Dodge-I

Film mi roky unikal, ale takovou silu o nadeji jsem necekal... Vse uz k nemu bylo napsano.

Sny se mi zdaji, a obcas si je i pamatuju. Film ma hezkou radu napadu (je videt, kam se uz dostaly triky od Matrixu), ale proc bych mel ve snu strilet a nebo byt zastrelen? Navic ta strelba byla presne v duchu "hrdina se trefi vzdy a prvnim vystrelem, kdezto noname padousi vyplytvaji arsenal a hrdinum to ani neprijde". Obcas se jeste zbytecne objevuje vysvetleni oc vlastne jde - ach jo, fakt to musi byt? Kdyz si vzpomenu na hravost Bunuela a jeho Nenapadneho puvabu burzoazie, kde se rovnez jedna o sny ve snu, tak tohle je trochu jina kava - sice akcni, ale bez kofeinu. Aspon ze se opet dalo jit na film, u ktereho je o cem premyslet - hudba i pointa stoji za to!

Klasicke drama okorenene "dnesnimi" filmovymi proprietami, scenarista se nastesti nesnazil delat "vlastni" drama a tak Al Pacino mohl hrat a je v jeho pripade nac se divat. Cekal jsem vic od Ironse, lec nestalo se... Tam se jen natahoval cas a unylost nezachranily ani kostymy ci dekorace. Libra masa na zaver se vsak skvostne povedla.

Tak to je fofr - pokuseni je predevsim v nas, stejne jako rozhodnuti o nem. Poucne, zvlaste pro verici - skvela jest lekce pokrytectvi v podani pani matky, Al Pacino si to vylozene uzil!

Kdyz reziser vykrada sam sebe, kdyz manipuluje s historii, kdyz obsazuje role z kamaradstvi - co jineho se da ocekavat. A ani zahranicni jmena ci zvladnuta kamera a strih nepomohou deji, ktery je tak notoricky znamy... Film je vsechno, jen ne obhajoba slechticny. Divat se da jen na Friel a Rodena, zbytek nehraje, ale nudi. Kdyby na uvod nad Cachtickym hradem bezely titulky v duchu "... v daleke galaxii...", bylo by to mozna snesitelnejsi!

Taky vám pojišťovna neproplatí plastiku? Báječná zábava/zpráva o tom, jak takovému odmítnutí čelit a též jak vypadá malost jinde. Film se lehce odvíjí a skládá v mozaiku, která vrcholí kouzelným rozhřešením v podání CIA. Bylo skvělé vidět absurdnost lidské rádobydůležitosti, marných tužeb a snů - a připomenout si tak i ty své vlastní...

Scenar je slabsi, lec vychutnat si podani stareho pana, ktery si uzil a zazil sve ma stale sve kouzlo. Jiste, nemusel to hrat s tou rukou, ale hraje vse ostatni - je to porad jeste poklona sarmu, ktery s vraskami roste. Neni moc takovych...

Znate to zoufalstvi, kdyz vam nekdo rusi myslenky (ci cokoliv jineho) s dobrym umyslem a touhou nezistne vam tak pomoci? Depardieu se vskutku blyskl roli, kterou bych do nej nikdy nerekl, vazne dooost dobre :-)