-jedinečné Melancholia-ohromující Ale tohle asi není můj žánr, nevím proč zrovna baví někoho tak talentovaného, jako je Lars zabývat se myšlenkou vraha. Něco mi uniká? Je to hrozně podivný člověk. A vybral si toto téma jako atraktivní. Za mě má navíc. Ne každý divák tento hnus přežvíkne.

Zajímavé a poutavé, ke konci již trochu slátané. Ale zážitek to byl. Obraz, zvuk, nadčasové...

To vypadá zajímavě

I po letech má co ukázat, dějově naplněné, trochu kýčovité klišé, ale příběh je opět zajímavý, miluji víno, takže za mě to šlo. No jednička je vždy jednička, ale nezklanalo. Hodně se mi líbilo, jak dcera vzpomíná na dědečka a jeho rady. Také scény z vinic. Viděl jsem francouzský film v podobném ladění, byl myslím o stupínek lepší, ale země Česko-Moravská a Češi mají svůj druh humoru. Jan P. Muchow, dobrá hudba.

Dvě hvězdičky, jedna navíc za ujetý humor a nápad. Herecky výrazné hvězdy jako Chýlková a Langmajer. Je to trochu situačně programovaná komedie, hodně jsem se nasmál. Jinak ale ke konci trochu přitažené za vlasy. Boj dvou sokyň, kudlanek o svou potravu je možno chápat, ženské jsou opravdu komplikované stvoření... A že se z milých dám mohou stát pěkné mrchy, které vedou vlastní boj... Chápu, dá se pochopit i ty pubertální děti, které nechápou co mámu vedlo k takovému řešení. Také jsem se nasmál jak se máma ,, jakoby,, vrátila opilá z baru. Dějem jakobys proletěl, vše se točí kolem toho trojúhelníku. Proto tam vedlejší postavy nebyly nijak výrazné. Ale ten konec, to je trochu fraškální fiasko. V tom případě se měl ten Jiří probudit, že se mu zdál zlý sen. Jo on to vlastně na ně hrál...Fajn film na zabití nudy nedělního večera.

Vždy když hraje v nějakém filmu Isabelle Huppert tak zpozorním, ona má neskutečný talent vdechnout filmu opravdovou tvář. Zajímavý film, trochu bych čekal nějakou naději, když stranu domu odhluční, nezdá se to tak nepříjemné místo. Kolik tisíců lidí takto žije, u kolejí, to se zdá víc v poho, i u hlavních silnic. Jde o to že oni se nastěhují smíření, i tak se dá zdravě a z nadějí žít i když u nezdravého prostředí. Jenže rodina byla zvyklá naopak na komfort ticha..a celkem příjemného klidu v opuštěném prostředí. Jak si jednou zvyknete, jde se těžko smířit se ztrátou zázemí...

Abych to zhodnotil, za mě trochu žablaf. Jak vždycky člověk čeká, zda z toho vyváznou živí. Nejlépe všichni. Filmu nechybí napětí, hlavně když se kluk schovává v sousedním domě před těmi dvěma. Jestli přežijí, neprozradím. Za mě hnusné nelidské ztvárnění hry dvou mladých psychopatů. Film se trochu vysmívá násilí, očekávání diváka. A poukazuje na to, že některé otázky nemusí vést nutně k odpovědi... Že to, že je někdo nadprůměrně inteligentní z něj ještě nedělá dobrého člověka... Že někdy víra a modlení nepomůže, že realita je krutá jak nejvíc umí být. Celou dobu se nebráním pocitu, že člověk je v nebezpečí vlastně zbabělec. Ti dva psychopati, nemocní bez sebemenšího pocitu lítosti s oběťmi zachází jako by se nic nedělo, bez vysvětlení proč a motivu. Vyvrací to domněnku, že takový lidé nejsou s krásnou tváří, nebo že neumí být slušní, a že jsou hloupí. Je tam moment, bod zlomu, kdy si rodina uvědomí, že je hodně zle. A to tak, že pochopí, že těm dvěma chybí jakékoliv vnímání pocitů. V tu chvíli měli vsadit život a s větší odvahou riskovat, mohlo i nemuselo se jim to vyplatit. Ale příležitostí tam bylo hodně, kdy ti můži byli beze zbraně a spoléhali na jejich vlastní strach. Že strach o život a šok je ochromí na několik dlouhých hodin, kdy mají čas se ke svým obětem beztrestně vracet, měli tito dva vypočítáno... Pořád si říkám, být v jejich situaci, snažil bych se jednat chladně a zapomenout na oběti, vyváznout nebo utéct, a pak své blízké mrtvé pomstít, až bych byl z toho venku. Nebyl čas na pláč ani šok, litovat se, být ochromený, plakat se dá i potom. I když těžko říci, jak by se kdo v ohrožení života choval.

