Nautila

Falešná hovadina, nudný děj, špatní herci, dialogy, všechno. Trapas naž na půdu, ztráta času. Já vím, že se těmhle filmům, podpořeným Novou, mám vyhýbat, ale když okolnosti donutí, nedá se nic dělat (Může mi někdo vysvětlit, proč je bulvární pop-škrábal Viewegh zařazen do seznamu maturitních knih? Vedle Čapka nebo Huga, a to hned 3x!).

Až na ten konec, co mi přišel zbytečně rychlý a useklý (je mi záhadnou, proč Hammer nevyužil kastrace a utopení, to je přece dobrý a vděčný motiv!) to bylo skvělé, skvělé, skvělé! A klidně bych věřila, že Christopher Lee je tady hypnotičtější, než pravý Rasputin.

Těšila jsem se na to jak capart na Vánoce a možná proto jsem trochu zklamaná. Nebyla to totiž až taková jízda. Prvních a posledních cca 5 minut je fakt skvělej, řádnej fan-újezd, skvělá hudba, záběry a střih, bohužel ten střed je hrozně ukecanej a pomalej. Sice spousta záběrů, jak z kulťáků, neznámějších věcí i televizních pořadů (ó, Vampira, sladká Vampira....dokonce i Elvira!) potěší, ale já se těšila na pořádnej klipovej nářez s divokou hudbou, plnej rychlej střihů na kultovní nebo i nekultovní krvavý scény, na víc klasických horrorových monster (plno z nich se pak objeví jen jako obrázek za titulkami, což je zoufale málo), místo toho je uprostřed spousta filmových dialogů (třeba ten z Evil Deadu), a kvůli tomu nevím, jestli se koukám na skutečně divokou videoklipovou kulisu k Halloween party (které by odpovídal pávě začátek a konec) nebo na něco, na co je třeba se "skutečně" koukat. Jo, a hudba Roba Zombieho by fakt bodla. Ale to je tak všechno, jinak je to skvělá úchylná, umě vybraná společnost pro jiné úchyly a pobaví vždy, když nemám do čeho kousnout.

Tak tenhle hammerák je z těch, co jsem si opravdu užila. Leemu to tady s divně rudýma očima zatraceně sluší, i když scén s ním je maličko a jsou krátké. A za celý film řekne asi jen pět krátkých vět. Příběh je na hammerovku celkem neobvyklej a i zábavnej, přestože tam není žádná základní dvojce Dracula vs.?. Mám náladu si to zopakovat a to je dobře.

Kruté, hnusné a krásné od začátku do konce.

Krásná milá naivní Miyazakiho variace na malou mořskou vílu. Po jeho složitějších a dospělejších filmech pěkný oddech a pohoda. I když samotná Ponyo mi do oka nepadla, tak její tatínek...jůů!

Jeden z mála případů, kdy je film lepší než knižní předloha. K tomuhle není co dodávat. Jsme vedlejší produkt posedlosti životním stylem. Vraždy, zločinnost, chudoba - na tyhle věci kašlu. Co mě zajímá jsou bulvární časáky, televize s pětseti kanálama, jméno nějakýho maníka na mejch spodkách.

Mangy jsem kus četla a tohle je odvárek ve studený vodě. K tomu mi nepříjemná animace i ztvárnění postav, ale hlavně ten příběh ve výsledku vyznívá hodně trapně.

Je to sice zapomenutelná zabíječka času, co za pár let bude běžet bez povšimnutí na Nově po desáté, s příběhem, co tu byl tisíckrát a je předvídatelnější než pletený ponožky, ale je to fajn, fajn fajnový. Law je tady zatraceně pěknej sexy bastard, je tam spousta řezných ran a operací, dobré muziky a scéna alá OldBoy nemá chybu. To byla prostě mňamka. Ale do písku, co je to zase za dementní konec, pěknej fujtajbl prosím. Lepší tři *.

Je to přesně to, co se čekalo, že to má být. A tak to má být! Jenom, Seagale, proboha, dost tebe!