boshke

Škoda toho konce. Těch pár minut tam bylo zcela navíc a Schenkman měl raději nechat diváka přemýšlet, jak že to tedy doopravdy bylo... Prostý, jednoduchý film. Jeden gauč, jeden krb a pár herců. Víc nebylo třeba. Tedy, skvělý scénář, samozřejmě. Bylo nesmírně zajímavé vidět jednotlivé kapacity ve svých oborech přemýšlet nad (ne)možností Johnova příběhu a hloubat s nimi... 90%

Jarmusch prostě není můj šálek kávy. Po Kafi a cigárech a Mrtvém muži, který mne tak zoufale nebavil, že jsem ho ani nedokoukal, je Ghost Dog třetí zářez. A dlužno dodat, že i přes výhrady nejúspěšnější. Chválím Whitakera a hudbu. Začátek filmu byl krušný, neb se nedělo vůbec nic a Jarmuschovy věčné prolínačky mne nebavily. Samurajské říkanky mne stejně jako celá ta filosofická rovina filmu míjely zcela. A Jarmuschova představa o gangsterech, proplešatělých, obtloustlých postavičkách ve směšných košilích a svetrech, byla přinejmenším zajímavá. Přes to přese všechno měl film hlavně ke konci celkem atmosféru... 60%

Moc děkuji POMOvi za CSFD projekci. Bez ní bych na Fulmayu i vzhledem k procentům určitě nešel. Osobní kouzlo Doroty Nvotové dávalo filmu skvělé grády a právě díky ní to nebylo pouze charitativní "podívejte se, jak jsou na tom v Nepálu špatně"... 90%

Bowling našich dvou věčných soupeřů mne tedy nijak zvlášť nenadchl, i když i zde se našly lepší momenty... 70%

Scéna s gramofonem je prostě perfektní... 90%

Vždycky je fajn vidět Toma a Jerryho při spolupráci (Tom na kukačkách nemá chybu), i když se pak vše vrátí do starých kolejí... 100%

Příběh mne nechytl. To je asi hlavní probém. Gatsby jako postava mi moc smyslu nedávala - nevrátí se k osobě, kterou tak bezmezně miluje, pošle ji tak do náruče druhého muže a pak začne pořádat zběsilé orgie v bláhové naději, že se staví na kus řeči. Ani má oblíbená dvacátá léta to nezachránila, protože stylisti celou řadu postav prostě a jednoduše oblékli nevkusně... 60%

Nemohu si pomoci, ale ta kýčovitost (já vím, lépe svět Walta Disneyho popsat nelze) ten dobrý pocit z návratu do dětství snad i přebíjela. Ze zvířátek jsem rostl a děj se děsně vlekl (za polovinu filmu stihneme uklidit a umýt si před jídlem obličej). Ale nostalgie to byla pořádná a i přes výtky jsem si Sněhurku celkem užil... 70%

Úžasné. Prostě úžasné. Charismatický Steve Buscemi je asi jediný důvod, proč tak arogantnímu parchantovi, jakým Nucky Thompson bezesporu je, fandit. Co se dá vytknout - sledování nepodstatných či méně podstatných linek v rámci druhé a třetí série (slečna Danzinger ve druhé, van Alden tak od půlky druhé, Gillian a pan Harrow od třetí série), které hrají v hlavní dějové linii okrajovou až žádnou roli. A to bude asi tak všechno. Skvělá výprava (třeba krásná promenáda v A.C.), nádherné kostýmy, bezvadné obsazení, krásná hudba. Postavy, které jsou krásně vykreslené a přitom posun jedné postavy netrvá celý jeden díl (ano, Ztraceni, na vás narážím)... 4. série - Nad čtyřkou panuje lehké zklamání. Série začala poměrně nezajímavě, bylo jasně patrné pokračující rozmělnění vyprávění mezi více postav, řadu z nich opět (více či méně) nevýznamných. Od půlky série nabíral Boardwalk na obrátkách a já se těšil na klasické vygradování, typické pro závěr každé série. Toto těšení však vyznělo do prázdna, neb závěr pro mne neměl patřičné grády... 5. série - Asi byla nutná, pro celkové zakončení děje, ale neduhy předchozích sérií jsou zde ještě patrnější (Gillian, Chalky, Narcisse,...) a žádný zásadní nosný příběh tu není. Retrospektiva působila spíše jako z nouze cnost. I přesto bylo fajn vrátit se na promenádu... 80% (1. série - 100%, 2. série - 100%, 3. série - 90%, 4. série - 70%, 5. série - 60%)

Možná kdyby Atlas mraků neprděl výše, než mu narostla prdel (říkáme s K.S.), udělal by lépe. Není na něm totiž až na neuvěřitelné masky (počítačové úpravy?) nic světoborného, ač i obsazení či triky se dají pochválit. Za vyloženě zajímavou považuji pouze neosoulskou linku, ostatní jsou buď více (70. léta, 19. stol.) čí méně (ostatní) zajímavé. A jako koláž šesti příběhů bez (větší) souvislosti by to i mohlo fungovat. Spoustu těch náročných keců jsem ani nechápal (nebo možná ani chápat nechtěl) a vůbec považovat myšlenku, že "historie se opakuje" či, chcete-li, že příběhy lidí, odehrávajíc se v průběhu několika staletí, mohou mít ty samé rysy (jistě nikdo nic nemůže namítat proti tomu, že v průběhu celé lidské historie nalezneme stovky či tisíce příběhů lidí, kteří bojovali za svobodu), za tak revoluční, jak se před očekávanou premiérou filmu všichni tvářili, mně přijde dosti zcestné... 70%