Tento komorní snímek o 3 postavách zavřených v kobce na pokraji apokalypsy... Určitě na nízký rozpočet vydělalo balík. Teď k věci, film zaujal, i když jsem se původně dívat nechtěl. Zajímavé strhující a to napětí se tam krásně stupňuje. A to jsem to viděl v Tv. Jen mi tam moc chyběl závěr, kdy vjede mezi ty přeživší lidi..John Goodman skvěle zahráno, všichni 3 vlasně předvedli, že umí.

Pokud by byl pohled na Olgu nestranný, ano film se snažil takový být. Mě přijde, že celé to bylo o tom aby tu dívku někdo vyslyšel. Další oběť té doby a možná i trochy toho zla v lidech. Ano, sama se v podstatě izolovala, kvůli její sexualitě jí nechtělo porozumět ani okolí, ani rodina a protože nikdo nic nechtěl vysvětlovat, nerozuměla ani ona sama sobě. To jak chodila po doktorech a chtěla do Bohnic nebyl její výmysl, to že taková léčebna byla pro ni jako prázdniny už o něčem svědčilo. Velký pokrok vlastně udělala tím, že chtěla chodit na terapii, ale srazilo ji to, že ji nevyslyšeli s léčbou. Olga trpěla přinejmenším hlubokou depresí a pocity méněcennosti. Teď samozřejmě nechci omlouvat její činy. To jak si vymyslela báchorku o tom, že ona bude pomsta za zlo světa... Ona nebyla pomsta za zlo světa, ale za křivdy a neporozumění. Vlastně ji nikdo nepochopil. A možná trpěla i formou schizofrenie. Na kolik byla otloukánek a člověk trpící, je těžko říct, každopádně i ona sama si vlivem depresí a postoji k životu trochu v tom pekle přikládala. Jak zabila ty lidi, už ji nikdo chápat nechtěl. Lhostejnost lidí vlastně vyústila v katastrofu. Pomoci jí měli doktoři, rodina především a ti jenž se k ní dostávali. Ten její kamarád u piva jí moc nepomohl, protože s ním pila od večera dlouho, což jí zas tolik možná nepomohlo. Zoufalá, zrazená, unavená životem a tak trochu chudinka otloukánek, snovala pomstu životu. Nebráním se ani toho dojmu, že jsi říkala, konečně budu něco znamenat, budou si mě všímat, a popřemýšlí, o tom, co dělají. To se jí nechci zastávat, čin je to pořád hrůzný. A bezcitný. Zpátky k filmu, černobílé provedení, dost dobré připodobnění té doby. Snímek byl na tuto dobu velmi dobrý. Závěr je šílený, ten řev a strach se jen tak nezapomene.

Za mě je to porce ne děsu a strachu, ale hnusu. Pokud je někdo sadista tak ho to asi může pobavit. 3ka je kupodivu zapletená ke konci a trochu překvapivá. Scénu se šváby bych hodil do koše, stejně jako hloupé klišé béčkových hororů... Trochu mi vadilo, že hlavní postava neppzabíjela všechny členy toho podivného loveckého klubu. To by byl i happy end.