Sumpator

Tak Gladiátor je pro mě Holywoodský velkofilm s velkým "V". Charismatický a čestný Russell Crow mě vtáhl do Říma tak, jak se to ještě nikomnu nepovedlo. A I když je pravda, že po naprosto brilantně zpracované první polovině začíná film pomalinku ztrácet, pořád má hodně co nabídnout. K Zimmrově hudbě se nemá cenu moc vyjadřovat, protože je jednoduše geniální. Ale pokud přečkáte nepříliš záživnou prostřední část filmu a dokoukáte ho až k návratu generála do Říma, nebude litovat. Scéna, kde padne: "My name is Maximus Decimus Meridius, commander of the Armies of the North, General of the Felix Legions, loyal servant to the true emperor, Marcus Aurelius. Father to a murdered son, husband to a murdered wife. And I will have my vengeance, in this life or the next." mě pohltila natolik, že jsem na film začal pohlížet jako velice zaujatý divák :) Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. 90%.

Jiří Macháček v roli, která ho vyhoupla na pozici jednoho z nejlepších českých herců (pokud nepočítáme Návrat Idiota). Samotáři jsou dnes již kultovní záležitostí a hlášky z nich dodnes znají opravdu všichni. Jako celek film působí až nejistě, scénář není bůhví jak propracovaný a bez hlavního tahouna filmu Macháčka, by určitě nebyl tam, kde je. Ale pokud se film rozkouskuje do několika částí, a hodnotíte každou z nich zvlášť, nejde jinak než 5*. "Kam de, ty vole? Jak to chce řídit zvenku, dyž volant má tady vevnitř, ne?" :D

Ani seběvětší nadpřirozeno, ani samotná existence zóny, jakožto představitele pokroku směrem do neznáma, nemůže pomoci člověku ke změně. Jen to zase jen člověk, co může člověka změnit - viz onen pokoj. Stalker je ztvárnění člověka nikoli opovrhovaného, ale opovrhujícího současnotí a tím, co je a existuje. Ukazuje tu krizi již mrtvé ideje, beznaděje. A přesto Stalker nejedná pragmaticky, bez skrupulí. Věří v zářnou budoucnost dalších generací - viz. poslední scéna s telekinezí. Smysl života neexistuje. Smrt je jenom okolnost zaručující, aby nic nemělo smysl, nebo aspoň aby něco nemělo smysl. I přes všechno hluboké, opravdu hluboké filosofování, které film prošpikovává, jako slanina dobrou svíčkovou, se na film dá koukat a lze si z něj i něco vzít - scéna s telefonem, samotné (ne)navštívení pokoje, či konečná scéna s děvčátkem. Určitě to není nenáročný Holywoodský blockbuster na páteční večer :) Všem náročnějším divákům můžu jen a jen doporučit.