Jamal

Jackie Chan s Owenem Wilsonem opravdu tvoří dvojici, která zaručeně pobaví každého diváka. A hlavně s Chanem v Londýně se opravdu pobavíte.

Jelikož mám rád pohádky, tak se mi to líbilo, jenže nebylo to tak dobré jak jednička a jak bych očekával. Nevím zda to bylo výběrem pohádek, které byly o dost drastičtější a nebo že jsem se na to díval o půlnoci .... ale jinak vcelku v pohodě.

Docela pěkněj příběh, odehrávajíc se převážně na Středním východě u šejků a emírů. Příběh, který ukazuje jak nepředstavitelně bohatá je tato oblast, ale pouze pokud je zde ropa. Jak nepostradatelná součást je ropa a slouží jako podstavec celému bohatství, který jednou dojde a celá tato pohádka jednou skončí. Jak se někdo snaží myslet do budoucnosti a ne pouze na současnost a je za to náležitě odměněn dárkem od Spojených států. Bohužel, podle mě, ne daleko od pravdy.

Klasický, neklasický Woody, stejně už se vrátil ke "své" klasice a tím se stal Sólokapr. Jenže my už víme, že se od něj dá očekávat i něco jiného a hlavně budeme to po něm chtít. Stačí mít štěstí a rázem se staneme vítězi a Woody něco podobného natočí nebo nás prostě příjemně potěsí jako to udělal v tomto příběhu, který vůbec nemá daleko do skutečnoti, kterému zbaštíme vše co nám nabídne, co udělá, jak se zachová a my víme, že nebylo jiné cesty (( :: a také mu to všechno odpustíme

Kupec benátský je podle mě nejlepším zpracováním Shakespearovských divadelních her do filmu ( neviděl jsem jich zas až tak uplně moc ale 6 bych jich snad napočítal ). Úchvatný Al Pacino, který mě nadch až do teď, po 2 měsících si stále pamatuji na jeho scény. Příběh jednoduchý, chytlavý, romantický, nespravedlný a koneckonců spravedlný.... Jednou jsem Žida, v podání již už zmíněného úchvatného Al Pacina, nesnášel, poté ho litoval. Příběh plný emocí a radosti a smutku, který se přelévá z jedné strany na druhou, a někdy až jsem nachytal sám sebe jak nevím na které straně jsem. Ač chápajíc obě strany (( ::

Parfém: Příběh vraha, který mě dojal. Tak by se mohl jmenovat film, u nejž jsem poprvé ve filmu používal svůj čichový nástroj. Kniha byla výborná, film také. V něčem dokonce lepší než samotná kniha Patricka Sueskinda. Ben Whishaw ne tak ošklivý jak se v knize psalo, ale zcela věrohodný. Všechno co udělal jsem mu věřil, ba jsem to kolikrát cítil s ním. Hoffman také vynikající. Film nepostrádal ani překvapení, naštěstí jsem si knihu přečetl až po filmu. Scéna jak je na tom náměstí a čeká, že ho odsoudí a děj následující je úchvatná jako celý příběh který mě opravdu nadchl a připoměl, že vedle 4 smyslů mám i pátý a tím je čich.

Neviděl jsem žádný jiný Sheridanuv film, takže tohle je moje premiéra. Nevím čeho je schopen, ale vidím, že mnozí čekali mnohem nebo o malinko více. Příběh o Jacksonovi 50 Cent mě docela vzal ( ne až tak hodně, ale přeci ). Neumím si ani trošku představit být v jeho kůži, v jeho teritoriu, jeho čtvrti, jeho autě s jeho holkou a jeho nápady a schopnostmi. Tím mě bohužel příběh nevtáhnul, ale vtáhnul mě tím, co se v jeho čtvrti, teritoriu a jeho holkou děje. Držel jsem mu palce, ale předem si dokázal představit, že to dopadne docela dobře, což je škoda, protože mám rád překvapení, i když tady se překvapení nekonalo, jinak by to asi nebyl motivovaný skutečností. Každopádně je to docela drsné a důvěryhodné, alespoň tedy pro mě. Lepší než jiné příběhy inspirované třeba Eminemem, Britney nebo Space Girls, takže jedině s tím to můžu srovnávat.

Takovej normální, ničím úchvatný příbeh dvou prodejců hovězího masa a mrazáků, kteří choděj po domech a nabízí lidem své výrobky. O tom jak mají smůlu, že vždy těsně před podpisem smlouvy se něco stane, .... a takhle to jde až do konce příběhu, kdy se snaží ulovit tu největší rybu jakou kdy mohli ulovit. Podle mě nikoho tento příběh neurazí, nedá se od toho očekávat hodně ani od toho nic velkého nečekejte a budete se normálně bavit u popcornu doma těsně před usnutím (( ::

Násilí a zločin v nové podobě, kdy se na dotyčného zlobil nebudeme a dokonce mu budeme fandit. Násilí, které je občas trošku brutálnějsí, je natočeno v tak čisté formě, že to ani jako násilí nebereme. Film, u kterého je možné usnout, ale ne z hlediska unuděnosti, ale z hlediska toho jak málokdy hudba změní tón. Film, u kterého se v první půlhodině vůbec nemluví, ale ani to vůbec nechybí, protože vše je vidět v gestech hlavních hrdinů. Prostě tak trochu jiný film, který by se asi v našich končinách nenatočil. (( ::

Na to, že mám animáky hrozně rád, tak tohle mě rozhodně zklamalo. Divočina, příběhem podobajíc se Finding Nemo v podobě hledání svého syna. Příběh natolik málo vtipný, bez nápadu, prakticky i bez děje se ani moc nesnaží uchvátit grafickým zpracováním ani gestama hlavních představitelů, takže ani veverka ani koala tento příběh už bohužel nezachránili . )) ::