boshke

Obsahuje spoilery a zklamání. Na Nového papeže jsem se těšil. Ne že bych byl z toho Mladého bezmezně nadšený, ale líbil se mi a jeho "univerzum" doplněné o dalšího skvělého herce / papeže v podobě Malkoviche slibovalo mnohé. Ten Nový však nesplnil vůbec nic... Jakkoli to vůbec k alternativnímu, nezávislému tvůrci jako je Sorrentino nesedí, ten Novej působí strašně dojmem "Ahoj Paolo, nechtěl bys pro nás natočit druhou sérii toho Mladýho? - Hele sorry, já na to teď vůbec nemám čas. A navíc mám pocit, že se to téma vyčerpalo, že už nemám co sdělit. - To hele vůbec nevadí. Stačí velkorysé kulisy a dlouhé táhlé záběry na ně vyplněné mlčením a voni to zbaští. - No... Možná... Ale musí to mít přeci nějaký děj, ne? - Mrdni tam novou postavu, vymysli k ní nějaký pseudopříběh, který stejně nebude nikoho zajímat, protože je to jenom taková berlička, než se Pius probudí a hotovo. - No... Tak OK, no...". Tak nějak strašně odfláknuté. X dílů se buduje cosi - křehký papež s traumatem z mladosti a pod. -, jen aby se to pak asi po dvou třeitnách seriálů všechno spláchlo do hajzlu, protože to vlastně ve finále nikoho nezajímá, protože se Pius probudil, vše se v dobré obrátilo, Pius může spokojeně (zase) umřít (WTF?) a Voiello se může konečně stát papežem... Fakt VELKÝ zklamání... 30%

Poněkud rozvleklejší, než by jeden čekal, ale to se asi od evropské produkce dalo čekat (to je ale sofistikovaný úvod). Jude Law je jako mladý, neortodoxní papež skvělý. Ve finále to obsahuje mnohem méně děje, než by slibovala stopáž, ale i tak je vyplněna smysluplně a kvalitně. Od Sorrentina jsem doposud viděl pouze Mládí, které mne nijak neoslnilo, ale Mladým papežem se mi trefil do noty... 90%

Po druhé projekci po cirka devíti letech musím hodnocení tohoto bezesporu kultu přeci jen srazit, protože mne to zdaleka nebavilo tak, jako poprvé. Ale svoje momenty to jistě má... 70%

Rád si Před deštěm někdy pustím znovu, abych se přesvědčil o jeho (ne)kvalitě, ale ve finále z něj mám poměrně průměrný pocit. Fajn je rozdělění děje do tři propojených povídek, nesmírně super je jejich časová souslednost - druhá musí logicky následovat po první, třetí po druhé a zároveň první po třetí. S odstupem si však vskutku odnáším pouhý "evropská válečná filmová klasika" pocit... 70%

Po sedmi letech od první projekce přeci jen srážím na čtyři. Je to úžasný počin, který se ale přeci jen sem tam dost vleče... 80%

Jakkoli jsem si zejména dvojku a trojku Toy Story velice užil, nikdy to nebyla moje srdcovka, takže mne pitomost čtyřky nezasáhla přímo do srdce, ale i tak jsem byl dost zklamanej. Jakkoli od předchozího dílu uběhlo devět (!) let, přišlo mi to dost spíchnuté horkou jehlou. Stará dobrá parta, tak skvěle rozehraná v předchozích dvou dílech, je odsunuta na druhou kolej a celý film de facto stráví pasivně v karavanu (stačí se podívat na plakát, kde všichni chybí). Když už Bo ve třetím díle deus ex machina zmizela, tak její deus ex machina objevení zde je hodně na sílu. První půlka se soustředí na pitomého Forkyho, ta druhá se zase nese v iracionálním pobíhání po lunaparku a starožitnictví. O důstojném epilogu, který tu někteří zmiňují, nemůže za mne být řeč... 50%

Možná o chlup horší než dvojka, v určitých aspektech možná trochu přeplácané (finále dost dlouhé), ale i tak naprostá spokojenost. Skvělé rozhodnutí tvůrců posunout Toy Story svět zase někam dál, nezůstávat pořád v tom samém pokoji. Zároveň mne velice pobavila elegance, se kterou některé postavy, které se zřejmě nehodily do příběhu, zmizely. Prostě si s nimi už Andy nehrál, a tak je dal pryč. Tím pádem nám zůstává to nejlepší z předchozích dílů, tvrdé jádro, nejlepší postavy, které jsou opět doplněny spoustou nových. Ať už u Bonnie nebo v dětském domově. Super příběh, líbilo se mi kladení důrazu na soudržnost Andyho hraček... 90%

Výjimka potvrzující pravidlo, že pokračování jsou horší než první díly. Dvojku Toy Story jsem si užil mnohem více než jedničku. Super zapojení nových postav (Jessie, Barbie, Prospector, Mrs. Potato Head), větší prostor pro staré známé (Slinky, Hamm, Rex, Mr. Potato Head, mimozemšťani), napínavý a zajímavý příběh. Super! 100%

Jednička kultovního Toy Story mne nebavila poprvé (2015), nebavila mne ani podruhé a nebavila mne ani teď potřetí, když jsem si ji pustil znovu po celé sérii... Za mne je to výjimka potvrzující pravidlo, že čím méně postav, tím lépe. Co mne bavilo na dalších dílech, bylo větší zapojení "okrajových" hraček, jako Hamm, Rex, Mr. Potato Head nebo Slinky. Jednička je hodně koncentrovaná na ústřední duo Woody - Buzz, což je pro mne prostě málo. Takže dvojku a trojku někdy zase rád, ale jedničku ne... 60%

Dnes již kultovní televizní bizár. Většinou když se vyskytnu poblíž televizní obrazovky (věřte, že se to nestává moc často) a "toto" běží, neodolám a podívám se... 60%