Uhura

Velice příjemný a vtipný příběh, který mi byl sympatický už jen pro vynikající herecké obsazení, pro romantický film netradiční (s výjimkou Hugha Granta, který taky byl nejméně zajímavou složkou a ostatním charakterním hercům ani zdaleka nestačil). Zklamání přišlo až na závěr, který byl tak pozitivní a americký, že se mu skoro podařilo mi celý film znechutit.

Příjemné překvapení, které se mi u sci-fi nestalo ani nepamatuji. Tento žánr se většinou uchytí u tvůrců béčkových, blockbusterových, či nezajímavých filmů. Jen málokdy se stává, že si ho zvolí někdo, kdo ho považuje za pole pro inteligentní příběh. A tak se stalo u tohoto působivého snímku nám zcela neznámého režiséra. Jistě že si můžete říct: Bylo to v některých maličkostech trochu toporné, někdy až neuvěřitelné, chvílemi jsem měl problém se sžít s hrdinou (tedy s oběma hrdiny), a celý děj je poněkud předvídatelný.. A všechno to bude pravda. Ale já říkám: Celkově je to chytrý, zručně natočený komorní snímek, který zase jednou posunul sci-fi někam dál než k záběrům vesmírných lodí a kosmonautům v nesnázích.

Kýčovité a za každou cenu vtipné a roztomilé, ale aspoň obsazení Trojana s Dvořákem to částečně zachraňuje (většina ostatních jsou k pláči špatní herci-neherci).

Přestože se to tváří veskrze jako nezávislejší snímek, pořád je tu jakási pachuť hollywoodského sladkého příběhu, který koření jen indické prostředí.

Tohle je těžké rozhodování. Na jednu stranu tu máme zručně natočený film, který je v rámci žánru příjemným překvapením a nabízí vtipné a poměrně nevšední téma. Jenomže i když se většina vtipů a nápadů zakládá, přiznejme si to, na pravdivých základech, já jsem tomu prostě nevěřila. Všechny ženské postavy jsou megery, stíhačky, nebo necitlivé potvory. Pánové jsou zase buďto slaboši, nebo.. no, nebo slaboši. Charaktery postav jsou vyhnané do extrémů bez jakýchkoliv náznaků nadsázky, a přitom autoři jasně dávají najevo, že chtějí po diváku, aby se s postavami ztotožnil. Speciálně u Gigi (či jak se to píše) je to absurdní přání, vždyť to děvče je blázen a uhání kluky, až je to nepříjemné nejen jim. A tu se po nás chce, abychom s ní soucítili a drželi jí palce, aby konečně našla svého prince na bílém koni. Soucit by se snad ještě dostavil, ale není to ten typ soucitu, který by vás přiměl jí fandit.

Trochu jsem se bála tématu, které mi připomínalo "absolutní pravdy" ve stylu Lhář, lhář. Čekala jsem vtipného Carreyho v dojemném příběhu. Byla jsem ale příjemně překvapená. Kromě toho, že jsou události i samotné chování hlavního hrdiny místy poněkud přemrštěné až nepřirozené, což je ale v rámci komedie odpustitelné, jsem se docela bavila. Jim Carrey pořád umí, a se sympatickou, krásnou Zooey Deschanel se skvěle doplňují.

Mám radost z pixarovského přístupu k animovaným filmům. Nikdy mi nedocházelo, proč by děti měly sledovat hloupé, přeslazené a roztomilé příběhy, když jsou tu filmy, které jsou pro ně zároveň vizuálně přitažlivé, a zároveň jejich pointa netkví jen v roztomilosti. Takže po příjemném překvapení s Wallem následuje další příjemné překvapení. Snad vytrvají.

Vítejte v Československu v roce 2005. Československo dnes patří do Sovětského svazu, rodným jazykem je ruština. Typickým křestním jménem pro tuto zemi je například Světlana. Pokud byste se rozhodli do těchto nehostinných končin vyrazit, musíme vás varovat: Nedoporučuje se chodit kdekoliv bez doprovodu, a pokud už vám žádná jiná možnost nezbývá, alespoň si sebou vemte dostatečné zásoby žvýkaček, v ulicích Prahy totiž číhají dětské gangy, které vám, v případě, že pro ně žádnou nemáte, rozšlapou lebku. A varování na závěr: nenechte se zlákat překrásnými ženami, skončíte uvázaní v křesle s vrtačkou u spánku.

Váhala jsem, jestli to není spíš na čtyři. Potíž s tímto remakem totiž je, že je naprosto profesionálně udělaný po technické stránce. Kamera, osvětlení, koneckonců i ty herecké výkony, .. Ovšem co se zbytku (a to poměrně důležitého zbytku) týče, se nekonalo až tak příjemné překvapení. Příběh je rozkouskovaný tak, že nezbývá místo na napětí nebo dokonce strach, ale ani na vtip. Výjimkou je sekvence s "příjemnou rodinkou na čaji" skoro v absurdním stylu Domu tisíce mrtvol, ta se doopravdy vydařila; bylo to však jako by někdo na pět minut přehodil film. Zbytek je bohužel až nudný. Na to, kolik hlasivek se tu vyječí a kolik slintů se táhne z vyděšených úst, se nám nedostane adekvátní dávky adrenalinu a krve.

Nepříjemně moralizující film, plný okrajově vykreslených postav, moudrých babiččiných monologů a samoúčelných, nepřirozených rozhovorů.