HJ-FILIP

Ale tak nechá se tim zabít odpoledne celkem slušně.

VElmi překvapivé, nicméně spíš než horor, bych to nazval mysteriózním dramatem. I když- člověk se chvílemi také zabojí.

Nazval bych to na svou dobu celkem vyspělým snímkem, který se může plně srovnávat se současnými válečnými dramaty. Film mě velmi mile potěšil.

Film se točil u nás v Osově, takže hodnotím 4*.

Nedokážu pochopit, jak mohl někdo vůbec dovolit tak nestydatě zkazit ty skladby klasiků a ještě si myslet, že je to dobré. Lucie Bílá, po dnešku mnou zvaná stará herka, by už měla jít do důchodu, protože jejímu hlasovému projevu, ježto zahrnuje svévolné prodlužování dob v písních, vychlastaném tónu a skákání z oktávy do oktávy, už nejspíš odzvonilo. Osobně jsem teda fandil Odcházení. Myslim, že by si zasloužilo nejenom jedno ocenění- a to bez nějakého pocitu dluhu k panu prezidentovi V.Havlovi.

Na divadelní pedstavení Naši furianti od Ladislava Stroupežnického jsem se vcelku těšil. Hra i provedení skutečně předčili všechna má očekávání. První dějství zahájili vesničané společným nástupem za písně, tuším, Luňák. Zpívána byla, jakož i ostatní písně, naprosto čistě a bezchybně. Následně se rozjel sled různých, více či méně komických, událostí, u kterých musel snad všem divákům na tváři zářit úsměv od začátku až dokonce. Úspěch měla i písnička Petra Dubského, jenž hrál dědečka,zvaná Černá: Černá černá černá Pod sukní temnota Černá černá černá Pod sukní tma Kdo si tam posvítí Ten čučí do řiti Černá černá černá Pod sukní tma. Pokud bych měl psát „za zmínku stojí scéna …“ , asi bych musel přepsat tekst celé hry. Nadčasovost, ráznost, veselost a původní furianství zůstalo zachováno, divadelně skromné vystrojení herců Petrou Goldflamovou Štětinovou i scény Jaroslava Milfajta nijak neubíralo hře na kráse a působilo spíše domácky. Vskutku výborné herecké výkony Miroslava Táborského coby starosty, Jakuba Bouška coby prvního radního či „Habršperka“ Pavla Tesaře, ale i všech ostatních byly odměněny dlouho nekončícím potlesekm obecenstva na konci hry, který trval po celých devět děkovaček. Viděl jsem mnoho dobře zahraných veseloher, ale tato mezi nimi vévodí na čestním místě. Všem tuto inscenaci doporučuji shlédnout v České televizi.

Jeden z mála barevných filmů odehrávajících se v 19.století, na které se dá s důvěrou koukat. Je obdivuhodné, jak dokázali vystihnout rozhovory, místa natáčení, kostými a chování lidí!

Super vánoční komedie!

Celkem výstižná komedie na socialismus a byrokratické pičovinky. Jen bych asi tu scénu, kdy doktor vysvětluje ten omyl ,přenechal až někam dál.

Ani po padesáti letech tento muzikál netratí na kráse...